Trailer na novou hororovou komedii „Protiruské sankce“

Taky vám přijde, že všechny ty „protiruské“ sankce tak nějak…nefungují? Jako kdyby naopak vždy a naprosto spolehlivě míjely cíl, proti kterému prý mají být namířeny. A místo toho fackují někoho úplně jiného.

Rusko je víceméně vysmáté – upevňuje spolupráci s Čínou, Indií a mnoha dalšími zeměmi a zbavuje závislosti na západní korporátokracii. Do jejich hospodářského společenství BRICS se stojí nedočkavá fronta, jejich bezpečností a vědecké sdružení ŠOS se upevňuje, systém pro finanční převody Swift je nahrazován jejich vlastním systémem SPFS i čínským CIPS a nemají problém s pokračováním v prodeji ropy a plynu. A to ani k nám, protože po řadě čínských, německých a amerických „triků“ se tyto suroviny ideologicky očistí a mohou jít i do našeho pupíčku světa – vybrané státy si na tom po cestě samozřejmě patřičně namastí kapsu. Rusové nemají problém ani se zásobami hnojiv, potravin a pro průmysl nezbytných kovů. Díky sankcím se jim daří vytlačovat řadu zahraničních korporátů a nahrazovat je vlastními alternativami. Lídr Ruské federace je tak populární, že se o tom všem našim politikům může jen zdát – a to včetně Orbána, po Putinovi asi nepopulárnější hlavě evropského státu (náš Fiala je naopak světový přeborník nejen ve vysílání signálů, ale i v brutální neoblíbenosti).

Na druhou stranu se podívejme, jak dopadají „protiruské“ sankce na země v EU. Hroutí se nám průmysl i ekonomiky a firmy, které přežily covidovou plandemii, dostávají další a další rány a krachují jak na běžícím páse. Nevíme, jestli vůbec budeme mít v zimě teplou vodu a funkční topení. Státy se mezi sebou perou o elektřinu jak divocí psi, protože kombinace dementního „green dealu“ a „protiruských“ sankcí našponovaly energetickou síť na hranici zhroucení a už nyní se objevují první blackouty (třeba v Drážďanech). Vlády máme plné amorální lůzy, zločinců, poskoků amerických korporátů i tajných služeb a mentálně hendikepovaných švadlenek. Státní aparáty v celé EU se chovají víc a víc totalitně, aby si udržely moc a zastrašily občany – cenzurují, zaklekávají, podvádějí a dokonce už posílají lidi do vazby za nevhodné názory. To zastrašovaní už má ale spíš opačný efekt a lidé se čím dál tím více bouří. Nestabilita zemí roste, dluhy rostou, nenávist k vládám roste…Nemáme dostatek hnojiv a rozjíždí se potravinov krize – a právě v tuhle chvíli nutí EU byrokrati zemědělce vybíjet zvářata a likvidovat funkční zemědělství. V budoucnost EU už věří jen dvakrát zaslepené kokosové hlavy. Vše ještě akcelerují zkorumpovaná velká média, která prezentují podivný fantazijní svět, který už úplně ztratil styčnou plochu s realitou.

Celé to vlastně působí, jak kdyby všechny ty „protiruské“ sankce byly namířeny spíš proti zemím EU. A ze všech nejvíc proti zemím východní a střední Evropy. Jako kdybychom dávali sami sobě pěsťovky do nosu a když zjistíme, jak hodně to bolí, tak se střelíme pistolí do nártu, abychom tu bolest přehlušili ještě větší bolestí.

Vlastně se mi při přemýšlení na téma „Quo vadis“ (kam kráčíš) o naší části planety vybavila scéna z jednoho filmu. Stačilo ji jen maličko poupravit a myslím, že docela trefně popisuje aktuální stav.

Pokud vás tento „falešný trailer“ na film pobavil, pošlete ho prosím dál, třeba pobaví někoho dalšího :-).