Jak přežít super-krizi (4. díl) – Zásoby potravin

Pro úvod do problematiky přežití krizí si nejprve přečtěte předchozí části.

Všechny díly:

• Jak přežít super-krizi – Racionální prepperství (1. díl)
• Jak přežít super-krizi – Splynutí s davem aneb „Gray man“ (2. díl)
• Jak přežít super-krizi – Finanční zásoby (3. díl)
• Jak přežít super-krizi – Zásoby potravin (4. díl)
• Jak přežít super-krizi – Vlastní zdroje (5. díl)
• Jak přežít super-krizi – Batoh pro případ nouze a útěk aneb „bug out bag“ (6. díl)

Mnoho kroků, které naše „elity“ dělají, dláždí cestu k potravinové krizi. Skutečný hladomor asi v Česku nehrozí, naše země ohledně potravinové soběstačnosti patří pořád ještě k těm malinko méně vyšinutým (na evropské poměry). Ale už nyní vidíme, že jídlo rychle zdražuje, ceny jsou vyšší o 20-30% a někdy i více a tenhle trend určitě bude pokračovat dále – tak dlouho, dokud to bude většině populace jedno. Někteří zemědělci odhadují, že cena potravin možná vyšplhá až na DVOJNÁSOBEK cen. Při stejných platech. Čím dříve se tedy začnete připravovat, tím lépe.

Díky záměrně eskalované hysterické nenávisti k celé Ruské Federaci a záměrně narušovanému dodavatelskému řetězci po celém světě budou potraviny nejen dražší, ale bude jich také méně a budou méně variabilní. Nezapomeňme třeba na to, že Rusko a Ukrajina (kterou Rusko už brzy ovládne) jsou doslova obilnicemi světa a jsou obřím zdrojem hnojiv. Také poskytují kukuřici pro náš dobytek. Čína navíc před časem skoupila obrovské zásoby obilí a jsme na ní závislí v mnoha směrech – stačí, aby velký Si luskl prsty a budeme už v háji úplně.

Takže naši šikovní politici nás svými kroky připravují nejen o hlavní zdroj zemního plynu a ropy a paliva do jaderných reaktorů, ale i o přísun ruských hnojiv – v kombinaci to znamená, že hnojení polí bude stát minimálně dvakrát tolik a o kvalitní orbě radši ani nemluvit (překvapení pro Pražáky – pole jsou oraná traktory a traktory papají zlou naftu, a to i přes 20 litrů na hektar). Přijdeme možná i o ruské a ukrajinské obilí a o řadu dalších, naprosto zásadních surovin (např. kovy nezbytné pro automobilový průmysl, který se díky jejich záměrnému nedostatku možná už definitivně zhroutí). Vše je hlavně naše vina, protože „nepřítele“ trestáme tím, že se střílíme brokovnicí do vlastních nohou a ještě u toho vztekle řveme, ať nám někdo hodí další náboje a pytlík soli, protože nás to ještě nebolí dost a chceme si tu sado-maso estrádu pořádně užít.

Stručně – pokud se nevymění naše politické loutky, poletí ceny potravin, energií i paliv dál raketově nahoru. Udělat si zásoby potravin už měl každý rozumný člověk dávno, během „pandemie“ nebo ještě před ní. Ale stále ještě není pozdě s tím začít teď – i když dnes už budete nakupovat o čtvrtinu dráž.

A jak takové zásoby vlastně mají vypadat? Co máme kupovat? Na jak dlouho?

To záleží na mnoha věcech – kolik máte místa, jestli bydlíte v pronájmu nebo na vlastním, jestli máte chladný sklep nebo jen spíž atd.

