Menu Zavřeno

České lesy jsou pro požáry dokonale nachystané

V nádherném Českém Švýcarsku se rozhořel divoký požár, který se hasičům zatím nedaří zastavit. Rychlost, s jakou se tam oheň šíří, je ale překvapením jen pro ty, kdo nechodí pravidelně do českých lesů. Pokud by je navštěvovali, tak by jasně viděli, do jakého stavu se v posledních letech dostaly. Aktuálně mnoho míst v naší republice jen čeká na tu pověstnou jiskřičku.

To šílenství, které se teď děje v nádherném Hřensku, má totiž z velké části části velmi jasné příčiny. Alespoň tedy podle mého neodborného názoru, který si tvořím na základě informací od řady starých lesáků a toho, co vidím na vlastní oči při túrách po celém Česku. Může za to hlavně krátkozraká tvorba lesních monokultur smrků, kterými se kvůli debilním politickým rozhodnutím šíří kůrovec podobně divoce, jako korupce mezi našimi “elitami”.

Ostrůvky mrtvých, suchých stromů už se objevují i kolem Ústí nad Labem.

Je to vidět po celé republice – všude jsou teď ostrůvky totálně uschlých smrků, které se navíc rychle zvětšují a množí. Ty mrtvé kusy lesa jsou vytvářeny kůrovcem, kterého tak zuřivě chrání různí “zelení” pošuci z Prahy, kteří v životě nevylezli města a přírodu naposledy viděli v pražské ZOO. Problém jsou i novodobí “odborníci”, kteří jsou schopní tvrdit blbosti jak otřeba že “kůrovcové dřevo nehoří”. Dalším problémem je i to, že stromy zničené kůrovcem pak náklaďáky rychle rozváží po celé republice, což se v minulosti nikdy nedělalo – dříve se pokácené stromy nejprve ošetřily, aby se kvůli nim kůrovec nemohl šířit dál. Jenže dnes se z kácení napadených stromů stal úžasný byznys – kůrovec se neřeší, počká se až vyničí velký kus lesa a ten se pak vykácí a jednouše získané dřevo se rychle rozprodá. Během pár let se rychlým rozvážením neošetřeného dřeva povedlo rozšířit kůrovce úplně všude.

Proč se nenažranému kůrovci u nás tak daří? Naše původně smíšené a zdravé lesy byly bohužel nahrazeny průmyslově zajímavými smrky a ty jsou pro kůrovce absolutní pošušňáníčko. V takovém prostředí velmi rychle vytvářejí velké plochy naprosto suchých, mrtvých stromů. Takové stromy pak chytají jak sirky. Skuteční lesáci si kvůli tomu už mnoho let rvou vlasy, navrhují řešení, ale politici řeší úplně jiné věci – takové, na kterých si jde víc nakrást. Bohužel. Pak stačí nějaký blb s cigárem a nebo dokonce žhář a je z toho apokalypsa jako v Českém Švýcarsku, kdy je zápach kouře cítit i na severu Prahy. Po pravdě – skoro mě překvapuje, že se něco takového nestalo už před rokem nebo dvěma. A na více místech. Protože naše lesy už na to jsou dokonale nechystané. Poslechněte si sami, jak o tom mluví třeba zkušený lesní inženýr Jan Štrobl (ten bohužel před rokem zemřel).

O tom, že by to u Hřenska byl jeden z dalších záměrně založených požárů, který má pomoct s totálním kolapsem společnosti a podporou nesmyslného “green dealu”, raději zatím nebudu spekulovat. Ale připomínám, že podivné požáry teď v pravou chvíli vznikají po celém světě – v Americe “náhodou” shořelo už přes sto potravinářských závodů; na Ukrajině podpalují ukronacisté obří obilná pole, pokud je nemůžou sami sklidit pro prodej na Západ; lesy v USA, Evropě i Rusku náhle záhadně chytají na podivných místech. A ne, není to z nějakého globálního oteplování, tyhle požáry mají podle oficiálních dat skoro vždy stejného původce – žháře. Ale jak říkám, zatím by to byla jen spekulace, počkáme si na výsledek vyšetřování. Naše monokulturní, smrkové lesy jsou tak šíleně suché, že požáry vznikají a budou vznikat i z pouhé nedbalosti.

