Menu Zavřeno

Jak přežít super-krizi (4. díl) – Zásoby potravin

Pro úvod do problematiky přežití krizí si nejprve přečtěte předchozí části.

Všechny díly:

Mnoho kroků, které naše „elity“ dělají, dláždí cestu k potravinové krizi. Skutečný hladomor asi v Česku nehrozí, naše země ohledně potravinové soběstačnosti patří pořád ještě k těm malinko méně vyšinutým (na evropské poměry). Ale už nyní vidíme, že jídlo rychle zdražuje, ceny jsou vyšší o 20-30% a někdy i více a tenhle trend určitě bude pokračovat dále – tak dlouho, dokud to bude většině populace jedno. Někteří zemědělci odhadují, že cena potravin možná vyšplhá až na DVOJNÁSOBEK cen. Při stejných platech. Čím dříve se tedy začnete připravovat, tím lépe.

Díky záměrně eskalované hysterické nenávisti k celé Ruské Federaci a záměrně narušovanému dodavatelskému řetězci po celém světě budou potraviny nejen dražší, ale bude jich také méně a budou méně variabilní. Nezapomeňme třeba na to, že Rusko a Ukrajina (kterou Rusko už brzy ovládne) jsou doslova obilnicemi světa a jsou obřím zdrojem hnojiv. Také poskytují kukuřici pro náš dobytek. Čína navíc před časem skoupila obrovské zásoby obilí a jsme na ní závislí v mnoha směrech – stačí, aby velký Si luskl prsty a budeme už v háji úplně.

Takže naši šikovní politici nás svými kroky připravují nejen o hlavní zdroj zemního plynu a ropy a paliva do jaderných reaktorů, ale i o přísun ruských hnojiv – v kombinaci to znamená, že hnojení polí bude stát minimálně dvakrát tolik a o kvalitní orbě radši ani nemluvit (překvapení pro Pražáky – pole jsou oraná traktory a traktory papají zlou naftu, a to i přes 20 litrů na hektar). Přijdeme možná i o ruské a ukrajinské obilí a o řadu dalších, naprosto zásadních surovin (např. kovy nezbytné pro automobilový průmysl, který se díky jejich záměrnému nedostatku možná už definitivně zhroutí). Vše je hlavně naše vina, protože „nepřítele“ trestáme tím, že se střílíme brokovnicí do vlastních nohou a ještě u toho vztekle řveme, ať nám někdo hodí další náboje a pytlík soli, protože nás to ještě nebolí dost a chceme si tu sado-maso estrádu pořádně užít.

Stručně – pokud se nevymění naše politické loutky, poletí ceny potravin, energií i paliv dál raketově nahoru. Udělat si zásoby potravin už měl každý rozumný člověk dávno, během „pandemie“ nebo ještě před ní. Ale stále ještě není pozdě s tím začít teď – i když dnes už budete nakupovat o čtvrtinu dráž.

A jak takové zásoby vlastně mají vypadat? Co máme kupovat? Na jak dlouho?

To záleží na mnoha věcech – kolik máte místa, jestli bydlíte v pronájmu nebo na vlastním, jestli máte chladný sklep nebo jen spíž atd.

Pravidla kupování a skladování potravin

  • Ať jsou různé doporučené seznamy zásob jakékoli, vždy si vše upravte podle vlastních potřeb a chutí – nemá cenu koupit si deset kilo mouky, když umíte péct jak král Já První. Nedává smysl mít „pro jistotu“ v zásobě 80 konzerv fazolí, když vám nechutnají nebo jste po nich jak metanový balónek (s jedinou výjimkou – pokud jste herec a potřebujete cítit dostatečný vnitřní přetlak). Kupujte si hlavně to, co vám chutná – jen toho mějte víc v zásobě.
  • Potraviny průběžně spotřebovávejte a doplňujte. Ideální systém funguje tak, že v regálu doplňujete nové potraviny dozadu a starší pro spotřebu berete naopak zepředu. Tak se vám postupně bude vše přirozeně protáčet.

  • Dobré je na obaly psát velkými písmeny datum expirace, ať je to okamžitě a snadno vidět (třeba popisovačem na CD). Osobně tam píšu velkými písmeny třeba 09/2022, 02/2024 apod. Je to lepší než pokaždé lovit nějaké mikropísmo – obzvlášť, pokud máte delší a delší ruce. Někdo to případně řeší barevnými lepíky, ale ty se můžou časem odlepit.
  • Některé potraviny mají při správném uložení tak obrovskou trvanlivost, že si s expirací prakticky nemusíte dělat starost (rýže, těstoviny, mouka, med). Ale i spousta jiných potravin jde konzumovat i po oficiální expiraci, viz pár tipů zde. Pozor si dávejte hlavně na trvanlivost masa. Jak překvapivě dlouho některé konzervované potraviny vydrží můžete zjistit třeba na kanále Steve1989MREInfo, kde Steve vybaluje a ochutnává třeba 75 let staré vojenské zásoby (MRE).
  • Nikdy nikomu neříkejte, že jste „prepper“ a máte velké zásoby potravin a dalších věcí, mohlo by se vám to v probíhající krizi vrátit jako bumerang – jako ten z Mad Maxe, co vám ufikne prsty.
  • Potraviny do zásob nakupujte průběžně – prostě při každém nákupu přidejte do košíku místo dvou oblíbených plechovek čtyři apod. V první řadě tím na sebe neupoutáte pozornost. Za druhé se tím nebudete chovat bezohledně – místo abyste najednou vybílili celý regál, necháte něco i ostatním.

Nyní se podívejme na doporučený seznam potravin. Berte ho samozřejmě jen jako inspiraci – jak jsem psala výše, záleží hlavně na vašich vlastních preferencích, stravovacích návycích a dostupných skladovacích prostorách.

Doporučený seznam zásobních potravin

Potraviny:

  • Rýže – jedna z nejlepších zásobních potravin. Při správném skladování vydrží prakticky neomezeně dlouho, je levná, má dobré nutriční hodnoty (hodně kilojoulů) a jednoduše se připravuje. Výhodou je i to, že je neutrální a jde dobře míchat skoro s jakoukoli jinou potravinu, kterou zrovna máte k dispozici. Výhodou je i to, že je dobrá na spotřebu vody – při vaření nasaje veškerou vodu do sebe a žádná tak nepřijde nazmar.
  • Těstoviny – další potravina, která vydrží mnoho let, pokud ji dobře uskladníte. Při vaření je trochu náročnější na energii a vodu než rýže, ale je podobně univerzální. Rýžové nudle mají výhodu, že vyžadují jen krátké vaření a tak jsou poměrně nenáročné na energie – vyplatí se je mít v zásobě také.
  • Luštěniny – pokud dobře snášíte luštěniny, je to také velmi dobrá a levná skladová potravina. Doporučuji nakoupit jak normálně sypané fazole, hrách, čočku a cizrnu, tak i ty konzervované pro rychlejší a snazší konzumaci.
  • Mouka – mouka je excelentní „železná zásoba“, jen je nutné ji dobře skladovat – aby nenavlhla a případně se k ní nedostaly různé breberky. Můžete jí mít v zásobě klidně několik desítek kilogramů. Ideálně k standardní bílé mouce přidejte i hodnotnější celozrnou a špaldovou. Dá se např. skladovat v potravinářských kbelících (x balení vyskládaných do dvacetilitrových kyblíků) – mouka v nich vydrží mnoho let. Do takového kbelíku nezapomeňte přihodit vysoušecí sáček. Samozřejmě opět platí, že pokud s ní neumíte pracovat a nikdy jste nic nepekli, nemá moc velkou cenu ji skladovat – byla by vám k ničemu.