Pravidla kupování a skladování potravin

• Ať jsou různé doporučené seznamy zásob jakékoli, vždy si vše upravte podle vlastních potřeb a chutí – nemá cenu koupit si deset kilo mouky, když umíte péct jak král Já První. Nedává smysl mít „pro jistotu“ v zásobě 80 konzerv fazolí, když vám nechutnají nebo jste po nich jak metanový balónek (s jedinou výjimkou – pokud jste herec a potřebujete cítit dostatečný vnitřní přetlak). Kupujte si hlavně to, co vám chutná – jen toho mějte víc v zásobě.
• Potraviny průběžně spotřebovávejte a doplňujte. Ideální systém funguje tak, že v regálu doplňujete nové potraviny dozadu a starší pro spotřebu berete naopak zepředu. Tak se vám postupně bude vše přirozeně protáčet.

• Dobré je na obaly psát velkými písmeny datum expirace, ať je to okamžitě a snadno vidět (třeba popisovačem na CD). Osobně tam píšu velkými písmeny třeba 09/2022, 02/2024 apod. Je to lepší než pokaždé lovit nějaké mikropísmo – obzvlášť, pokud máte delší a delší ruce. Někdo to případně řeší barevnými lepíky, ale ty se můžou časem odlepit.
• Některé potraviny mají při správném uložení tak obrovskou trvanlivost, že si s expirací prakticky nemusíte dělat starost (rýže, těstoviny, mouka, med). Ale i spousta jiných potravin jde konzumovat i po oficiální expiraci, viz pár tipů zde. Pozor si dávejte hlavně na trvanlivost masa. Jak překvapivě dlouho některé konzervované potraviny vydrží můžete zjistit třeba na kanále Steve1989MREInfo, kde Steve vybaluje a ochutnává třeba 75 let staré vojenské zásoby (MRE).
• Nikdy nikomu neříkejte, že jste „prepper“ a máte velké zásoby potravin a dalších věcí, mohlo by se vám to v probíhající krizi vrátit jako bumerang – jako ten z Mad Maxe, co vám ufikne prsty.
• Potraviny do zásob nakupujte průběžně – prostě při každém nákupu přidejte do košíku místo dvou oblíbených plechovek čtyři apod. V první řadě tím na sebe neupoutáte pozornost. Za druhé se tím nebudete chovat bezohledně – místo abyste najednou vybílili celý regál, necháte něco i ostatním.

Nyní se podívejme na doporučený seznam potravin. Berte ho samozřejmě jen jako inspiraci – jak jsem psala výše, záleží hlavně na vašich vlastních preferencích, stravovacích návycích a dostupných skladovacích prostorách.

Doporučený seznam zásobních potravin

Potraviny:

• Rýže – jedna z nejlepších zásobních potravin. Při správném skladování vydrží prakticky neomezeně dlouho, je levná, má dobré nutriční hodnoty (hodně kilojoulů) a jednoduše se připravuje. Výhodou je i to, že je neutrální a jde dobře míchat skoro s jakoukoli jinou potravinu, kterou zrovna máte k dispozici. Výhodou je i to, že je dobrá na spotřebu vody – při vaření nasaje veškerou vodu do sebe a žádná tak nepřijde nazmar.
• Těstoviny – další potravina, která vydrží mnoho let, pokud ji dobře uskladníte. Při vaření je trochu náročnější na energii a vodu než rýže, ale je podobně univerzální. Rýžové nudle mají výhodu, že vyžadují jen krátké vaření a tak jsou poměrně nenáročné na energie – vyplatí se je mít v zásobě také.
• Luštěniny – pokud dobře snášíte luštěniny, je to také velmi dobrá a levná skladová potravina. Doporučuji nakoupit jak normálně sypané fazole, hrách, čočku a cizrnu, tak i ty konzervované pro rychlejší a snazší konzumaci.
• Mouka – mouka je excelentní „železná zásoba“, jen je nutné ji dobře skladovat – aby nenavlhla a případně se k ní nedostaly různé breberky. Můžete jí mít v zásobě klidně několik desítek kilogramů. Ideálně k standardní bílé mouce přidejte i hodnotnější celozrnou a špaldovou. Dá se např. skladovat v potravinářských kbelících (x balení vyskládaných do dvacetilitrových kyblíků) – mouka v nich vydrží mnoho let. Do takového kbelíku nezapomeňte přihodit vysoušecí sáček. Samozřejmě opět platí, že pokud s ní neumíte pracovat a nikdy jste nic nepekli, nemá moc velkou cenu ji skladovat – byla by vám k ničemu.

