…aneb další ukázka plíživé korporátní cenzury.
Před několika měsíci jsem si založila blog na webu iDnes. Vím, že to není platforma nakloněná svobodě projevu nebo otevřené diskuzi, ale přesto jsem to zkusila. Měl to být lakmusový papírek k odhalení toho, jak špatně nebo dobře na tom tato “platforma k publikování názorů” aktuálně je.
Zveřejnila jsem tam všehovšudy tři články a reakce na ně byla opravdu…zajímavá. Na začátek připomínám, že redakci blogu iDnes se podařilo proměnit jejich kdysi úspěšný blogovací systém v něco, kde mají články běžně jen pár set shlédnutí. Pokud tedy nejste Markéta Šichtářová nebo Ládík Větvička, tedy populární bloggeři roku. Ale i ten druhý jmenovaný už tam zažívá určité problémy a je před čtenáři spíš schovávaný než přátelsky prezentovaný, bo občas spáchá nějaký ten ideo-zločin.
Můj první zveřejněný článek, minipovídka Procházka v roce 2033, získala překvapivě jen během několika dní přes 8 000 shlédnutí. Ať už ten článek redakce přehlédla nebo se mu podařilo jako “literárnímu dílu” projít cenzorským sítem, nic moc dalšího se nedělo.
Následující sarkastický článek Jak beztrestně zabít statisíce lidí… už ale byl jiný fičák. Měl hned v prvních několika dnech několik desítek tisíc shlédnutí, takže na mě konečně padlo oko cenzora. Článek byl brzy postižen tzv.shadowbanem – to znamená, že byl schován v přehledu na hlavní stránce, neobjevoval se v žádných žebříčcích, prostě se stal neviditelným. Redakce mi navíc poslala varování, že zlobím a porušuji “kodex bloggera”. Zapomněli ale napsat, co konkrétně z něj porušuji. Prostě mi dali vědět, že nesekám dobrotu a nedala jsem do svého sarkastického článku dostatek linků na “autoritativní zdroje”. Jejich reakce mi trochu připomnělo jednu část Gulliverových cest.
Článek byl ale i přes snahu iDnesu samovolně sdílen lidmi tak často, že měl během krátké doby už přes 100 000 shlédnutí. Stal se tedy skoro najisto nejčtenějším článkem blogovací platformy iDnes v daný měsíc, možná i v roce 2021. V žádném žebříčku popularity se ale samozřejmě neobjevil – jediná možnost, jak se na něj dostat, bylo přes přímý link. Jinak byl neviditelný.
Přidala jsem tedy třetí článek, opět mírně sarkastický a s trochu provokativním názvem Jak mě pár let změnilo z “liberálního sluníčka” na “rasistickou xenofobní nacistku”. Je to samozřejmě nadsázka – článek je o tom, jak se dnes úplně nesmyslně mění význam slov a že i výrazně liberální člověk jako já začíná být nesmyslně nálepkován těmito výrazy jen kvůli tomu, že tupě neopakuje některá nesmyslná a často i nenávistná (!!!) prohlášení aktivistů a hlavních médií.
Tady už byla reakce doslova k popukání. Trvalo pouhých 79 minut, než udeřilo cenzorské kladivo. Článek byl opět zneviditelněn a přišlo mi varování, že šířím nenávist a znovu porušuji kodex blogera. Opět bez vysvětlení, čím přesně jsme se provinila…že by humorem? Je ironický humor mimo chápání cenzorského týmu iDnesu a jeho použití uráží jejich citlivé duše a šíří v jejich srdéčkách nenávist? Opravdu netuším…
Shadowban článku, který i přes omezení stihl opět přinést několik tisíc shlédnutí, ale nebyl jediný trest. iDnes mi také okamžitě zablokoval možnost psát komentáře a můj účet se proměnil v podivnou zombii, která mi umožňovala jediné – přihlásit se. Redakce mi napsala, že na mě možná budou hodní a možnost psát komentáře mi vrátí, pokud jim pošlu sken svého občanského průkazu. Asi aby na mě mohlo zakleknout komando zvláštního agenta 000 Bureše?