TIP: Kyblíky s víkem jdou koupit relativně levně a dobře ochrání vybrané potraviny.

  • Cukr – podobně skvělá a velmi levná surovina pro „železnou zásobu“. Skladovat je ho nutné podobným způsobem jako mouku – nesmí k němu ani vlhkost, ani breberky. Při kombinaci špatně utěsněné nádoby a vlhčího sklípku můžete vytvořit cukrovou „cihlu“, se kterou se pak strašně špatně pracuje (vlastní zkušenost 😀 ).
  • Konzervovaná zelenina – velmi dobré je mít dostatek trvanlivé zeleniny, která se dá snadno přidat k základním potravinám výše (rýže, těstoviny). Jde i o nezbytný zdroj vitamínů a vlákniny. Krom jednodruhových konzerv a sklenic jako jsou okurky, papriky, rajčata apod. jsou fajn třeba konzervované mixy, jako je hrášek+kukuřice+paprika apod., které zjednoduší přípravu jídla (nikdy nevíte, v jakých podmínkách možná budete vařit). Velmi dobré je také mít zásobu nakládaného zelí (pokud vám chutná) – je to geniální zdroj vitamínu C.
  • Konzervované ovoce – podobně jako u zeleniny jde o dobrou zásobu vitamínů, vlákniny a také energie, protože nakládané ovoce obsahuje hodně cukrů. Ignorovat nejde ani psychologický efekt – v krizi může konzerva dobrých broskví nebo meruněk zvednout náladu. A udržovat si dobrou náladu i v táhlých krizích je důležitější, než si většina dnešních lidí dovede představit. Deprese zabíjí.

TIP: Nevyhazujte velké sklenice od zavařenin se šroubovacím víčkem – jde do nich přesypat rýži, těstoviny apod. a ochráníte je tím před hmyzem a hlodavci.

  • Konzervované maso – dobrý zdroj bílkovin. Může jít o krůtí maso ve sklenici, konzervované vepřové, paštiky, rybičky atd. Jako jedna z mála potravin v tomto seznamu vyžaduje mnohem přísnější kontrolu – jakkoli narušenou nebo vyboulenou konzervu s masem nikdy nejezte!
  • Olej – je jedno, jestli preferujete slunečnicový, olivový nebo jiný olej, důležité je mít zásobu několika litrů. Jako u všeho mějte vždy zásobu takovou, abyste ji průběžně stihli spotřebovat před expirací (slunečnicový olej má při pokojové teplotě trvanlivost asi tři čtvrtě roku).
  • Marmelády, arašídové máslo apod. – dobrý zdroj energie a různorodých chutí. Z hnusného sucharu dokáží udělat relativně rozumnou svačinu.
  • Med – možná nejdokonalejší zásobárna energie. Dobře skladovaný med může vydržet i stovky let, protože velký osmotický tlak uvnitř něj likviduje bakterie. Na rozdíl od čistého cukru obsahuje spousty dalších látek a jako sladidlo je mnohem výhodnější. Ideální je med přímo od včelaře ve sklenici. Vyhněte se supermarketovým medům v plastu (když už v supermarketu, tak ve sklenici).

Med skladujte ve sklenicích, z plastu se časem uvolňují nežádoucí látky.

  • Suchary, rýžové chlebíčky, Knäckebroty apod. – že dojde chleba v Česku není úplně pravděpodobné, ale dnes je doba tak šílená, že se nedá vyloučit nic (např. se může stát, že energetická krize bude tak velká, že sice bude mouka, ale pečení ve velkých objemech bude příliš drahé). Také se může stát, že budete odstřiženi od obchodu apod. – je dobré mít zásobu trvanlivého pečiva, na které dáte všechny ty paštičky, marmeládky apod. Polomáčené chlebíčky (např. v jogurtu nebo čoko) vydrží víc než rok a mají výhodu, že jdou jíst samotné a nevyžadují naprosto žádnou přípravu – stačí vybalit a jíst. Jsou také lehké a jdou případně rychle naházet do batohu, když budete potřebovat zmizet.
  • Cukrovinky – velká zásoba energie a většinou velmi dlouhá trvanlivost. Výborná je čokoláda, která obsahuje hodně energie i dalších látek a dokáže velmi zlepšit náladu – hlavně dětem, které budou v krizi hodně trpět. Dobré jsou čokolády s oříšky, mandlemi apod., protože dodají krom nálože sacharidů i tuky, které jsou nejlepší zdrojem dlouhodobé energie.
  • Oříšky – kešu, mandle, vlašáky, arašídy…podle chuti a preferencí. Dnes už jsou dost drahé a tak je docela nákladné dělat si větší zásobu, ale jsou také velmi dobrou zásobárnou rostlinných tuků a při správném skladování mají dobrou trvanlivost. Ideální jsou ve vakuovaném balení. Dají se přidat do řady jídel nebo rovnou chroupat samotné, což zklidní nervy.
  • Hroznový cukr – možná nejrychlejší zdroj energie vůbec. V podobě tablet/bonbonů se hodí spíš do bug out bagu, ale sám o sobě je finančně docela dostupný, skladný a trvanlivý a neuškodí mít nějaký v zásobě.
  • Sůl – v různých seznamech překvapivě často opomíjená a přitom naprosto zásadní součást jídelníčku. „Bílé zlato“. Dokonce i když vám dojde všechno jídlo a budete donuceni držet půst, je dobré mít zásobu soli – jednou denně si dejte osolenou vodu, pomáhá to proti celé řadě problémů spojených s hladověním/půstem.
  • Koření – nezapomeňte mít rozumnou zásobu oblíbeného koření. Je obrovský rozdíl jíst jen čistou rýži nebo jíst rýži ochucenou oblíbenou kořenící směsí. Dobré koření je hlavně paprika a chilli, které obsahují kapsaicin (pálivá látka, která paradoxně pomáhá na chronickou bolest, zlepšuje cirkulaci krve, podporuje trávení a když se to s ním nepřehání, má celou řadu pozitivních účinků)
  • Čaj – pokud pijete čaj, kupte si ho i do zásoby. Obsahuje tein, který má povzbuzující účinky, čaj je proti dehydrataci mnohem lepší než čistá voda a teplý nápoj pomůže zklidnit děti i dospělé.
  • Káva – platí to samé, co o čaji (jen místo teinu obsahuje méně výhodný kofein – ten stimuluje na kratší dobu a po něm na rozdíl od teinu přichází naopak pokles energie).
  • Vitamíny a minerální látky – kupte si šumivé i v tabletách. Nevýhodou zásobních potravin totiž může být, že se dříve nebo později dostanete do situace, že vám zůstane jen málo variabilní potrava a tak může docházet k malnutrici, i když budete mít v potravě dostatek čisté energie. Pokud byste museli pít vodu s nějakou pachutí, šumivý vitamín také pomůže přebít nepříjemnou chuť.
  • Sušené a kondenzované mléko – pro seveřany a Slovany je mléko velmi zásadní potravinou. Je možné ho koupit i ve formě sušeného prášku nebo zahuštěné v konzervě. Trvanlivost je pak o něco větší. Nezapomeňte na hlavní pravidlo racionálního preppera – nová balení přidávat v regálu dozadu a naopak k okamžité spotřebě si brát ta nejstarší zepředu.
  • Sušené hotové pokrmy a polévky – velmi dobrou součástí zásob jsou i různá dehydratovaná, už připravená jídla. Pro zásoby někde ve sklepě nebo spíži není nutné kupovat drahé „cestovatelské“ směsi nebo MRE, stačí něco jako Kuře na kari od Vitany apod. Výhodou vysušených potravin je, že většinou nemusí obsahovat moc konzervačních látek. Opět si dávejte pozor na uskladnění – je dobré mít pytlíky v uzavřené plastové bedýnce, do které ještě přihodíte vysoušecí sáčky.
  • Krmivo pro pejsky, kočky apod. – pokud máte zvířátka, nezapomeňte mít předzásobeny granule alespoň na dva tři měsíce dopředu. Pejsci sice jakž takž zvládnou jíst některé lidské potraviny, ale na delší dobu to pro ně není moc zdravé.