TIP: Kyblíky s víkem jdou koupit relativně levně a dobře ochrání vybrané potraviny.

• Cukr – podobně skvělá a velmi levná surovina pro „železnou zásobu“. Skladovat je ho nutné podobným způsobem jako mouku – nesmí k němu ani vlhkost, ani breberky. Při kombinaci špatně utěsněné nádoby a vlhčího sklípku můžete vytvořit cukrovou „cihlu“, se kterou se pak strašně špatně pracuje (vlastní zkušenost 😀 ).
• Konzervovaná zelenina – velmi dobré je mít dostatek trvanlivé zeleniny, která se dá snadno přidat k základním potravinám výše (rýže, těstoviny). Jde i o nezbytný zdroj vitamínů a vlákniny. Krom jednodruhových konzerv a sklenic jako jsou okurky, papriky, rajčata apod. jsou fajn třeba konzervované mixy, jako je hrášek+kukuřice+paprika apod., které zjednoduší přípravu jídla (nikdy nevíte, v jakých podmínkách možná budete vařit). Velmi dobré je také mít zásobu nakládaného zelí (pokud vám chutná) – je to geniální zdroj vitamínu C.
• Konzervované ovoce – podobně jako u zeleniny jde o dobrou zásobu vitamínů, vlákniny a také energie, protože nakládané ovoce obsahuje hodně cukrů. Ignorovat nejde ani psychologický efekt – v krizi může konzerva dobrých broskví nebo meruněk zvednout náladu. A udržovat si dobrou náladu i v táhlých krizích je důležitější, než si většina dnešních lidí dovede představit. Deprese zabíjí.

TIP: Nevyhazujte velké sklenice od zavařenin se šroubovacím víčkem – jde do nich přesypat rýži, těstoviny apod. a ochráníte je tím před hmyzem a hlodavci.

• Konzervované maso – dobrý zdroj bílkovin. Může jít o krůtí maso ve sklenici, konzervované vepřové, paštiky, rybičky atd. Jako jedna z mála potravin v tomto seznamu vyžaduje mnohem přísnější kontrolu – jakkoli narušenou nebo vyboulenou konzervu s masem nikdy nejezte!
• Olej – je jedno, jestli preferujete slunečnicový, olivový nebo jiný olej, důležité je mít zásobu několika litrů. Jako u všeho mějte vždy zásobu takovou, abyste ji průběžně stihli spotřebovat před expirací (slunečnicový olej má při pokojové teplotě trvanlivost asi tři čtvrtě roku).
• Marmelády, arašídové máslo apod. – dobrý zdroj energie a různorodých chutí. Z hnusného sucharu dokáží udělat relativně rozumnou svačinu.
• Med – možná nejdokonalejší zásobárna energie. Dobře skladovaný med může vydržet i stovky let, protože velký osmotický tlak uvnitř něj likviduje bakterie. Na rozdíl od čistého cukru obsahuje spousty dalších látek a jako sladidlo je mnohem výhodnější. Ideální je med přímo od včelaře ve sklenici. Vyhněte se supermarketovým medům v plastu (když už v supermarketu, tak ve sklenici).

Med skladujte ve sklenicích, z plastu se časem uvolňují nežádoucí látky.