Nechala jsem tedy věci spát a nic dalšího jsem raději nezveřejňovala – aby alespoň ty tři zveřejněné články zůstaly přístupné přes přímý link všude, kde ho lidé použili. Několik týdnů jsem tedy na účet ani nesáhla, komentáře jsem nepsala (bo jsem nemohla), naprosto nic jsem neměnila.
Dnes jsem se do svého účtu chtěla ze zvědavosti podívat, jestli už některý z článků třeba neudělal 110 000 shlédnutí. Jenže mi nějak nešlo se přihlásit. Divné. Zkouším reset hesla ale systém mi píše, že můj účet neexistuje. Linky na moje tři články už také nikam nevedou – zmizely společně s mým účtem. Stala jsem se mlíkařem, který zmizel.
Co mě na celém tom cirkusu trochu zaskočilo, bylo to zákeřně tiché smazání. Ani se neobtěžovali mi něco napsat, prostě mě rovnou vygumovali. Žádné upozornění, vysvětlení, slušné rozloučení, prostě jen nemilosrdný stisk tlačítka DELETE. Přitom jsem určitě byla jen díky pouhým třem článků jednou z jejich nejčtenějších bloggerek – a ani za slušné odplivnutí jsem jim nestála…zvláštní přístup.
A tak končí moje kariéra “úspěšné bloggerky” na blogu koncernu Agrofert – smazána bez upozornění a bez vysvětlení. Snad nás tito angažovaní lidičkové nepřivedou zase do doby, kdy budeme mizet nejen z internetu, ale i z fyzického světa…
p.s. ten lakmusový papírek se nám nakonec zbarvil trošičku do ruda, že?
Vlastně se ani nedivím, vy jste totiž pro progresivisty velmi nepříjemná osoba, protože systém od vás čeká spíše ublížené plačky na téma jak vás ti hnusní fašističtí heteráci všude utiskují a vy jste přitom podle všeho úspěšná a vyrovnaná žena, která naopak na úskalí progresivismu a využívání menšin jako bucharu proti většinové společnosti v tzv. “nastolování progresivní agendy” čtivě upozorňuje. Asi se nad těmi čísly řádně vyděsili a pro jistotu to utli už v zárodku.… Číst vice »
Nejideálnější místo pro blog, je vlastní doména a vlastní webhosting. Třeba i placený. To je prostor pro svobodu slova. idnes, aktuálně, blogger od Google apod. nejsou demokratické prostory.
To je pravda. Protože dnes už neexistuje server, který by zveřejnil názory někoho, kdo je má jiné, než ty, které by se shodovaly s jejich zájmy.
Vynikající!!! Moc děkuji!!
Jinak na Seznamu o Seznamu jsou samé kladné hodnocení! (Ty záporné a nesouhlasné už smazali a zablokovali, nejsou prý relevantní. Pokud chci nadále mít možnost přispívat do diskuze na Seznamu, tak jsou ochotni mě poučit, co se na Seznam hodí a co ne.)