Výletem unavené štěně sní o hromadě mňamózních maškrtek

  • Trvanlivá “čerstvá” zelenina – brambory, cibule, mrkev, česnek… Pokud máte sklípek, snažte se mít dostatečnou zásobu volně ložené či pytlované zeleniny, která vydrží bez velkých problémů i několik měsíců relativně čerstvá. Problém nakládaných potravin totiž je, že se do nich musí přidávat konzervanty a jako první volbu je pro jídlo vždy lepší volit čisté, čerstvé potraviny.
  • Mražené potraviny – v určitém smyslu nejlepší forma skladování, protože potraviny i maso může být úplně čisté a bez přísad. Někteří lidé to řeší i tak, že si přikoupí druhý mražák s horním otvíráním a dají si ho třeba do lodžie, na terasu či do garáže. Stále ale myslete na to, že jedno z hlavních rizik budoucnosti je velká energetická krize a blackouty. Může se tedy stát, že vám na dva tři dny vypadne elektřina a všechno maso z mrazničky bude znehodnoceno (o příšerném zápachu zkaženého masa ani nemluvě).
  • Balená voda – že v Česku úplně přijdeme o zdroj pitné vody je vcelku nepravděpodobné, ale pokud se naší laskavé vládě povede přitáhnout válku na naše území, může se stát v některých lokalitách i tohle. Nejlepší řešení je mít vlastní zdroj vody (studna, nebo alespoň sudy s dešťovkou a výkonný filtr, viz další článek). Ale je fajn mít v zásobě i nějakou balenou vodu – už jen z toho důvodu, že jednou možná budete muset rychle zmizet a je dobré mít okamžitě k dispozici zabalenou vodu na cestu.
  • Léky – pokud musíte pravidelně brát nějaké léky, snažte se to zařídit tak, aby se vaše zásoba nikdy nedostala úplně „na dno“, podobně jako s benzínem/naftou v autě. K tomu mějte vždy dostatečně vybavenou lékárničku:
    • několik balení analgetik (Paralen, Ibalgin…)
    • živočišné uhlí (Carbosorb apod.) proti trávicím potížím a průjmu, ale pomůže třeba i při otravě
    • Endiaron pro dezinfekci střev
    • Smecta proti půjmům všeho druhu
    • peroxid vodíku na dezinfekci povrchových ran
    • Fenistil na hmyzí štípnutí ale třeba i spáleniny ze slunce
    • Betadine k dezinfekci pokožky a sliznic ale třeba i nástrojů k malé povrchové operaci
    • Calcium Panthotenicum mastička na hojení kůže
    • dost náplastí (hlavně pokud máte děti nebo velmi šikovné ruce)
    • obvazy a obinadla

Další zásoby

Nezapomeňte, že život není jenom jídlo. Pokud se našim elitám podaří na delší dobu přerušit dodavatelské řetězce, ztratíme přístup i k řadě věcí, které považujeme za tak běžné, že už ani nepřemýšlíme, jak rychle nám zmizí jejich zásoby.

Je například o:

  • Mýdlo – pevné mýdlo je jedním z největších vynálezů historie a společně s čistou vodou a kanalizací pravděpodobně může za nesrovnatelně výraznější omezení mnoha chorob, než jakékoli očkování nebo léčivo. Klidně jich mějte v zásobě 20 nebo více, nezkazí se :-).
  • Úklidové prostředky – jde o jar, čistící prostředky do kuchyně, prací prášek atd. Ideálně mějte alespoň jedno balení do zásoby, ať vydržíte měsíc dva bez nákupu.
  • Hygienické potřeby – to samé platí pro běžné hygienické potřeby, jako je zubní pasta, vložky/tampóny, vlhčené ubrousky pro malé dítě, šampón, toaletní papír a papírové kapesníčky apod. Udržujte průběžně zásobu alespoň na 2-3 měsíce dopředu.
  • Dostatek benzínu/nafty v autě – hodně lidí má zvláštní zlozvyk, že dojíždí nádrž skoro nadoraz, než konečně zajedou k čerpací stanici. To může být v době krize dost nebezpečné, protože v aktuálně nastaveném kurzu se může lehce stát, že prostě pohonné hmoty nebudou. Tedy ne že budou super-extra-mega drahé, ale že vůbec nenatankujete a tak se ani nikam nebudete moct dostat (nejen do práce, ale třeba i zmizet, kdyby se našim moudrým vladařům povedlo přivést válku až k nám domů). Dotankovávejte tedy ideálně už ve chvíli, kdy máte polovinu nádrže, ať je vaše auto vždy připraveno na delší cestu v krizové situaci. Pokud máte jen elektro-auto…no, hodně štěstí a kupte si i kvalitní boty. 🙂
  • Plynová bomba – jak již bylo řečeno, v budoucích letech možná bude docházet k častějším výpadkům elektřiny, možná i na několik dní. Je skvělé mít k dispozici plynovou bombu nebo cestovní plynový hořák s dostatkem kartuší – plynový vařič je zdaleka nejpohodlnější a nejskladnější zálohou na vaření v polních podmínkách. Využijete to i na cestách.
  • Vakuovačka potravin – pokud máte možnost pěstovat potraviny, je vakuovačka excelentní nástroj pro jejich lepší uchovávání. Hodí se ale i na lepší zabalení některých kupovaných potravin – zamezení přístupu vzduchu k potravinám výrazně zvýší jejich trvanlivost. Mějte v zásobě alespoň dvě role sáčků. Není potřba nějaká ultra-cool verze co umí vařit i čaj – já už roky používám vakuovačku za za 1500 Kč a stačí na vše potřebné – sklidíme, očistíme, vypeckujeme, trochu vysušíme, zavakujeme a hodíme do pultového mrazáku na terase.
  • Sušička potravin – podobně užitečná věc jako vakuovačka, pokud pěstujete vlastní potraviny (a nejlepší je kombinace obou přístrojů – vysušit třeba jablka, houby, maso apod. a pak zabalit ve vakuovačce). Samotný přístroj je levný, ale bohužel vyžaduje relativně dost energie, což může být v energetické krizi problém – do té doby si ale můžete nasušit vlastní zásoby.
  • “Freeze drying” sušička – zmiňuji jen jako libovku pro lidi, co mají čas si s přípravou zásob pohrát, mají hodně peněz a místo v garáži nebo technické místnosti (přístroj dost hučí, vysušení mrazem trvá asi 24 hodin). Jde o původně průmyslově využívaný přístroj, který velice efektivně vysouší potraviny pomocí hlubokého mrazu (“lyofilizace”), což dobře zachová chuť, živiny a takto vysušená potravina pak při správném uskladnění vydrží i 25 let! Tyhle přístroje jsou teď velmi populární v USA, vysouší mnohem lépe než klasická horkovzdušná sušička a lidé si v nich suší třeba i předem připravená jídla (navaříte velkou zásobu těstovin s nějakou omáčkou, pak je v přístroji vysušíte hlubokým mrazem a máte zásobu, co budete moct sníst i v roce 2042). Už se začaly vyrábět i malé a “levné” přístroje na domácí použití (koupit se dají i za “hubičku” – cca 60 000,- Kč; bohužel koupení u nás bude asi komplikovanější – já sama mám jen “obyč” sušičku, tak nemám osobní zkušenost).
  • Papírové knihy – jak říká anglické přísloví: „Řekni mi, co čteš a já ti povím, kdo jsi.“ Jedním z nejdůležitějších předpokladů kvalitní přípravy na krizi je mít rozmanité praktické dovednosti a znalosti. To, co je ve vaší hlavě, je vaším nejcennějším majetkem, který vám pomůže takřka za jakékoli situace a který se nejhůře krade. Hodí se mít pár knih o zahradničení, o přežití, nějaký atlas hub a rostlin a encyklopedie na listování. K tomu i nějakou beletrii. Pokud máte místo, rozhodně preferujte papírové knihy před digitálními – papírová kniha není závislá na přístupu k elektřině, na poruchovosti digitální čtečky, na různých digitálních formátech a právech atd. Když ji máte, můžete ji prostě číst kdekoli, kdykoli a třeba i za sto let. Dalším velkým nebezpečím je, že třeba Amazon vám může kdykoli sáhnout na e-knihy ve vaší čtečce a smazat z ní „nevhodnou“ literaturu – tohle už Amazon dělá několik let! Nebo se může udělat nějaká pokoutná aktualizace, takže váš digitální román 1984 najednou bude mít úplně jiný obsah než skutečný román 1984.