Aktuálně hlavně držme palce českým hasičům, ať zvládnou zlikvidovat požár co nejdříve. Držme palce i místním lidem a zvířatům, ať je mezi nimi co nejméně zranění a škod. A až se ten požár podaří zkrotit, tak doufám, že se na místě začnou vysazovat normální, přirozené, SMÍŠENÉ lesy! Protože jinak budeme za pár let přesně tam, kde jsme teď.

12 Comments

  1. Ondra

    Ony totiž všechny ty lidské krysy mají dost dobrý čuch, a teď zrovna vyčenichaly, že kolabuje stát. A proto si snaží na poslední chvíli ze všech sil nahrabat – po nás potopa.
    Rovněž vyčenichaly, že fialový xindl zavedl absolutní bezpráví v tomble státě a soudy jsou tak akorát pro legraci či pro legalizaci zlodějin a popotahování nevinných.

    Vláda rozhazuje desítky miliard které ani nemá, takže si to napůjčovala u banksterů, a splácet to budou naši vnuci. Jen ty 2 poslední vojenské zakázky nás budou stát 2 rozpočtové deficity (2 x 50mld)
    Tohle všechno ty krysy ještě víc povzbudilo k akci “po nás potopa”.

    Jeden (censored) v 90. letech prohlásil “stát se rozkrádá jen jednou za 100 let, tak je třeba toho využít”.
    A je zjevné že teď dostali po 30 letech ještě druhou šanci.
    Nakradou si na dluh budoucích generací. A ještě poničí přírodu.

    ps: a to jste ještě neviděla jak těžaři zdevastovali nádherné slovenské hory – vylezete na nejbližší kopec a okolo uvidíte vyholené kopce. Taky si říkám že je to snad nějaký zlý úmysl, a ti chamtivci jsou jen jakýmsi prostředkem k tomuto. Podobně jako když (censored) potřebují zlikvidovat nějakou nově objevenou památku na naše slovanské předky (třeba hrob velmože, kde nálezy jasně ukazují že nešlo o nějakého otrhance v jutovém pytli). Tak stačí když to rozhlásí mezi detektoristy a vykradače hrobů, a ti dílo zkázy vykonají za ně.

    Ono tohle dosahuje takových rozměrů, že třeba Káhira byla postavená z kvádrů z komplet rozebraných egyptských památek, které by nám ukázaly že ta historie byla tehdy úplně jiná. Velké pyramidy nemohli rozebrat protože s 20tunovými kvádry prostě nehli. Tak aspoň vykradli a poničili co se dalo.

  2. garik

    Kapitalistům se za 33 let podařilo stát zničit , rozkrást , zadlužit . Tu zkázu už není možné nahradit , český národ bude zoufale bojovat o přežití !

  3. clovek

    kdyz ted zrovna fialovy krysy hrabou pod sebe.a pro hasice maji jen jeden vrtulnik a jedno Ruske letadlo,Antonov,tak se to jen tak neuhasi

  4. Otroctví je svoboda

    Les lze zapálit snadno. Svižně hoří i docela zelený javor. Chov kůrovce je ale zločinem Zelených teroristů.
    „Největším problémem parku podle našeho názoru není kůrovec, ale smrkové monokultury. Kůrovec nám vlastně paradoxně napomůže k rychleji obnově a proměně druhové skladby lesa,“ řekl Bursík. „Podle našeho názoru asanace by byla v příkrém rozporu s posláním národního parku,“ dodal zelený idiot, partner soudružky Biomasy (Kateřina Bursíková Jacques, rozená Pajerová).

