Menu Zavřeno

Rozdělená společnost…víc a VÍC a JEŠTĚ VÍC!!!

„Dokážu spočítat pohyby nebeských těl, ale ne šílenství lidí.“

— Isaac Newton

Myslím, že není třeba znovu opakovat, že dnešní společnost je rozdělená. Fascinující ale je, že ten jedovatý klín, vražený mezi různé skupiny, stále bobtná. Máme nástroje pro komunikaci, o jakých se lidem ještě před padesáti lety ani nesnilo. Máme stroje, díky kterým se můžeme (virtuálně) setkat během několika vteřin, i když jsme každý na jiném místě planety…

…ale i přes úžasné a ještě nedávno doslova magické možnosti, které máme, nedochází ke zlepšení naší komunikace. Právě naopak. V posledních letech odstředivé síly ve společnosti sílí strašidelným tempem. Nejsme víc jednotní, jsme víc rozdělení, víc rozhádaní a víc osamělí.

Vrážení klínů

Každý měsíc, týden a teď už dokonce i den přichází s nějakou novou vlnou hysterie, která se snaží rozdělit lidi, vyvolat co nejsilnější reakci a poštvat nás kvůli názorům proti sobě. Kvůli názorům, které tak blahosklonně zaměňuje za termín “fakta“.

Marketingové kampaně, politické kampaně, “ekologická” hnutí, kampaně propagující vražednost nemocí, různá identitářská výtržnická hnutí… Když už i reklama na pitomé boty nebo holicí strojek musí být nastavená tak, že místo aby se soustředila na propagaci samotného výrobku, tak se snaží tlačit nějakou ideologii a tím vyvolat vzteklou reakci (atedy “viditelnost”), je něco velmi, velmi špatně.

Z bubliny do bubliny ni krok!

V poslední době se to děje čím dál častěji – nějakým způsobem se začnou bavit lidi ze dvou různých sociálních nebo informačních “bublin”, jeden z nich odprezentuje nějakou informaci nebo názor, který do bubliny nepatří…a přijde naprosto přepálená, zuřivá reakce, zešměšňování, pejorativní nálepky ale dokonce i snaha nějak reálně uškodit. To je to, co je nové především. Ta šokující rychlost, s jakou se to stane, intenzita reakce a ta snaha reálně ublížit “nepříteli”.

Přitom vůbec nezáleží, jak člověk názor nebo informaci formuluje, jestli se chováte slušně nebo ne, jestli jste starší/vzdělanější/zkušenější nebo ne, jestli to říkáte s humorem nebo vážně. Důležité je jen jestli jste absolutně slazení s útočníkovo bublinou.

Neříkáš naprosto přesně to co já? Zhyň, zrůdo!

Však to všichni známe, že? 😉

Dialog? Děkuji, ale raději útok.

Bohužel musím říct, že čím mladší člověk je, tím pravděpodobnější je okamžitá nenávist za wrongthink (skoro vždy provázena projekcí vlastní nenávisti a iracionality na vás). Čím více “kosmopolitní”, tím rychleji vybuchující. Čím víc “cool človíček”, tím napjatější nervy. Čím víc času stráveného pod vlivem “Nového Západu”, tím neochvějnější přesvědčení o vlastní pravdě. Čím víc slov o iracionalitě, tím častěji emoční vydírání a rozkolísané emoce.

Vždycky jsme se snažila vést tematické debaty tak nějak normálně, bez zbytečných útoků, s trochu snahou inspirovat se Platónem/Sokratem. Se snahou dobrat se pravdy a klidně i změnit názor, pokud je argument druhé strany lepší. Někdy to šlo lépe, někdy hůř. Ale co je podstatné – bylo to možné a přišlo mi, že záleželo jen na komunikačních schopnostech obou stran, na tom co víme a umíme a na tom, jak se k sobě chováme.

V poslední době ale už jakoby nezáleželo na NIČEM kromě toho, do jaké skupiny patříte. V angličtině je pro to v podstatě i jméno – Identity politics. Jako by vzdálenost mezi námy rostla a možnost nějak společně komunikovat klesala. Jako kdyby nás postihl nějaký babylónský error, který pomátl jazyk, takže říkáte jednu věc a druzí slyší úplně něco jiného. I když mluvíte tou samou řečí.

Kam kráčíme?

Po pravdě – ta prudce se zhoršují možnost s ostatními normálně komunikovat, ta rostoucí vyhrocenost různých ideologií a přesvědčení, mě čím dál tím častěji přivádí k zoufalství. Jsem dost introvertní člověk, nevadí mi být sama, protože pak mám klid na myšlení, analyzování, studování… Jenže mi vadí být osamělá. A ten pocit osamění a odtržení od společnosti ve mě roste každým dnem.

A vím, že to tak nemám jen já. Že počet lidí, kteří trpí čím dál větším pocitem izolace od společnosti a osamění prudce roste. I přes to, kolik nástojů pro komunikaci máme…nebo je to právě proto? To není jen dojem, potvrzuje to prakticky jakýkoli sociologický průzkum a potvrzuje to předpokládám i vaše vlastní pozorování.

Co s tím?

Jak ten trend zastavit?

Jde to vůbec, nebo musí společnost zase dojít až do hořkého konce, zhroutit se a pokračovat k hromadnému fyzickému střetu se zbraněmi v rukách?

Chceme tohle?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..