Papírové knihy jsou něco jako zázrak – je to spojení s mozky moudrých lidí z historie mnoha staletí. Proto jich mám doma přes tisícovku a stále sháním další. Umožňují nám stát na ramenech obrů.

  • Papírové hry – v době krizí a válečných konfliktů se často stane, že jste na dlouhou dobu odříznuti od okolí a prakticky nemůžete opustit svůj příbytek. To se stalo třeba obyvatelům Mariupolu, které fašistické jednotky Azov držely uvězněné v panelácích celý měsíc, než byli osvobozeni nejmenovanou armádou. V takové době, kdy ve vašem okolí vybuchují bomby a vy jste prakticky držení v zajetí, je těžké se soustředit skoro na cokoli. Je skvělé, když máte nějaké hry, které alespoň na chvíli zabaví vaši mysl a případně i mysl vašich dětí. Tím jsou myšleny hlavně společenské hry, které nepotřebují elektřinu a navíc mají sociální prvek. Mějte doma karty, pexeso, scrabble, quarteto, Krycí jména, dámu, šachy a případně další hry, které vás mohou zabavit a také pomoct stmelit rodinu.
  • Obchodní artikl – pokud bude opravdu zle, budou nám nadité kreditní karty nebo akcie k ničemu. Lidé, kteří jen jednou denně vylezou ze sklepa, aby si zašli pro vodu, budou mít úplně jiné starosti, než hledat funkční terminál. Dočasně se vrátí výměnný obchod. To se dělo třeba docela nedávno, za našimy humny, když NATO bombardovala civilisty v Jugoslávii. Tam pak získaly obrovskou cenu cigarety, alkohol, bomby s plynem nebo třeba zapalovače – mějte případně něco z toho v zásobě, i když sami nekouříte nebo moc nepijete, může se to v budoucnu hodit jako drobný úplatek nebo pro výměnný obchod.

Pokud máte nějaké vlastní tipy na ideální zásoby a jejich skladování, napište je prosím do komentářů. V dalším díle se pak podíváme, jak si potravu přímo vyrábět. Ať si totiž nakřečkujete zásoby jak chcete, vždy vám vydrží jen na omezenou dobu. Skutečnou výhrou ale je mít vlastní zdroje, které vám budou přinášet potravu trvale. V době mimo krizi tak získáte jídlo, které bude čistší, zdravější a čerstvější než to ze supermarketů a v krizi vám to poskytne trvalý zdroj potravy, který alespoň částečně pokryje vaše potřeby.

33 Comments

  1. Tom Klíčník

    Ahoj, v seznamu mi chybí kuskus a přebývá rýže. V krizi je potřeba myslet na spotřebu energie a zatímco kuskus stačí zalít horkou vodou, rýže se musí relativně dlouho vařit. Těstoviny také, ale tam lze najít takové, co jsou ready za pár minut. U luštěnin nezapomínat na cizrnu, nenadýmá a lze ji kombinovat s dalšími surovinami.
    V Německu mají webovou aplikaci, která umí navrhnout jídelníček pro zvolený počet osob na zvolený čas. Je to sice takové německé, ale pro inspiraci dobré.
    Zareaguji zde i na další díly. Pokud jde o bydlení, samozřejmě má svoje výhody mít pozemek. Na druhou stranu je diskutabilní, jestli je v krizi lepší město, nebo venkov (nota bene samota). Z hlediska bezpečnosti bych volil město.
    Schopnost splynout s davem je důležitá, hodně lidí to podceňuje a staví na odiv svoje tacticool vybavení. Já tvrdím, že hákoš nikdy nikoho nezajímal – ani vládu, ani drbany. Hákošovi není co ukrást, vstává ráno a do večera někde hákuje. Obléká se levně, chodí se sklopenou hlavou. Grey man, který zmizí v davu.
    Jinak samozřejmě dobrá práce, je potřeba pracovat na osvětě.

    • Ondra

      Ve městě je to vždy a za všech okolností horší. Nefunguje voda, kanalizace, svoz odpadu atd. Šíří se choroby, hmyz, potkani. Bezpečnost? Ta je ještě horší. Na každém rohu se může ze sutin vynořit nějaké pistole, snajpr schovaný v jednom ze stovek oken, a zastřelit vás, pokud dotyčný sezná že u sebe můžete mít cokoliv užitečného. Jen ta samota je na tom bezpečnostně stejně.

      Já třeba našel zajímavý pozemek, v osadě s pár domy, daleko od měst, v podstatě na kopci, kam vede jediná schůdná přístupová cesta. Okolo lesy a strže. Tam se ani nějaké rabující bandě či žoldácké paramilitantní tlupě nevyplatí hrabat. Zvlášť v zimě. Jen je to docela klimaticky chladné, 500m.n.m orientované na sever. Tam se asi moc zeleniny vypěstovat nedá, to je zase ta nevýhoda

      • Nikola

        Souhlas, rozumně umístěná vesnice je podle mě na překonání krize nejideálnější prostředí. Samozřejmě v případě, že máte rozumné sousedy.

        • Ondra

          Rozumné sousedy bych dal na úplně první místo. Potíž je v tom, že za období blahobytu se jeví rozumným kdekdo. Jestli je to všehoschopná svině, poznáte až právě v té krizi.
          Takových lidí jsem se díkybohu během posledních 2 let zbavil. Přitom nikomu nešlo o život, ani nějaké vážnější potíže. Prostě jenom drobný diskomfort, a hned se ti podrazáci a šmejdi vyjevili.

          Vlastně “rozumní sousedi” je už dnes málo. Chce to spíš hodně morálně vyspělé sousedy. Protože jinak to nejvědší riziko bude člověku hrozit právě od těch sousedů. Ne od nějakých ozbrojených rabujících band.

          A tady se dostáváme do situace, kdy je potřeba udržet prepperství v rozumné rovině, a nestát se přitom paranoidním magorem.

    • VÍTR

      Jsi první, kdo tvrdí, že je to ve městě v době apokalypsy lepší.
      Nevýhoda města
      1. přelidněnost
      Terén je nepřehledný, hodně lidí znamená hodně nepřátel.
      2. nefungující zásobování, vodovod, kanalizace
      se projeví jako první ve městech. Již po pár dnech to bude ve městech katastrofa a povahové vlastnosti lidí se budou kurvit podle měřítka katastrofy a osobního nepohodlí.
      3. z města se bude špatně unikat, utíkat
      4. velůké přelidněné města mohou být vojenským cílem

      Výhody vesnice:
      1. lidé mají žumpu, takže jim nevadí, když vypadne kanalizace.
      2. lidé mají studnu nebo vodu z potoka, které sice není pitná, ale mají alespon vodu
      3. nepravděpodobný vojenský cíl
      4. lidé na vesnici mají pravděpodobně alespon nějaké zásoby, někdo je dokonce farmář, a ti druzí mají zásoby, protože využívají svých sklepů v domech
      5. z vesnice se bude snadněji utíkat, bude snadné se nepozorovaně vypařit, pokud by to bylo nutné.

