Menu Zavřeno

Brouci v hlavě

NEUROLOGICKÉ HORORY ODHALUJÍCÍ NEJTEMNĚJŠÍ  HLUBINY LIDSKÉ MYSLI
NEUROLOGICKÉ HORORY ODHALUJÍCÍ NEJTEMNĚJŠÍ HLUBINY LIDSKÉ MYSLI

Brouci v hlavě je připravovaná sbírka povídek, která boří prsty do té nejúžasnější ale také nejpodivnější substance ve známém vesmíru – lidského mozku.

Aktualizace 2021

Dokončovací práce na povídkovové sbírce “Brouci v hlavě” byly prozatím pozastaveny kvůli…řekněme zvláštní verzi spisovatelského bloku.

Každá povídka v knize popisuje ve formě “béčkového hororu” nějaký konkrétní neurologický nebo psychiatrický problém, a to tak, jak ho víceméně vnímají samotní hrdinové příběhu za své perspektivy. Takže povídka Brouci v hlavě je o paranoidní schizofrenii spuštěné těžkým traumatem a předávkováním, kdy má zdecimovaný hrdina pocit, že ho všichni pronásledují a lidem pod kůží lezou brouci; Pavouček je o střetu zvědavého psychopata s arachnofobikem; Inseminátor je o fascinující somatoparafrenii, kdy člověk po neurologickém poškození získá pocit, že jeho končetina není jeho jiného a k tělu je jen nějak přidělaná (tady chce cizí noha hrdinu samozřejmě sežrat); v povídce Stačí jen říct potřebuje hrdina varovat skupinu lidí před katastrofou, ale má Wernickeovu afázii, kdy je sice v podstatě zachován intelekt, ale člověk se není schopen srozumitelně vyjádřit a říká nesmyslná slova a věty; v Hercích má hrdina nebezpečný Capgrasův syndrom, kdy si člověk myslí, že byli lidé okolo něj vyměněni za dvojníky…ale co když je opravdu vyměnili? Další povídky představí Cotardův syndrom (člověk si myslí, že je mrtvý a hnije mu maso), synestezie (zmatení smyslů, kdy člověk vnímá třeba barvy ve zvucích nebo vnímá tvary chutí) nebo asymbolie bolesti (člověk “necítí bolest”). Kde je tedy problém s dopsáním?

Jde o hlavní téma, které všechny povídky spojuje – když jsem před několika lety vymyslela synopsi celého povídkového románu, přišla jsem na “geniální” myšlenku, která všechny povídky spojí do jedno celku. Psychopatická vědkyně vytvořila virus, který má podél cévních svazků stavět nervová vlákna a chce tak léčit různé paralýzy. Jelikož ale používala neortodoxní metody výzkumu, byla jí v Evropě zakázána činnost a tak se přesunula do laboratoře ve Wu-Chanu. Přidaná funkce viru ale nedělala přesně to co potřebovala a virus způsoboval šílené komplikace s nervovou soustavou. Doktorka se navíc virem sama nakazila (dostala “VANeH” – Viral Acute Neural Hyperplasia) a pak ve vlastním těle nebezpečný “čínský virus” přenesla do Evropy a k nám do Čech. V poslední, akčnější povídce ala “Útěk z New Yorku” se řeší davová panika a totalitní ovládnutí Evropy, když se odhalí, že se tu šíří nový a ďábelský virus.

No, jistě uznáte, že když přišel únor 2020 (a já jsem byla zrovna v hlavní fázi psaní), tak to bylo jako kdybych dostala ránu beranidlem. Chvilku mě to podivné protnutí zrovna psané fikce s realitou skoro až dezorientovalo. K povídkovému románu jsem brzy získala naprostý odpor – apokalyptické zprávy o viru z Číny se na nás valily a stále valí snad už i ze záchodových mís a já už nejsem schopná napsat z Brouků v hlavě ani řádek. A pravděpodobně by to stejně ani nikdo nechtěl číst.

Divné, jak se to někdy vyvrbí, že? Místo povídkového románu teď tedy naplno prcuji na hře Paper Dungeon. Uvidíme, jestli se někdy k románu vrátím…

Co když Prahu napadnou podivné hmyzí stvůry, ale hrdina má mysl tak zmatenou léky proti bolesti, že neví co je skutečnost a co halucinace? Jaké zoufalství by asi cítil člověk, který potřebuje varovat lidstvo před děsivou hrozbou, ale poškození mozku mu znemožňuje souvisle mluvit? Co se může dít v hlavě týrané ženy, která se nepochopitelně vrací ke svému tyranovi? Byly by telepatické schopnosti dar nebo prokletí?

Na tyto a mnoho dalších otázek se snaží odpovědět hororové povídky v knize Brouci v hlavě. Neurologie byla vždy mým koníčkem a studium různých podivných vad i schopností mozku mě pravidelně přivádí k úžasu, protože někdy je “realita podivnější než fikce”. Často jsem si říkala “a co kdyby se tomu člověku s tímhle poškozením stalo to a to?”. Výsledkem podobných úvah je tato kniha, která postupně (a pomaličku) vyjde na tomto blogu a později se s ní snad dostaneme i dál.

Takže, můj věrný čtenáři, rozehřej své šedé buňky mozkové a ponoř se se mnou do podivuhodného světa lidských snů, neuróz, poruch vnímání, takřka magických schopností mozku i lidského génia.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..