Menu Zavřeno

Jak přežít super-krizi (3. díl) – Finanční zásoby

Pro úvod do problematiky přežití krizí si nejprve přečtěte předchozí části.

Všechny díly:

V tomto a v následujícím díle najdete pár tipů na to, jak si udělat dlouhodobé zásoby pro případ rozpadu dodavatelského řetězce, při potravinové krizi, při ekonomickém kolapsu či při válečném stavu – na tom všem naše vláda usilovně pracuje a časem vše jmenované možná láskyplně přitáhne i k vašemu prahu. Zásoby se samozřejmě hodí i pro případ přírodních katastrof, jako jsou záplavy, tornáda, extrémní sucho nebo návštěva tchýně.

Prvním krokem by mělo být to, že si pořídíte vlastní bydlení a to ideálně za městem a s vlastním pozemkem. Vlastní dům a zahrada vám poskytnou dostatek prostoru pro ukládání zásob, pro pěstování vlastních potravin a případně i energetickou soběstačnost (alespoň částečnou). Pokud budete bydlet za hranicemi města, budete navíc i mimo nejkrizovější lokality – v hustě zabydlených oblastech jsou vždy nejsilnější nepokoje, nejsnáze se tam šíří nemoci, nejrychleji selhává rozvod vody a kanalizace, jsou první na ráně při válečných konfliktech atd.

Pokud jste neměli šanci zařídit si vlastní bydlení doteď, je na to bohužel už trochu pozdě – krize už se rozjela a ceny nemovitostí se na většina našeho území vyšplhaly tak vysoko, že normální rodina prakticky nemá šanci si ho pořídit. Cena našeho malého domku za městem například stoupla za posledních pár let asi o 7 miliónů korun. To je naprosté šílenství. Jakž takž snesitelné ceny jsou ještě na některých periferiích republiky, ale to zas zkomplikuje nutnost docházení do práce a dětí do školy. Přesto – pořídit si alespoň zahrádku nebo chatu by mělo být jedním z hlavních úkolů, pokud chcete být připraveni na krizi. I kdyby to (bohužel) bylo dál než 50 kilometrů od města a dojezd byl trochu komplikovanější – v čase masivní krize budete rádi, že máte kam zmizet z centra nepokojů.

Každopádně i v městském bytě jde leccos zařídit. Jen pokud ten byt není váš, tak počítejte s tím, že s vážností krize poroste šance, že vás z něj náhle vyhodí nebo že se zvýší nájem takovým způsobem, že už ho nedokážete platit. Už teď jsou vyhazovány z bytů stovky Čechů, aby bylo místo např. pro lukrativnější uprchlíky z Ukrajiny, na které přispívá stát (tedy my všichni). I když jste ale v nejhorší možné situaci (nájemní byt v Praze), jde i tam udělat alespoň základní přípravu – vytvořte si z nějakého prostoru velkou spíž a pokud máte balkón, tak na něm jde pěstovat alespoň pár keříkových rajčat, bylinky apod.

Nyní se podívejme na to, jaké si vybudovat zásoby pro případ krize.

Finanční zásoby

Tzv. „petrodollar“ zdá se končí a s ním padne na hubu i celá západní ekonomika. Rozhodně za to nemůže nějaký Putin nebo Rusko, je to vina zkorumpovaných vlád, globalistických organizací, bankovního sektoru a do určité míry také naší vlastní pasivity. Ať je to jak chce, spoléhat dnes na dolar nebo i na Euro může jen obrovský optimista. Česká koruna má teoretický potenciál nás od krachu velmi mírně ochránit, ale když vidíte chování zrádců ve vládě, tak ti udělají všechno proto, aby padla i koruna.

Takže – co s tím? Máte něco málo našetřeno a bojíte se, že o většinu kvůli plíživé měnové reformě přijdete? To se obáváte oprávněně.

Ideální obranou je diverzifikovat svoje zdroje jak to jen jde. Na nákup pozemků a nemovitostí je už bohužel trochu pozdě – spoustě lidí už došlo, co se děje a snaží se zachránit svoje úspory před zničením právě nákupem nemovitostí, které tím logicky letí nahoru jak raketoplán.

A nechci sýčkovat, ale ani akcie velkých firem možná nebudou taková sázka na jistotu, jako dříve. V celém akciovém systému se vytváří obrovská bublina, která v nějakou chvíli „nečekaně“ praskne. Tentokrát asi destruktivněji, než při krizi v roce 2008 nebo při prasknutí internetové bubliny v roce 2001.

Takže – naše západní měny zřejmě projdou brutálním krachem, ceny nemovitostí se šplhají do astronomických výšek, hodnota akcií bude čím dál tím nejistější… Co tedy vlastně zbývá?

Jedna z mála věcí, jak zabránit úplně dezintegraci vlastních úspor, je nákup drahých kovů. Rozhodně ne těch virtuálních v bance (to je aktuálně nulová jistota), ale těch, které opravdu budete fyzicky vlastnit. Jejich cena jde sice také velmi rychle nahoru, ale u drahých kovů je prakticky jistota, že i za 10 nebo 50 let budou mít přinejmenším stejnou tržní hodnotu (za gram zlata si pravděpodobně koupíte cca deset obědů dnes i za 20 let).

Pokud budete kupovat drahé kovy, doporučuji pořídit si také zásobu (investičních) stříbrných mincí s menší hodnotou, které půjdou teoreticky použít jako přímé platidlo, pokud dojde k opravdu brutální dezintegraci měnového systému (to se snad nestane, ale člověk nikdy neví).

Stříbrné mince s malou hodnotou (aktuálně kolem 900 Kč) se mohou hodit i pro výměnný obchod

Samozřejmě platí pravidlo – pokud máte drahé kovy, nikdy nedávejte vše na jedno místo. Také nikdy nikomu neříkejte, že nějaké máte – to je pozvánka pro zloděje, ať už ty z ulice nebo ty vládní.

Ale pozor – ani stříbrné/zlaté/platinové mince a slitky, které máte přímo u sebe, nemusí být stoprocentní jistota. Nemluvím o tom, že vás někdo vykrade, ale o situaci, kdy stát pod hrozbou brutálních trestů zakáže vlastnictví drahých kovů a začne je konfiskovat. To už se v relativně nedávné historii u nás i v zahraničí stalo. Stát zakázal normálním lidem vlastnictví většího množství drahých kovů, lidem na které přišel je zkonfiskoval a po této obří krádeži cenu drahých komvů náhle zvýšil a tak nesmírně vydělal. Jako vždy z toho profitovala hrstka banksterů a jejich slouhů, ale to je téma na jiný článek.

Pro nás, obyčejné chudé lidi ze střední třídy, bohužel nějaký výraznější nákup drahých kovů nebo šperků moc nepřipadá v úvahu. Stále si ale můžeme udělat zásobu potravin a dalších nezbytností.

Nesmyslná politika od reality odtržených kriplů “elit” způsobila před 90 lety hladomor, kvůli kterému zemřela spousta Rusů a Ukrajinců. My se na následky současného jednání našich “elit” naštěstí můžeme trochu připravit.

 

1 Comment

  1. moravan

    K té poslední fotce… Málokdo ví ( včetně autorky ) a mluvit se o tom dodnes nesmí, že v USA za hospodářské krize kapitalismu, v třicátých letech 20.století, zemřelo hlady a různým strádáním víc lidí, než na Ukrajině za tzv. hladomoru. Přesto díky za tuto sérii článků.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..