    „Proti politice ministerstva se postavil například soudní znalec Ivo Vicena. Domnívá se, že je nutné zajistit zpracování všech vzniklých polomů. ‚Ponecháni 130.000 krychlových metrů polomového dřeva bez asanace povede k obrovskému riziku dalšího rozšíření stávajícího nepřízniveho stavu,‘ uvedl.
    http://sumava-corpus.narra.eu/Burs%C3%ADk:_K%C5%AFrovec_pom%C5%AF%C5%BEe_k_rychlej%C5%A1%C3%ADobnov%C4%9B_lesa_v_%C5%A1umavsk%C3%A9m_parku

    „Díky špatným rozhodnutím nám kůrovec zlikvidoval na 20.000 hektarů lesa.
    „Mění se tam mikroklimatické podmínky. Podmínky nejen pro život obyvatel, kterým vysychají studny, ale i podmínky pro život zvířat a rostlin,“ přibližuje přírodovědec, co přináší velkoplošná změna lesního ekosystému.

    Jako hlavní problém dneška vnímá, že se chce pokračovat v rozšiřování bezzásahovosti v NP Šumava. „V tom důsledku pak hrozí, že můžeme přijít až o tři čtvrtiny dospělého smrkového lesa, a to už by byl zásadní problém,“

    „Kůrovec na Šumavě zlikvidoval daleko více než jeden milion stromů,“ pokračuje Mánek. Největší kůrovcová kalamita nastala po roce 2007 po orkánu Kyrill, kdy se prý záměrně nezpracovaly větrné polomy. Vytvořil se tak ideální prostor pro množení kůrovce. „To bylo tenkrát na pokyn Bursíka. Pak začal kůrovec každý jeden rok usmrcovat jeden milion stromů po dobu čtyř let,“ připomněl Mánek.

    „Dnes je připravena nová zonace NP Šumava a hrozí ztráta dalších čtyř milionů stromů, …https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bursik-a-znicena-Sumava-Kurovec-Mimoradne-spatne-rika-expert-594248
    V ráji šumavském, napsal Karel Klostermann. Vzrostlé smrky byly na Šumavě i v devatenáctém století. O lesy se ale starali správci, fořti a hajní. Napadené stromy drvaři káceli právě proto, aby se brouček nepřemnožil. Pokrokoví fašisté to mají jinak. Za propagandou zelené v revolučních iluzionistických snech vzniká vyprahlá, rezavošedá krajina. Lepší lidé jsou tak pokrokoví, že kůrovcové i zdravé dřevo, vytěžené mimo slavné bezzásahové zóny, vyvážejí za pár šupů až do Číny. Šetrná uhlíková stopa podle globalistů.
    „České lesy tak export nízké přidané hodnoty drancuje více než kůrovec.
    V roce 2019 Česko vyvezlo 14,4 milionu krychlových metrů kulatiny.“
    https://www.kurzy.cz/zpravy/573556-cesko-prichazi-o-desitky-miliard-korun-rocne-vyvozem-neopracovaneho-dreva-ceske-lesy-tak-export/
    Debilita a ničivost sionistických pachatelů Green Dealu nemá meze.

    • Ondra

      No někde ti rakušáci a němci musí vzít to dřevo na “ekologické” vytápění když si zavřeli jaderky a uhelky. A byli by blbí kdyby ho brali z vlastních lesů, že? Ostatně to vyvážení dřeva do rakouska tu frčí už 30 let.

      V praxi pak jsou nablblí ekologové proti nablblým lesákům. Dvě bandy ignorantů se mlátí mezi sebou a kdosi třetí na tom potichu vydělává. Co mi to jen připomíná?

      Ono se totiž říká, že i smrkový les má určitý přirozený cyklus, ke konci kterého ho prostě sežere kůrovec. Obdobné cykly mají lesy jižní, kde naopak probíhají pravidelné cyklické požáry, po kterých dojde k obnovení lesa mladými stromky. Jisté druhy jehličnanů dokážou vysemenit teprve až šišky se semínky projdou ohněm, do té doby ne.
      Takže kdoví jak to s těmi smrky je. Do 1. nejvyšší zóny šumavy smrky patří, a ta by měla být bezzásahová. Do nižších zón ale patří smíšené lesy.
      Takže to v první řadě podělali lesáci už při výsadbě, a teď to hážou na ekology. Tam se už dávno mělo dělat pozvolné odtěžování smrků a nahrazování smíšenou výsadbou.
      To by se ovšem na lesnických fakultách nesměli vyučovat ty stejné nesmysly jako před 50 lety.