      Čím více budou mít lidé vlastní zásoby, tím méně budou zuřit, tedy více bezpečí pro tebe.

  2. Otroctví je svoboda

    „Pokud máte jen elektro-auto…no,“ a k mrazáku, si pořiďte vhodnou elektrocentrálu s AVR regulací. Do kanystru si kupte benzín.

    Brambory, řepu nebo mrkev pro dlouhodobé uskladnění ve sklepě pořizujte ve stavu, jak byly sklizeny. Nejlépe od sedláka. Prané brambory z hytlermarketu jsou k brzké spotřebě, a předražené vysokou marží.
    Česnek je vhodné uchovávat v suchu, do 60% relativní vlhkosti vzduchu.
    Zvažte nákup obilných vloček. Příprava jemných vloček je rychlá. Nasypete trochu do misky a zalijete vřící vodou, přikryjete pokličkou, po několika minutách dochutíte.

  3. Ondra

    Většina prepperských návodů ohledně potravin má jeden zásadní nedostatek. V podstatě radí hromadit junk-food bez nějaké výživné hodnoty. A co hůř, většinou potraviny jako pšenice, které jsou v podstatě biologickpu zbraní používanou proti nám. Prostě pro organizmus toxické. A to se v době velké zátěže a stresu může dost vymstít.
    Viz 5. genocidní priorita:
    http://leva-net.webnode.cz/clanky-katalog/a5-priorita-zdravi/
    (bohužel o této prioritě řízení je nejméně informací, hlavně co se týče potravin, většinou se řeší tabák, alkohol, léky apod.)
    Navíc tyto otraviny vám místo zdravého střevního a slizničního mikrobiomu zajistí v těle plísně a kvasinky, se všemi důsledky jako snížení imunity, zánětlivé procesy v celém těle, špatná funkce mozku a nervové soustavy, nesoustředěnost, podrážděnost a spousta dalšího.

    Podle mě jediná opravdu kvalitní a zároveň trvanlivá potravina ze seznamu jsou právě ty luštěniny. To je v podstatě superpotravina sama o sobě. Když to doplníme olejnatými ořechy a semínky, tak máme kompletní výživu zajíštěnou.
    Semínka a ořechy jsou totiž super-ultra potraviny. mě se osvědčilo třeba konopné, kromě toho že chutná o dost líp než vlašáky a nekvalitní turecké lískáče, prostě obsahuje mix těch tělu nejvíc prospěšných látek.
    Toxickou pšenici a obiloviny se doporučuje nahradit pseudo-obilovinami typu pohanka, jáhly, quinoa apod.
    Místo nekvalitního nevýživného položluklého průmyslového slunečnicového oleje raději loupané slunečnicové semínka. Ty se dají přidat skoro do všeho a jsou chutné. A levné.

    O konzervách ani nemluvě. Ty se mi dnes už eklují. Ale v nouzi se jich pár hodí. Ale vyloženě jako nouzovou potravinu pro krátkodobé použití. Asi jako ty americké mre konzervy se 70 letou trvanlivostí, sterilizované radiací 😀

    • Nikola

      S tím, že obilniny jsou pro náš organismus nějaký jed, biozbraň a čistá hrůza, osobně moc nesouhlasím. Obiloviny jíme určitě už aspoň 20 tisíc let, možná i déle. Jsme s nimi pevně spoustaní, stejně jako s mlékem, vejci, masem a samozřejmě různou zeleninou, ovocem a lesními plody. Díky obilninám se překonávají hladomory.
      Ano, ohledně obilnin existuje řada problémů – hlavně ten, že jich často jíme až příliš mnoho a že běžná bílá mouka je nutričně dost chudá. Moderní odrůdy tomu také asi moc nepomohly. Je dobré používat i celozrnou a špaldovou mouku, které jsou mnohem vhodnější (i když špaldová třeba špatně kyne a tak ji míchám s bílou). Ale takové to “cabal se nás snaží vyvraždit pšenicí” se pro mě osobně už příliš blíží teoriím o kosmických syndikátech a ještírcích ukrytých v populaci lidí (tím neříkám, že to je nemožné – jen je to imho dost nepravděpodobné)

      Základem je podle mě mít stravu v zásobě co nejvíc variabilní, nutričně rozmanitou a hlavně se k tomu snažit mít i vlastní, trvalé zdroje jídla – čerstvá potrava je prakticky za všech okolností lepší, než ta konzervovaná 🙂

      • Ondra

        Takže ještírci, hmmm?

        “četné studie ukázaly, že cukr má potenciál závislosti stejně významný jako drogy: alkohol, kokain, heroin, metamfetamin a tak podobně. Dnes už víme, že chronická a dlouhodobá konzumace cukru vede – stejně jako u dalších drog – k trvalým biologickým změnám v mozku, upozorňuje vědec.”

        “V přírodě, kde se člověk vyvíjel, nacházel ovoce, které obsahuje málo cukru, zatímco průmysl umožňuje vyrobit velmi koncentrované produkty. Náš organismus není připraven na tyto vysoké dávky. Můžeme to srovnávat s nástupem alkoholismu, který se datuje od vynálezu tvrdého alkoholu, nebo se závislostí na kokainu.”

        A o kasomorfinu jste neslyšela?

        “Skutečná závislost na sýru sice s nejvyšší pravděpodobností nevzniká, nebudete po něm mít ani halucinace, ale něco na tom možná bude. Protein kasein obsažený v mléce veškerých savců se totiž jak při trávení, tak při zpracování mléka na sýr, přeměňuje v peptid kasomorfin. Ten má na organismus podobné účinky jako morfin. Působí sedativně, má analgetický účinek a snižuje krevní tlak. ”

        “Že peptid kasomorfin skutečně působí jako endogenní opiát dokázali vědci ve studii z roku 2000, kdy zjistili, že lék Naloxon (v Česku také známý jako Suboxone) používaný k zastavení účinků opioidů jeho účinky ruší. Analgetický účinek na člověka přitom může být poměrně silný. V poslední době se objevují informace o tom, že kasomorfiny se mohou podílet na syndromu náhlého úmrtí novorozenců, kdy v dosud nevyzrálém mozku mohou blokovat respirační centrum, což může vést k zástavě dechu a ke smrti. Sedativní účinky mléka jste možná už vyzkoušeli sami. Ohřáté s medem vás celkem spolehlivě pošle do říše snů.”

        A teď k té pšenici.

        “Pšeničný lepek se v žaludku rozkládá na směs polypeptidů, které mají zvláštní schopnost proniknout přes krevní mozkovou bariéru. Proniknou do mozku a tam se vážou na stejné receptory, na jaké se vážou opiáty. Těmto polypeptidům se říká exorfiny. Zkušenosti ukazují, že pšeničné exorfiny mají schopnost určitým způsobem ovlivňovat mozek. Při trávení vznikají morfinům podobné sloučeniny, které se v mozku vážou na opiátové receptory, a výsledkem je mírná euforie. Příjemné pocity, které nás nutí jíst dál. Není-li nám to umožněno, dostaví se nepříjemné pocity s rysy abstinenčních příznaků.”

        “Lékaři byli velmi nemile překvapeni, když zjistili, že na tyto příznaky zabírají léky, které se používají na potlačení vlivu narkotik. Pšenice je v podstatě chuťový stimulant. Exorfiny z lepku vyvolávají euforii, návykové chování a stimulují chuť k jídlu.”