• Suchary, rýžové chlebíčky, Knäckebroty apod. – že dojde chleba v Česku není úplně pravděpodobné, ale dnes je doba tak šílená, že se nedá vyloučit nic (např. se může stát, že energetická krize bude tak velká, že sice bude mouka, ale pečení ve velkých objemech bude příliš drahé). Také se může stát, že budete odstřiženi od obchodu apod. – je dobré mít zásobu trvanlivého pečiva, na které dáte všechny ty paštičky, marmeládky apod. Polomáčené chlebíčky (např. v jogurtu nebo čoko) vydrží víc než rok a mají výhodu, že jdou jíst samotné a nevyžadují naprosto žádnou přípravu – stačí vybalit a jíst. Jsou také lehké a jdou případně rychle naházet do batohu, když budete potřebovat zmizet.
• Cukrovinky – velká zásoba energie a většinou velmi dlouhá trvanlivost. Výborná je čokoláda, která obsahuje hodně energie i dalších látek a dokáže velmi zlepšit náladu – hlavně dětem, které budou v krizi hodně trpět. Dobré jsou čokolády s oříšky, mandlemi apod., protože dodají krom nálože sacharidů i tuky, které jsou nejlepší zdrojem dlouhodobé energie.
• Oříšky – kešu, mandle, vlašáky, arašídy…podle chuti a preferencí. Dnes už jsou dost drahé a tak je docela nákladné dělat si větší zásobu, ale jsou také velmi dobrou zásobárnou rostlinných tuků a při správném skladování mají dobrou trvanlivost. Ideální jsou ve vakuovaném balení. Dají se přidat do řady jídel nebo rovnou chroupat samotné, což zklidní nervy.
• Hroznový cukr – možná nejrychlejší zdroj energie vůbec. V podobě tablet/bonbonů se hodí spíš do bug out bagu, ale sám o sobě je finančně docela dostupný, skladný a trvanlivý a neuškodí mít nějaký v zásobě.
• Sůl – v různých seznamech překvapivě často opomíjená a přitom naprosto zásadní součást jídelníčku. „Bílé zlato“. Dokonce i když vám dojde všechno jídlo a budete donuceni držet půst, je dobré mít zásobu soli – jednou denně si dejte osolenou vodu, pomáhá to proti celé řadě problémů spojených s hladověním/půstem.
• Koření – nezapomeňte mít rozumnou zásobu oblíbeného koření. Je obrovský rozdíl jíst jen čistou rýži nebo jíst rýži ochucenou oblíbenou kořenící směsí. Dobré koření je hlavně paprika a chilli, které obsahují kapsaicin (pálivá látka, která paradoxně pomáhá na chronickou bolest, zlepšuje cirkulaci krve, podporuje trávení a když se to s ním nepřehání, má celou řadu pozitivních účinků)
• Čaj – pokud pijete čaj, kupte si ho i do zásoby. Obsahuje tein, který má povzbuzující účinky, čaj je proti dehydrataci mnohem lepší než čistá voda a teplý nápoj pomůže zklidnit děti i dospělé.
• Káva – platí to samé, co o čaji (jen místo teinu obsahuje méně výhodný kofein – ten stimuluje na kratší dobu a po něm na rozdíl od teinu přichází naopak pokles energie).
• Vitamíny a minerální látky – kupte si šumivé i v tabletách. Nevýhodou zásobních potravin totiž může být, že se dříve nebo později dostanete do situace, že vám zůstane jen málo variabilní potrava a tak může docházet k malnutrici, i když budete mít v potravě dostatek čisté energie. Pokud byste museli pít vodu s nějakou pachutí, šumivý vitamín také pomůže přebít nepříjemnou chuť.
• Sušené a kondenzované mléko – pro seveřany a Slovany je mléko velmi zásadní potravinou. Je možné ho koupit i ve formě sušeného prášku nebo zahuštěné v konzervě. Trvanlivost je pak o něco větší. Nezapomeňte na hlavní pravidlo racionálního preppera – nová balení přidávat v regálu dozadu a naopak k okamžité spotřebě si brát ta nejstarší zepředu.
• Sušené hotové pokrmy a polévky – velmi dobrou součástí zásob jsou i různá dehydratovaná, už připravená jídla. Pro zásoby někde ve sklepě nebo spíži není nutné kupovat drahé „cestovatelské“ směsi nebo MRE, stačí něco jako Kuře na kari od Vitany apod. Výhodou vysušených potravin je, že většinou nemusí obsahovat moc konzervačních látek. Opět si dávejte pozor na uskladnění – je dobré mít pytlíky v uzavřené plastové bedýnce, do které ještě přihodíte vysoušecí sáčky.
• Krmivo pro pejsky, kočky apod. – pokud máte zvířátka, nezapomeňte mít předzásobeny granule alespoň na dva tři měsíce dopředu. Pejsci sice jakž takž zvládnou jíst některé lidské potraviny, ale na delší dobu to pro ně není moc zdravé.