Víte, slečno či paní Bornová, jste nesporně velice inteligentní žena a píšete pro leckoho zjevně velice „zajímavě“. Ať je to o covidu či o „moderní cenzuře“. Skutečnou pravdou je, že interpretujete svou verzi vnímání a chápání čehokoli, na co ve svých článcích zaměříte svou pozornost na základě nikoli faktů, ale vlastních dojmů. Nevím, zda víte, co se skrývá pod pojmem skuponové chování lidí. Tady je skryt důvod čtenosti Vašich článků, na který se mnohdy odvoláváte… Číst vice »
Strávila jsem stovky a stovky hodin studiem materiálů k nemoci COVID-19 i experimentálních mRNA vakcín. Nepřijímám informace jen z neskutečně filtrovaných hlavních médií, ale přímo od lékařů, biochemiků atd. Čerpám informace i ze svého obecného studia (10 let jsem byla ve zdravotnictví a i po jeho opuštění se věnuji alespoň populárně-vědeckým knihám z oboru). Ano, píšu svoje názory, ale ty vznikají na základě obrovského množství dat, která hromadím v mozku už přes čtyři dekády. Alexi,… Číst vice »
Ale stačí. Neb jsme na tom takto všichni. Bez výjimky. Psal jsem výslovně o mém subjektivním vidění světa. Asi jste to přehlédla. Ty stovky hodin jsem na internetu stran covidu strávil také. S naprosto olišnými závěry. Nejste sto přijmout prostý fakt, že každý člověk z mnoha důvodů uvažuje jinak. I proto je nemožná argumentace, kterou požadujete. Byla by jen řekněme obdobné kvality jako ta Vaše a tady mi nejspíše neporozumíte, jak je to myšleno. Přečetla… Číst vice »
Internet nepřinesl žádný nový právní problém. Ta argumentace, kterou zmiňujete, bývá často používána i politiky, kteří přínáší i právně závazné formy cenzury. Protože dle mého závadnost obsahu dostatečně už definoval zákon. Na druhou stranu soukromé subjekty si opravdu asi můžou smazat, co chtějí. Bohužel ale v době, kde existují dominantní privátní sítě jako Facebook, Google, nebo podobné prostory mainstream médií, kde chodí většina lidí, je to pak cenzura obdobná jako z minulosti ta státní. Sic… Číst vice »
“Takové věci když jsem řešil na jednom nejmenovaném diskuzním serveru, tak mě tam všude zabanovali. Hlavně za uvádění odkazů na informace.” To je jedna z šíleností současné doby – pokud píšeš něco, co se totalitní garnituře nelíbí, tak tě začnou prudit: “musíš uvádět linky na zdroje!” (přestože oni linky taky málokdy uvádějí). Tak dáš link třeba na rozhovor s nějakým špičkovým lékařem nebo biochemikem, někdy dokonce i nositelem Nobelovy ceny. Nebo dokonce i na oficiální… Číst vice »
Jo, já tam nasypal hodně linků na zprávy z médií a studie akademiků, ale nebylo to ideologicky správně 🙂 Dokonce mi tam zablokovali i readonly. Někde jsem se nad tím veřejně podivoval, že tam ani nemůžu číst, a někdo z nich mi napsal něco v tom smyslu, že tam hází perly, kvalitní materiál, a že bych bez snahy přišel ke kvalitním zdrojům informací 🙂 No pro mě spíš materiál na mojí soukromou psychologickou studii. Komický… Číst vice »
Jo, “popírač”, “odmítač” a podobná slova začala být mezi pavědci snad ještě populárnější, než připojovat za všechny možné termíny “-fób” – islamofob, homofob atd. Aby jakože naznačili, že kdo hystericky nepřijímá jejich aktuální ideologii, tak má duševní poruchu. Přitom “fóbie” je poměrně jasný terminus technicus, který používají absolutně špatně – ale aby znali jeho skutečný význam, tak by si museli něco aspoň malinko nastudovat…a skutečné studium i přemýšlení podle pravidel vědecké metody tihle človíčkové opravdu… Číst vice »
Přesně jak to píšete! Na iDnes jsem pod blog dal 33 odkazů. Prý nedůvěryhodné, ačkoli to byla třeba statistika Institutu Johnse Hopkinse, známé indické noviny, nebo nepopíratelná realita…. Následně, poté, co mi z hlavní strany a z rubriky odstranili blog, že prý je špatně ozdrojovaný, tak jsem se podíval i na ostatní blogy. Bylo mi už předtím divné, že ty dost povedené měly malou čtenost. Prostě zmizely čtenářům z nabídky.
A aby toho nebylo málo, zrušilo teď Aktuálně blog lékaři Hnízdilovi, právničce Zwyrtek-Hamplové a režisérovi Tománkovi. Za “šíření dezifnormací”, což ale šéfredaktor nijak neprokázal. Protože cenzorské strana už žádné důkazy nepotřebuje, stačí jim konstatovat “je to tak, protože to říkáme my”. Jinými slovy – jakýsi redaktůrek si myslí, že rozumí právu víc než jedna z našich nejlepších právniček, medicíně lépe než náš nejznámější celostní lekař a sociálním procesům lépe než společensky velmi angažovaný režisér. Aldous… Číst vice »