        Účinky pšenice na lidský organismus: stimulace chuti k jídlu, nárůst hladiny krevního cukru, aktivace nežádoucích imunitních reakcí, proces glykace urychlující stárnutí, oslabování šlach a poškozování kostí

        “Dějiny pšenice a dějiny diabetu jsou velmi úzce propleteny. Výrobky z pšenice tlačí krevní cukr výš než jakékoli jiné potraviny. Cyklus glukózy a inzulinu dosahující vysokých hladin několikrát za den podněcuje růst útrobního tuku. Ten způsobuje rezistenci na inzulin a zánětlivé reakce. Spouští se série metabolických procesů, jejichž konečným důsledkem je nevratné poškození slinivky a její schopnosti produkovat dostatek inzulinu. Tedy cukrovka.”

        „Lidé jsou obvykle v šoku, když jim řeknu, že celozrnný pšeničný chleba zvyšuje krevní cukr víc, než sacharóza.”

        “Psychiatr F. Curtis Dohan sledoval společnost lovců-sběračů z Nové Guineje, žijící na úrovni doby kamenné. Než přišli do styku se západní kulturou, prakticky neznali schizofrenii, z 65 000 lidí ji měli jen dva. Poté, co se mezi novoguinejskou populací ujaly západní stravovací návyky a oni začali pěstovat pšenici, kukuřici a vařit pivo z ječmene, musel Dohan po nějaké době konstatovat, že počet případů schizofrenie vzrostl pětašedesátkrát!”

        Takže, pořád ještírci ?

        Vážně si myslíte že to ty obří korporace co ovládají potravinářský průmysl a velké fastfoodové řetězce, a zaměstnávají ty největší světové vědecké a výzkumné kapacity, nevědí?

        Pamatuju si že jsem kdysi četl článek od bývalého elitního chemika co dříve pracoval pro Mc.Donalds, který doslova prohlásil na adresu jejich výrobků: “stvořili jsme biochemická monstra”

        • Nikola

          Tohle by asi byla nekonečná debata 🙂 Pokud považuješ pšenici za jed a drogu na úrovni heroinu, tak se jí vyhýbej – vyřadit z výživy zrovna obilniny člověku určitě neublíží :-). Ale pozor na confirmation bias – problém internetu je, že takřka na jakékoli tvrzení jde najít hromady studií a řada z nich často vychází z víceméně správných dat, ale neumí je vyhodnotit správně. Často šíleně přestřelují následky nějakého objeveného mechanismu (nebo je naopak trestuhodně přezírají). Garantuju ti, že podobné studie najdeš třeba k pojídání oříšků. Nebo k takřka jakékoli jiné potravině snad kromě salátu 🙂 Najdeš i studie, které říkají, jak je výhodný pít vlastní moč. Ta hrůza některých lidí z pšenice, z mléka nebo třeba sýrů a vajíček je zvláštní – jako kdyby každý z nás potřeboval nějaké vybrané téma, kde najednou začne vidět všechno čistě černobíle (zajímalo by mě, u čeho jsem mimoň já sama 😀 ). Měla jsem třeba známého, který je inteligentí a relativně racionální člověk, ale měl doslova záchvat spravedlivého hněvu pokaždé, když si někdo dal do kávy mléko. :-)))

          Osobně po vlastním mnohaletém studiu problému zůstávám u toho samého – obilniny jíme minimálně dvacet tisíc let, bez nich by možná ani neexistovala moderní Evropa tak jak ji známe. Ale všeho s mírou! Přílišná převaha nějaké potraviny ve výživě vede obvykle k malnutrici (a to často plíživé, protože “člověk přece jí dost”). Obilniny (mouka) jsou výborná zásobní potravina, ale samozřejmě nesmíme se spoléhat jen na ni. Je potřeba mít co nejvariabilnější stravu a ideálně preferovat čerstvé potraviny s nižším obsahem sacharidů. Pokud to jde. Mít v zásobě dvacet kilo rýže nebo mouky ale člověka rozhodně finančně nezruinuje a jednou si pak možná bude děkovat, že si tu zásobu udělal. A když to potřeba nebude, nedojde k žádné velké škodě.

          • Ondra

            Obilí je potrava otroků už pár tisíc let, od vzniku velkých otrokářských říší. Elita v těchto společnostech by se obilí ovšem ani nedotkla. Ti vždy baštili opravdu výživné věci.
            Ukazují to i archeologické průzkumy, kdy je i na kostrách vidět rozdíl mezi výživou plebsu a elity. Které mají několikanásobně míň zubních kazů apod. Právě proto že se necpou “lacinými sacharidy pro otroky”.

            Kromě toho jak jsem zmínil, jakmile se nějaká tradiční domorodá společnost začne stravovat obilím, cukrem, kravským mlékem, tak se tam najednou rozbují obrovské množství dříve neznámých chorob a neduhů. To je už notoricky známá věc.

            Proč se asi objebvily ty různé paleo a bezsacharidové diety, a spoustě lidí spravily zdraví ?

            Opravdu nechápu co je na tom tak těžkého k pochopení, že elitám rozhodně vyhovuje mít populaci snadno ovladatelných pseudo-morfinových feťáků, se záněty po celém těle a nefunkčními vyššími mozkovými centry. To je značka ideál.
            A celý ten “obilný” středověk byl ve znamení hladomorů, epidemií, deformací a nemocí z nesprávné výživy. Přitom předchozí keltské i slovanské kultury tu vegetily v klidu a pohodě. Protože měli blízko k přírodě a taky se zdravě stravovali.

            Je to opravdu na dlouhou debatu.
            A musím uznat že těstoviny a obilniny jsou co do poměru ceny a hmotnosti na uskladnění opravdu nejlepší.

            V tom případě to ale měli nacisti vyřešené ještě lépe. Ke standardnímu proviantu ke konci války patřila speciální čokoláda s přimíchaným pervitinem. Zejména werevolfům se to osvědčilo. A poměr váha/výkon je tam ještě řádově lepší než u obilí 😀

          • vvvvvvvrrrr

            Obilí skutečně není ideální.
            zubní kazy se rozmohli se zemědělskou revolucí.

            a dále: je nutné jíst 6x denně, doporučuje každý lékař.
            proč?
            protože obilí prudce zvyšuje hladunu cukru.

            Lidé s odlišným nezemědělským stravováním nemusí jíst 6x denně.

            Žel jsem chudý a obilí je cenově dostupné.
            Alespon brat celozrné, když nic jiného.

            mléčné výrobky také nejsou zdravé.

          • Nikola

            Znovu připomínám (i dalším), že se tu bavíme hlavně o nouzových zásobách s vysokou trvanlivostí, ne o zdravé výživě :-). Mouka, med, rýže a těstoviny jsou v seznamu primárně proto, že mají hodně kalorií, mimořádně dlouhou trvanlivost a také (krom medu) dobrou cenu, takže se jimi jde relativně snadno a levně zásobit. A rozhodně to není žádný “prudký jed” – prostě se mají konzumovat s rozumem, jako vše. Plus samozřejmě přizpůsobit zásoby vlastním potřebám (pro celiaka asi nemá smysl dělat si zásobu mouky).