Výletem unavené štěně sní o hromadě mňamózních maškrtek

• Trvanlivá “čerstvá” zelenina – brambory, cibule, mrkev, česnek… Pokud máte sklípek, snažte se mít dostatečnou zásobu volně ložené či pytlované zeleniny, která vydrží bez velkých problémů i několik měsíců relativně čerstvá. Problém nakládaných potravin totiž je, že se do nich musí přidávat konzervanty a jako první volbu je pro jídlo vždy lepší volit čisté, čerstvé potraviny.
• Mražené potraviny – v určitém smyslu nejlepší forma skladování, protože potraviny i maso může být úplně čisté a bez přísad. Někteří lidé to řeší i tak, že si přikoupí druhý mražák s horním otvíráním a dají si ho třeba do lodžie, na terasu či do garáže. Stále ale myslete na to, že jedno z hlavních rizik budoucnosti je velká energetická krize a blackouty. Může se tedy stát, že vám na dva tři dny vypadne elektřina a všechno maso z mrazničky bude znehodnoceno (o příšerném zápachu zkaženého masa ani nemluvě).
• Balená voda – že v Česku úplně přijdeme o zdroj pitné vody je vcelku nepravděpodobné, ale pokud se naší laskavé vládě povede přitáhnout válku na naše území, může se stát v některých lokalitách i tohle. Nejlepší řešení je mít vlastní zdroj vody (studna, nebo alespoň sudy s dešťovkou a výkonný filtr, viz další článek). Ale je fajn mít v zásobě i nějakou balenou vodu – už jen z toho důvodu, že jednou možná budete muset rychle zmizet a je dobré mít okamžitě k dispozici zabalenou vodu na cestu.
• Léky – pokud musíte pravidelně brát nějaké léky, snažte se to zařídit tak, aby se vaše zásoba nikdy nedostala úplně „na dno“, podobně jako s benzínem/naftou v autě. K tomu mějte vždy dostatečně vybavenou lékárničku:
  • několik balení analgetik (Paralen, Ibalgin…)
  • živočišné uhlí (Carbosorb apod.) proti trávicím potížím a průjmu, ale pomůže třeba i při otravě
  • Endiaron pro dezinfekci střev
  • Smecta proti půjmům všeho druhu
  • peroxid vodíku na dezinfekci povrchových ran
  • Fenistil na hmyzí štípnutí ale třeba i spáleniny ze slunce
  • Betadine k dezinfekci pokožky a sliznic ale třeba i nástrojů k malé povrchové operaci
  • Calcium Panthotenicum mastička na hojení kůže
  • dost náplastí (hlavně pokud máte děti nebo velmi šikovné ruce)
  • obvazy a obinadla

Další zásoby

Nezapomeňte, že život není jenom jídlo. Pokud se našim elitám podaří na delší dobu přerušit dodavatelské řetězce, ztratíme přístup i k řadě věcí, které považujeme za tak běžné, že už ani nepřemýšlíme, jak rychle nám zmizí jejich zásoby.