      Nedělejme si iluze, ono na to bylo zaděláno už za šlechtických degenerátů. Ti sami začali vysazovat dřeviny ekonomicky nejvýhodnější – tedy smrky. Kdo chce zpeněžit dřevní hmotu, ten nebude čekat na 400letý smrk aby dorostl, ale bude mydlit “smrkové obilí” po 40 letech.

      Zkoušeli jste sehnat na pile cokoliv jiného než smrkové řezivo? Na mě se dívali jak na blázna, když jsem chtěl borovicové. A to rozsáhlý borový les byl cca 20km od té pily.

      Ale negativní změny začaly už koncem středověku. Protože takové obří kmeny jako jsou v trámoví některých starých katedrál, prostě od té doby v žádném evropském lese nenajdete.

      V neposlední řadě, dochází k dramatickým (ale nevyhnutelným) klimatickým změnám, takže smrky tu tak jako tak nemají šanci přežít. Zrovna tak se v teple začalo dařit klíněnce jírovcové, takže i většina kaštanů byla zlikvidovaná.

  5. Marek

    Pozornostihodné je to, že tí istí, čo tvrdia, že les si najlepšie poradí sám, neveria v prirodzenú imunitu človeka a presadzujú ,,vakcíny”. A keď im niekto privezie ruskú ,,vakcínu”, tak ju nazvú geopolitickou zbraňou. No a okrem toho, že sa im páčia mŕtve stromy, tak by radi zabránili globálnemu oteplovaniu zatienením Slnka. Sú aj vedci, ktorí hladajú vo vesmíre temnú hmotu. Ja myslím, že by sme mali skôr hladať jasné svetlo.

  6. Tom Klíčník

    Dovolím si lehce nesouhlasit v jedné věci. Problém monokultury není výsledkem třiceti let budování korporátního kapitalismu, ale má hlubší kořeny, sahající do období vlády Marie Terezie a tehdejšího rozmachu průmyslu, založeném na páře. Tehdy se podařilo proměnit rozsáhlá území v holiny a její císařská milost zvolila v tu chvíli jediné logické a správné řešení, a to vysazení smrku jako rychle rostoucí dřeviny.
    Bohužel, i po odeznění století páry, byla obrovská poptávka po levném dřevu a opět to byl smrk, který rostl rychle, ale tehdejší lesní hospodáři věděli, co je to kůrovec a jak s ním bojovat. To bohužel dnes neví, resp. v okamžiku, kdy nahradili odpovědné osoby pragmatický realismus ideologií, pravidlem. A když připočteme neustálou válku s korupcí a honbu za rychlými prachy, což ve výsledku znamená, že na polesí nejsou dřevorubci, ale každá těžba se soutěží, tak je na drobný problém zaděláno. Kůrovec se šíří, napadá další a další stromy.
    No a pak jsou tu přátelé zeleného údolí, kteří věří, že matka příroda zvládne vše sama a blokují těžbu, případně likvidaci suchých stojících i ležících stromů. Problém je, že navzdory přesvědčení mnohých, o přírodních zákonech nelze hlasovat v EP. Příroda si zajisté dokáže poradit, ale nikoliv v nepůvodním prostředí. On i ten oheň je vlastně přírodní živel a svým způsobem i prostředek pro ozdravení.