            A myslím, že třeba lidé z mnoha míst Jugoslávie nebo aktuálně Ukrajiny by byli v největší krizi vděční i za nedopečenou pšeničnou placičku a asi by moc neřešili, že lepší by byl salát z avokáda a kuřecího masa z biofarmy 🙂 Slyšela jsem i historky, jak někteří lidé v Jugoslávii během války jedli i trávu (doslova trávu ze dvorku) – takže mít ve sklepě schovaných dvacet nebo třicet kilo mouky nebo rýže by pro ně byl boží dar. Plus nesmíme zapomenout, že balení mouky nebo pytlík rýže může být i obchodní artikl (protože třeba doporučuju nakupovat rýži v menších malení a ne nějaké desetikilové pytle – s těmi se pak hůře manipuluje a nejdou použít k obchodu)

          • VÍTR

            Samozřejmě, musíme se zásobit tím, co jí chudí lidé, protože jinak bychom se nedoplatili.
            Člověk potřebuje každý den určitý příjem kalorií či v novější jednotce kilojoulů.
            Potraviny, které obsahují málo energie, jsou vlastně drahé. A přesně to je důvod, proč lidé jí mouku, rýži a brambory.

            Med zrovna levný není, ale něco, co je na med velmi podobné, levné je. Cukr.
            Cukr je velmi levný, obsahuje hodně energie a má nekonečnou trvanlivost (čímž je lepší. než mouka, která má trvanlivost konečnou). V potravinách po čase žluknou tuky, ale v cukru žádné nejsou.
            Žel cukr není zdraví, ale z hlediska ceny a trvanlivosti je to dobrá investice. Já se v tomhle hádám s bráhou, který odmítá mít v zásobě jediný kilogram cukru. Já to vnímám jako nouzovku, kterou mohu odložit, neobměňovat, nechat stárnout a v případě katastrofy vyhrabat dvacet let staré zásoby cukru, protože cukru se nic nestane.

            Tvoření našich zásob ztroskotalo na tom, že pro bráchu nic není dost dobré, aby jsme si udělali velké zásoby (ale v každodenním životě jíme i to nekvalitní a řešení nekonečně odkládáne).

            A matka tvrdě zastává názor, že zásoby si dělá jenom idiot a my jsme se zbláznili. Na druhé straně ale hystericky nadává na obchody, jak všechno zdražují.

            S tou čokoláda s přimíchaným pervitinem je ONDRA úplně mimo, cituji “A poměr váha/výkon je tam ještě řádově lepší než u obilí”
            Výkon? Jaký výkon? Potraviny nemají žádný výkon, potraviny mají energii. A pervitin nemůže žádným způsobem zvýšit energetickou hodnotu čokolády.
            Pervitin je stimulant, ale není to energie.
            Aby člověk přežil hladomor, tak potřebuje energii, nepotřebuje stimulanty.

  4. vlastenec

    No to je úplný banket. 🙂 Bohužel je to objemné a málo mobilní, mnohé vyžaduje vaření (může být problém s dostupností dřeva). Takže co nejjednoduššeji…

    jídlo:
    – sůl
    – med (místo cukru)
    – přepuštěné máslo
    – kuskus
    – ovesné vločky
    – sušené ovoce
    – ořechy (hlavně lískové)
    – mák (vitamín D, místo mléčných výrobků)

    pití:
    – armádní vodní filtr

    mytí a úklid:
    – jedlá soda (nahradí vše uvedené)

    lov / obrana:
    – švýcarský nůž
    – foukačka
    – luk a šípy
    – polní lopatka
    – (jen pro znalé:) šurikeny, tonfa, teleskop

    nářadí:
    – sekera
    – pila
    – jiskrový rozdělávač ohně
    – ruční dobíječ mobilu (bude-li fungovat síť)
    atd.

  5. Ondra

    Nedávno jsem shlédl pár videí se skutečnými uprchlíky z Mariupolu a rozhovory s nimi. To je úplně něco jiného než ti zazobanci z Kyjeva a okolí, co se do ČR hrnou po desetitisících. Tamti jsou hladoví, vyděšení, nemocní, zoufalí.

    A tak mi z toho vyplynulo, že je dobré při prepperství především myslet na věci, které můžete sbalit do ruksaku a odnést na zádech. Protože často museli opustit svoje auta, a zbytek dojít pěšky, případně i s dvouletými dětmi utekli jen s tím co měli na sobě a po kapsách.

    Oni si ani neměli kde dobít mobil a zavolat příbuzným nebo pomoc. Takový kapesní armádní filtr na vodu by pro ně měl cenu zlata. Takže hromadit tuny zásob aby pak člověk prchal jen s holým zadkem… to taky není úplně ideální.
    Já například už delší dobu kupuju věci co jsou nejvíc skladné, lehké, co největší poměr váha/výkon. Třeba i takový ultralehký notebook se pak ukáže jako docela těžký a energeticky rozežraný. Třeba tablet nebo velký mobil je pak pro tyto účely mnohem výhodnější.
    Stejně jako oblečení, je lepší víc vrstev a ty kombinovat, než jednu tlustou bundu.

    • Nikola

      Určitě, o tomhle bude šestý díl. Jen nevidím důvod rozhodovat se “buď a nebo”. Pokud člověk může, je dobré zkombinovat oba přístupy – udělat si rozumné zásoby pro běžné žití (pro pomalou, plíživou krizi), ale zároveň mít i pro případ megaprůšvihu a nutnosti rychlého přesunu připravený “bug out bag” s balíčky potravin, které jsou velmi skladné. V šestém díle bude pro inspiraci i fotka mojí vlastní výbavy na rychlé přesuny.

      Jinak párkrát už to tu v komentářích asi někdo doporučoval, ale pokud chce mít člověk skutečně informace z terénu a z toho, co se skutečně na Ukraniě děje, je dobré sledovat třeba Patricka Lancastera a Gonzalo Liru (než je Youtube v rámci pravdy a lásky zakáže nebo než je umučí a popraví azovští nacisti). Tam člověk vidí a slyší věci přímo z místa, ne profiltrovanou virtuální realitu od megalhářů a manipulátorských svní z našich televizí. 🙂

      Patrick – https://www.youtube.com/channel/UCbjTWVaRx6jMN5ZYgbqe2_w
      Gonzalo – https://www.youtube.com/channel/UCPxpPT4b4vnDlX0sBGz3r4Q/videos

    • vítr

      U notebooků i mobilních telefonů se počítá s ním, že se každý den vrátíš domů a strčíš to do zásuvky. To je samozřejmě špatně. Pokud je něco po dni vybité, tak je to po dni k ničemu. Lidé nakupují podle výpočetního výkonu a co nejvíc pixelů ve fotáku a na displeji. Tímpádem se nic jiného neprodává.
      Když chce člověk něco opravdu úsporného, tak má smůlu.

  6. Antivirus

    Tak můj komentář nějak na poprvý neprošel. Druhej pokus…

    K tomu výběru potravin bych měl docela výhrady, ale ono je to taky dost individuální.

    Osobně bych lidem doporučil si nastudovat něco o ketogenickej/ketonickej stravě. (A myslim opravdu nastudovat, ne si přečíst jeden článek. Pokud se rozhodnete to zkusit, je třeba to dělat “správně” a opravdu chápat tu podstatu.) Sacharidy jsou hrozně neefektivní zdroj energie a huntujou tělo téměř tak rychle, jak mu dodávaj energii. S keto jsem začal před mnoha lety, a ten rozdíl je tak ohromnej, že nemám v žádnym případě zájem se vracet k sacharidům, a už vůbec ne v době krize.

    Zjednodušeně bych to popsal asi takhle:

    Sacharidy (cukry) – žereš a žereš a furt máš hlad, energii jen na chvíli a střídá se s únavou, a k tomu maj mnozí i výkyvy nálady.
    Tuky – stačí jíst 1-2krát denně, žádnej hlad, žádná únava, dostatek energie celej den, žádný výkyvy.