Je například o:

• Mýdlo – pevné mýdlo je jedním z největších vynálezů historie a společně s čistou vodou a kanalizací pravděpodobně může za nesrovnatelně výraznější omezení mnoha chorob, než jakékoli očkování nebo léčivo. Klidně jich mějte v zásobě 20 nebo více, nezkazí se :-).
• Úklidové prostředky – jde o jar, čistící prostředky do kuchyně, prací prášek atd. Ideálně mějte alespoň jedno balení do zásoby, ať vydržíte měsíc dva bez nákupu.
• Hygienické potřeby – to samé platí pro běžné hygienické potřeby, jako je zubní pasta, vložky/tampóny, vlhčené ubrousky pro malé dítě, šampón, toaletní papír a papírové kapesníčky apod. Udržujte průběžně zásobu alespoň na 2-3 měsíce dopředu.
• Dostatek benzínu/nafty v autě – hodně lidí má zvláštní zlozvyk, že dojíždí nádrž skoro nadoraz, než konečně zajedou k čerpací stanici. To může být v době krize dost nebezpečné, protože v aktuálně nastaveném kurzu se může lehce stát, že prostě pohonné hmoty nebudou. Tedy ne že budou super-extra-mega drahé, ale že vůbec nenatankujete a tak se ani nikam nebudete moct dostat (nejen do práce, ale třeba i zmizet, kdyby se našim moudrým vladařům povedlo přivést válku až k nám domů). Dotankovávejte tedy ideálně už ve chvíli, kdy máte polovinu nádrže, ať je vaše auto vždy připraveno na delší cestu v krizové situaci. Pokud máte jen elektro-auto…no, hodně štěstí a kupte si i kvalitní boty. 🙂
• Plynová bomba – jak již bylo řečeno, v budoucích letech možná bude docházet k častějším výpadkům elektřiny, možná i na několik dní. Je skvělé mít k dispozici plynovou bombu nebo cestovní plynový hořák s dostatkem kartuší – plynový vařič je zdaleka nejpohodlnější a nejskladnější zálohou na vaření v polních podmínkách. Využijete to i na cestách.
• Vakuovačka potravin – pokud máte možnost pěstovat potraviny, je vakuovačka excelentní nástroj pro jejich lepší uchovávání. Hodí se ale i na lepší zabalení některých kupovaných potravin – zamezení přístupu vzduchu k potravinám výrazně zvýší jejich trvanlivost. Mějte v zásobě alespoň dvě role sáčků. Není potřba nějaká ultra-cool verze co umí vařit i čaj – já už roky používám vakuovačku za za 1500 Kč a stačí na vše potřebné – sklidíme, očistíme, vypeckujeme, trochu vysušíme, zavakujeme a hodíme do pultového mrazáku na terase.
• Sušička potravin – podobně užitečná věc jako vakuovačka, pokud pěstujete vlastní potraviny (a nejlepší je kombinace obou přístrojů – vysušit třeba jablka, houby, maso apod. a pak zabalit ve vakuovačce). Samotný přístroj je levný, ale bohužel vyžaduje relativně dost energie, což může být v energetické krizi problém – do té doby si ale můžete nasušit vlastní zásoby.
• “Freeze drying” sušička – zmiňuji jen jako libovku pro lidi, co mají čas si s přípravou zásob pohrát, mají hodně peněz a místo v garáži nebo technické místnosti (přístroj dost hučí, vysušení mrazem trvá asi 24 hodin). Jde o původně průmyslově využívaný přístroj, který velice efektivně vysouší potraviny pomocí hlubokého mrazu (“lyofilizace”), což dobře zachová chuť, živiny a takto vysušená potravina pak při správném uskladnění vydrží i 25 let! Tyhle přístroje jsou teď velmi populární v USA, vysouší mnohem lépe než klasická horkovzdušná sušička a lidé si v nich suší třeba i předem připravená jídla (navaříte velkou zásobu těstovin s nějakou omáčkou, pak je v přístroji vysušíte hlubokým mrazem a máte zásobu, co budete moct sníst i v roce 2042). Už se začaly vyrábět i malé a “levné” přístroje na domácí použití (koupit se dají i za “hubičku” – cca 60 000,- Kč; bohužel koupení u nás bude asi komplikovanější – já sama mám jen “obyč” sušičku, tak nemám osobní zkušenost).
• Papírové knihy – jak říká anglické přísloví: „Řekni mi, co čteš a já ti povím, kdo jsi.“ Jedním z nejdůležitějších předpokladů kvalitní přípravy na krizi je mít rozmanité praktické dovednosti a znalosti. To, co je ve vaší hlavě, je vaším nejcennějším majetkem, který vám pomůže takřka za jakékoli situace a který se nejhůře krade. Hodí se mít pár knih o zahradničení, o přežití, nějaký atlas hub a rostlin a encyklopedie na listování. K tomu i nějakou beletrii. Pokud máte místo, rozhodně preferujte papírové knihy před digitálními – papírová kniha není závislá na přístupu k elektřině, na poruchovosti digitální čtečky, na různých digitálních formátech a právech atd. Když ji máte, můžete ji prostě číst kdekoli, kdykoli a třeba i za sto let. Dalším velkým nebezpečím je, že třeba Amazon vám může kdykoli sáhnout na e-knihy ve vaší čtečce a smazat z ní „nevhodnou“ literaturu – tohle už Amazon dělá několik let! Nebo se může udělat nějaká pokoutná aktualizace, takže váš digitální román 1984 najednou bude mít úplně jiný obsah než skutečný román 1984.