  7. JK

    Monokultury je dnes poněkud módní pojem, kterým kdekdo šermuje, aniž by se v lese pohyboval. Budu psát o Tachovsku, kde jsem doma a kde to znám. Nadmořská výška cca 550m. Co mi paměť sahá, jsou zde především jehličnaté lesy, ale vždy jsou v nich zakomponované hájky listnáčů. Nelze jít lesem a nenarazit na ně. Asi před 20 lety z lesů zmizely feromonové pasti na kůrovce, které tam do té doby byly velice nahusto rozmístěny. V tak hrozném stavu, v jakém jsou dnes tyto lesy nikdo od války nepamatuje. Vykácené a kůrovcem sežrané holiny, to co zbylo v dnes řídkých lesích, často postihují polomy, protože ten les je už slabý. Problémem je také to, že je tu dost hornatá oblast a na vytěžených skálách se těžko souvislý les uchytí už proto, že skalnatá půda bez porostu ztrácí schopnost zadržovat vodu. Těžba navíc probíhá dost hulvátským způsobem, takže po odchodu soukromých těžařů, kterým jde pouze o vytěžené kubíky, nikoli o budoucnost lesa, zůstává příšerný nepořádek, od harvestorů rozoraný povrch, popadané stromy, nesklizená a nezlikvidovaná zbytková hmota. Správcům lesů je to zjevně také fuk, asi jim soukromníci zalepili oči penězi. Nikoho nepobuřuje, jak se krajina proměňuje a jak se z kdysi malebného prostředí stává savana, jak bezohledně se drancuje, jen aby rosly něčí zisky. Ty pasti se zde asi před 5 lety začaly znovu vyskytovat, ale to už bylo pozdě a navíc to nevypadá, že by je někdo udržoval. Lesy jsou zničené, ale nikdo nenese odpovědnost, vše běží dál, jako by bylo v naprostém pořádku.
    Že se máme přeorientovat na lesy listnaté, to mi také přijde jako další z nepřetržité řady dosavadních hloupých rozmarů nekompetentních troubů u moci. Listnáče nejen že rostou mnohem déle, ale jejich využitelnost je mnohem užší, stavební řezivo se z nich neudělá. Že nepotřebují tolik péče a nenapadá je kůrovec je hezké, ale nedostatečné. Různé traviny, kopřivy, lebeda, bolševník, pýr a další plevelné rostliny, také nepotřebují péči, rostou si samy, bez našeho úsilí a máloco je skolí. Zatímco ovocnany, obilniny, květák, kedluben, jahody a další ušlechtilé plodiny, vyžadují nepřetržitou péči a jakékoli zanedbání znamená škody na výnosech nebo podlehnutí škůdcům a prostředí. Ale nezrušíme přeci jejich pěstování jen proto, že s ním jsou starosti a práce a nezačneme konzumovat trávu a plevel, protože ten nic nevyžaduje. Tak je to na světě zkrátka nastavené, kulturních plodiny jsou křehčí než ty čistě přírodní a jejich pěstování je náročnější. Ale užitek z nich přesahuje vynaložené úsilí a proto jej tisíce let lidé vynakládají. Nevěřím, že by na tom šlo něco změnit a že by od nynějška byly koláče bez práce(umu a znalostí).

    • Nikola

      Souhlas. Přitom ty základní kroky, které je potřeba udělat, jsou podle mě jasné i poučeným laikům jako já:

      – výrazně zvýšit kvalitu správy lesa, alespoň na úroveň před rokem 1989 (více motivovaných a zkušených lesáků, kteří se o “svůj” les starají – dnes to bude o něco složitější kvůli tomu že hodně lesů je v soukromých rukou, ale to je překonatelná komplikace)
      – poctivě se věnovat boji s kůrovcem – říkat “příroda si poradí” u umělých a v podstatě průmyslových lesů je podle mě kravina
      – kde je to potřeba tak menšími zásahy poupravit les tak, aby zas lépe držel vlhkost (x-krát jsem o tom slyšela mluvit jednoho borca, co takhle zachraňuje lesy a i když je to pro něj už pomalu na hraně zákona…a teď si nemohu vzpomenout na jeho jméno…)
      – sázet smíšené lesy – většinu stromů v původně smrkových “polích” nechat jako smrky (prostě je potřebujeme), ale střídat je s řadou jiných druhů, které vytvoří zdravější a odolnější ekosystém, který navíc lépe udrží vodu a zabrání erozi půdy
      – úplně změnit styl těžby – nejde pokračovat tak, že prostě přijede mechanizovaná jednotka a úplně zpustoší půlhektar nebo dokonce hektar lesa (taky chodím hodně do lesa a vidím devastaci, kterou v poslední době dělají, včetně brutálně rozrytých míst s holinami, kde je úplně stržená zemina); imho se musí vždy opatrně prokácet vhodné stromy, ale zároveň nechat dostatek ostatních, aby udržely lesní ekosystém atd. Holt je to dražší a pomalejší, ale zase budeme mít lesy i za deset nebo za sto let
      – a samozřejmě snažit se jak jen to půjde, aby na rozhodovacích místech (i mezi politiky) bylo zas aspoň TROCHU odborníků a ne ta falešně vzdělaná a arogantní lůza, která jen pomáhá ušlapávat cestičku pro monstrózní rozkrádání a devastaci naší země (většinou od nadnárodních mafií, které jim z krádeží vždy pustí nějaký ten chlup)

      • JK

        Stačilo by splnit ten první krok, dát do vedení kvalitní lidi, kteří nemají na zřeteli jen rychlé peníze, ale kterým jde o les a jeho budoucnost. Oni už by věděli co je třeba. Ale o takové není zájem. Ostatně jako všude. Dnes ve vedení není zájem o odborníky, ale o “manažery”. Není zájem o nalezení a aplikaci správných koncepcí, ale o výkazy a grafy, evokující optimismus zainteresovaných subjektů. Mně to připadá, že se veškerá ta destrukce odvíjí od absence vlastenectví. Lidé už nemají k této zemi žádný vztah. Připadají mi jako bezdomovci, koukající krátkozrace jen kde co využít ke svému prospěchu, bez ohledu na šíři dopadů. Heslem mnoha lidí je “co můžeš urvat urvi, co nemůžeš to zkurvi”. Vždy tomu tak bylo, ale po plyši to nabralo pandemický rozměr. Tak v nás za Masaryka i za komunistů pěstovali vlastenectví, snažili se z nás udělat sebevědomý a hrdý národ, ale houby platné. Veškeré národní uvědomění se zúžilo maximálně na přiblblé hopsání a vyřvávání u hokeje.
        Dnes jsem se byl podívat v lese a schválně jsem obešel několik pastí na kůrovce. Částečně jsou poničené, ale ty funkční jsou k mému překvapení udržované. Jenomže už je pozdě, těch 15-20 let ponechání lesů napospas škůdcům hmyzím i lidským, zanechalo strašné dopady. A ojedinělé kroky k záchraně té spouště jsou nekoncepční a nedůsledné, možná jen aby byly vykázány a daly se odškrtnout.

      • Ondra

        Ono už je zvěrstvo samo o sobě, pálit naše lesy v kamnech a tvrdit že je to “ekologické”.
        Nebo zrušit igelitky a používat jednorázové papírové tašky.

        Při téhle hustotě obyvatel u nás a malé rozloze lesů.

        Stejně brzo budeme muset přijít na to že lesy se prostě nekácí. Protože ve starých vzrostlých lesích je zdraví jak krajiny tak zdraví lidí žijící v ní. Věděli to jak naši slovanští předkové tak i naši dávní keltští předkové. Kácení lesů přišlo až s křesťanským vatikánským terorem.
        Vakácení posvátných hájů a systematická likvidace lesů, jejich ždíření apod. Prostě středověké barbarství, nad kterým by původní obyvatelé posvátného Boiohema jen kroutili hlavou.
        A toto barbarství vystřídalo pak komerční barbarství hrabivé šlechty pomalu se měnící v kapitalisty. Oboje samozřejmě pochází od pouštních primitivů – (censored), po kterých všude zůstává jen neúrodná (s)poušť.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..