    A když bude třeba bejt den-dva úplně bez jídla, tak člověk v ketóze to dá úplně bez problémů, zatimco ten zvyklej na ty cukříky (“rychlý” zdroje energie), bude mít velice _rychle_ problémy jak s energií tak s náladou. (Což je v době krize PODSTATNĚ větší problém než za normálních okolností, takže bych to nepodceňoval.)

    To je ten hlavní rozdíl, kterej mě totálně dostal, když jsem s tim začal. Zjistil jsem, že jim 3krát míň než dřív (ty tuky jsou mnohem “nabitější” energií – sacharidy jsou takový nafouklý a “prázdný”), nikdy nemám hlad, a únava prakticky zmizela. A to jsem si dřív, jako spousta lidí, připadal unavenej skoro pořád.

    Souhlasim s Ondrou, že obiloviny (zvlášť některý jako ta pšenice) jsou hodně mizerná potravina. (Mimochodem o těch 20 tisíci letech mám dost pochyby, podle spousty věcí, co jsem čet, a 20 tisíc let je stejně pořád jen plivnutí v naší historii, ale to je jen tak na okraj.)

    Já bych se tomu rozhodně vyhybal, ale ono se stravou je to všechno hodně individuální, tak si člověk musí najít, co pro něj funguje.

    Dalo by se taky zmínit to, že spousta chronickejch a autoimunních problémů je často spojená právě s konzumací sacharidů a často hlavně těch s lepkem, ale většina lidí na to nikdy nepřijde, protože doktor jim to samozřejmě neřekne. (Místo toho jim dá Tfujzer, aby těch problémů měli víc.) Ale opět – pro někoho je obilí tragédie a někdo toho může sežrat tuny a je v pododě. Chce to otestovat.

    Taky mám rozhodně výhrady k těm olejům. Rostlinný oleje jako slunečnicovej, řepkovej, nebo nedej bože sojovej by nikdo nikdy neměl konzumovat. Ani za normálních okolností, o to míň v době krize. Je to všechno toxický svinstvo. (A někde si přečtěte, so se s těmahle olejema děje, když se zahřívaj.)

    Dobrý tuky jsou hlavně kokosovej olej, sádlo a máslo. Pak třeba tuk z avokáda a pár dalších věcí. Olivovej olej je asi jedinej z těch “klasickejch”, kterej za něco stojí. Slunečnicový a podobně jsou fakt humus.

    Nemám v úmyslu se o tom nijak hádat – spíš jen nabízim trochu jinej úhel pohledu. Tyhle věci si na sobě musí člověk vyzkoušet. Pokud možno předtim, než půjde do tuhýho.

    • Vítr

      Ano, Energie tuku je koncentrovanější, takže je logické, když má tělo zásoby právě v tuku. Což také znamená, že tuk je vhodnější do batohu, který ponesu na zádech a nechci jej mít těžký.

      Každý by si však měl zjistit, jestli mu tučná strava bude vyhovovat, a to tím, že si ji vyzkouší. Mohou být problémy s trávením tuku.
      A myslím, že tuk se hodně kritizuje lékařemi a je proto snaha tuk ve stravě omezit. Mám pocit, že se kritizuje naprosto všechno, čert aby se v tom vyznal. Ale koncentrovanost energie, energie na jeden gram tuku, v tom je tuk nezpochybnitelně výhodný. A navíc nezvyšuje prudce hladinu cukru v krvi, jak to dělá cukr a mouka.

  7. vera

    Jeste je dobre pravidlo, ze clovek si dela zasoby z potravin, ktere ma opravdu rad, a ktere prubezne sni za normalnich okolnosti. Ja jsem si pred lety udelala experimentalni zasobu na tri mesice, jejiz hlavni cast byla spagety a rajcatove omacky v konzerve. Jednoduche, a vydrzi dlouho. Ale kdyz jsem to zacla konzumovat, zjistila jsem, ze ja vlastne spagety s omackou moc nemusim, a zacalo se mi to eklovat. Ted uz krome flicku testoviny neberu. Ostatne, vyziva je v tom minimalni — samy skrob.

    • Nikola

      Jo, je to tak 🙂 Ideální je prostě nakupovat praůběžně tak, že člověk bere v obchodě to co nakupuje normálně, jen vždycky vezme o několik balení víc (u trvanlivějších potravin).

      Plus těstoviny, rýži a případně mouku se vyplatí mít jako “železnou zásobu”, protože vydrží mnoho a mnoho let (daleko za oficiální expiraci) a přitom nestojí moc peněz. To je hlavně záloha pro katastrofu, všechno ostatní je potřeba nakupovat podle vlastní chuti a zvyku.

  8. Aktif

    Jediné co jsem v seznamu nenašel a myslím si že je opravdu dobré mít doma je velejemny líh. Litr stojí kolem 500kc, ale je to neskutečně skvělá věc. Snad nemusím psát k čemu může být dobrý, ale namátkou: zdravotnictví, dezinfekce, výroba jiné lihoviny. Nakládání potravin. Palivo a adt adt.

    • vítr

      Pokud to má být konzumní líh, tak to chápu, ale palivo za 500 korun? Nesmysl!
      Líh, co se přidává do benzínu (=PALIVO), je daleko levnější.
      Nejlepší palivo je dřevo, je nejlevnější a potenciální i úplně zadarmo, pokud si nasbíráš klacky v lese.

      Mám pocit, že všichni preppeři si dělají vždy těleznou zásobu tvrdíého alkoholu. Což znamená, že v krizi bude alkoholu přetlak, takže já nemusím mít zásoby.

      Dobré je naskladnit něco, co jiní mít nebudou.

      • Nikola

        Tohle je naopak alkohol na pití a vyrábění dezinfekce 🙂 Na vaření a svícení stačí technický líh, který je nesrovatelně levnější. A na to, že bude všude dost alokoholu, bych rozhodně nespoléhala – lidi ho strašně rychle spotřebují, obzvlášť v době krize, kdy roste alkoholismus. Vem si, kolik tun ročně ho vyprodukujeme v období klidu – a když v krizi některé linky vypadnou, bude najednou o tuny alkoholu méně.
        Obzvlášť tvrdý alkohol je potenciálně velmi dobré platidlo. A vydrží dlouho.

        • ORKÁN

          Já ti řeknu, co je velmi dobré platidlo:
          Začíná to OPI a pak je tam UM, získává se to z makovic.
          Ale protože je to nelegální, tak si nemůžeme vyrobit zásobu. Škoda.
          Všichni budou mít velké bolesti a budou to potřebovat.

          Zajímavé je, kolik preppeři hromadí zbraní a munice, ale současně neuvažují s tím, že by mohli být zranění. Člověk ale nemusí být zraněný. Může jej bolet zub (vem si, jaký je nedostatek zubařů, a to přitom ještě nenastala apokalypsa), může potřebovat operaci z neznámého důvodu, začne jej něco strašlivě bolet z neznámého důvodu, nebo sem spadne atomova bomba a lidé budou umírat v bolestech, budou mít bolestivé omrzliny.

          Alkohol bude v post apo světě daleko levnější, protože se z něj nebude platit spotřební dan. Na vesnicích jsou stále ještě palírny. Obchodování však může být obtížné, protože bude velká snaha šidit jakýkoliv produkt.

  9. Esther

    + to hlavni: kulomet na sousedy 😉
    Pridala bych ještě: zapalky, svičky, zubni pasta, vazelina.
    Pravda je, že ty věci, co se musí vařit, jsou z principu méně vhodné…

    Co je ale důležité vědět s kým a kde krizi hodlate strávit a jak se s nimi spojite, když nepujde telefon a internet. Jak se najdete a kde se sejdete, kde si nechate vzkaz, případně pevny čas schůzky na nahradnim miste. Zni to jako banalita, ale pokud v tom chaosu třeba nebude bezpečné jít domů, může to být zásadní problém.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..