Papírové knihy jsou něco jako zázrak – je to spojení s mozky moudrých lidí z historie mnoha staletí. Proto jich mám doma přes tisícovku a stále sháním další. Umožňují nám stát na ramenech obrů.

• Papírové hry – v době krizí a válečných konfliktů se často stane, že jste na dlouhou dobu odříznuti od okolí a prakticky nemůžete opustit svůj příbytek. To se stalo třeba obyvatelům Mariupolu, které fašistické jednotky Azov držely uvězněné v panelácích celý měsíc, než byli osvobozeni nejmenovanou armádou. V takové době, kdy ve vašem okolí vybuchují bomby a vy jste prakticky držení v zajetí, je těžké se soustředit skoro na cokoli. Je skvělé, když máte nějaké hry, které alespoň na chvíli zabaví vaši mysl a případně i mysl vašich dětí. Tím jsou myšleny hlavně společenské hry, které nepotřebují elektřinu a navíc mají sociální prvek. Mějte doma karty, pexeso, scrabble, quarteto, Krycí jména, dámu, šachy a případně další hry, které vás mohou zabavit a také pomoct stmelit rodinu.
• Obchodní artikl – pokud bude opravdu zle, budou nám nadité kreditní karty nebo akcie k ničemu. Lidé, kteří jen jednou denně vylezou ze sklepa, aby si zašli pro vodu, budou mít úplně jiné starosti, než hledat funkční terminál. Dočasně se vrátí výměnný obchod. To se dělo třeba docela nedávno, za našimy humny, když NATO bombardovala civilisty v Jugoslávii. Tam pak získaly obrovskou cenu cigarety, alkohol, bomby s plynem nebo třeba zapalovače – mějte případně něco z toho v zásobě, i když sami nekouříte nebo moc nepijete, může se to v budoucnu hodit jako drobný úplatek nebo pro výměnný obchod.

Pokud máte nějaké vlastní tipy na ideální zásoby a jejich skladování, napište je prosím do komentářů. V dalším díle se pak podíváme, jak si potravu přímo vyrábět. Ať si totiž nakřečkujete zásoby jak chcete, vždy vám vydrží jen na omezenou dobu. Skutečnou výhrou ale je mít vlastní zdroje, které vám budou přinášet potravu trvale. V době mimo krizi tak získáte jídlo, které bude čistší, zdravější a čerstvější než to ze supermarketů a v krizi vám to poskytne trvalý zdroj potravy, který alespoň částečně pokryje vaše potřeby.