Takhle se dělá skutečný fact-checking, Cempere!

Byla jsem z několika zdrojů upozorněna na mainstreamový článek o tom, že se prý teď všichni Rusové radují ze smrti malé ukrajinské holky a co si o tom jakože myslím, když jsem taková nadšená podporovatelka RuSSáků a jejich nevyprovokované agresivní invaze na Ukrajinu. Protože přece kdokoli, kdo se snaží na věci koukat objektivně a nestranně, je dnes kremelský šváb. Neutralita je ideo-zločin. Moje názory jsou fakta a tvoje fakta jsou jen dezinformace. Touha po míru podporuje válku. A tak dále a tak dále, však to všichni známe.

Proč jsem udělala fact-checking článku

Článek na mainstreamovém médiu jsem si tedy poctivě přečetla. Dokonce jsem si přečetla i diskuzi pod ním, která samozřejmě byla naprosto jednolitá a byla prakticky jen o tom, jací jsou všichni Rusáci ožralecká prasata a fašouni a jak by měli vychcípat. Absolutně žádné pochybnosti. Tady je screenshot článku, ať na iDnes nemusíte chodit.

Co se týče dezinformací a propagandy, je dnes doba naprosto šílená. Tolik lží bylo v médiích snad jen v okupovaných zemích za druhé světové války…a někdy si říkám, že možná ani to ne. Tresty za nalazení „štvavého rozhlasu“ sice byly tehdy o hodně krutější (od Němců hrozil i trest smrti), ale lži a dezinformace v oficiálních médiích se týkaly hlavně válečných úspěchů a ne…skoro všeho, co je vyřknuto či napsáno, jako je tomu dnes.

Co se týče nesmyslů dnešních, tak ale nemám na mysli jen obsah mainstreamu – i na alternativě jsou dnes hory a hory naprostých blbostí (obvykle o takzvaném Qanonu nebo o plochozemi). Proto se snažím ke všemu přistupovat co nejopatrněji – žijeme v době přesycení informacemi, ze kterých je většina naprostý balast a je skoro jedno, z jaké strany informační války pochází…i když je fakt, že mainstream od roku 2020 v počtu dezinformací a propagandy nad „alternativou“ drtivě vítězí.

Článek o mrtvé holčičce na iDnesu se podle očekávání nesl v běžném propagandistickém duchu a obsahoval celou řadu varovných signálů, které mě okamžitě praštily přes oči. Mimo jiné:

1. Proč je ten screenshot tak podivně oříznutý?
2. Proč tam nikde nejde najít, z kterého Telegram kanálu to je (ať si to může člověk ověřit)?
3. Jak autor ví, že těch 47 tisíc smajlíků udělali Rusové?
4. Jak autor článku ví, že to vyjadřuje názor všech 135 miliónů etnických Rusů (případně všech 258 miliónů rusky mluvících lidí)?
5. Tak drsná reakce na smrt dítěte mi přijde velmi nepravděpodobná – nejen pro Rusy, tomuhle by se nesmál snad žádný národ na planetě. Naprostá většina dospělých je na smrt dětí velmi citlivá, bez ohledu na národnost.
6. Příspěvek na screenshotu má 88,6 tisíc shlédnutí a zároveň 46,9 tisíc rozesmátých smajlíků (plus víc jak tisíc dalších emotů) – takový poměr views a smajlíků je něco naprosto abnormálního. I poměr views : emotes kolem 10:1 je většinou podivuhodně vysoký, ale 2:1 je dávno na hraně uvěřitelnosti.
7. Pokud vyjde článek o válce na Ukrajině, globálním oteplování, LGBT nebo Covidu na médiích jako je Seznam/Novinky, iDnes, Aktuálně nebo ČT/ČRo, beru po posledních třech letech informaci s ještě větší rezervou než běžně, protože tyhle kanály jsou zcela prokazatelně ve službách globální mafie (i když si to tam ti dvacetiletí redaktůrci a ohební politruci možná ani neuvědomují).

Článek mi tedy z mnoha důvodů přišel krajně nedůvěryhodný. Přesto mi to vrtalo hlavou – že by si dokonce i na poměry iDnesu dovolili až takovouhle botu a zveřejnili čistý Photoshop? Provedla jsem tedy vlastní fact-checking a pokusila se vypátrat zdroj maličkého screenshotu se směšným rozlišením i kontext, v jakém zobrazený příspěvek vyšel.

Výsledek fact-checkingu

Na vlastní sociální sítě jsem tedy postnula prosbu, aby mi ostatní pomohli s hledáním zdroje screenshotu (tzv. crowdsourcing). Zapojila jsem i svoji partnerku, která je na hledání informací naprosto neskutečným ohařem, neunikne jí nic. A právě moje partnerka zdroj vypátrala.

Screenshot byl pořízen z telegramového kanálu Alex Parker Returns a je skutečný. Opravdu má titulek „Černihiv. Prodej dětských sandálů. Nenošené.“ a opravdu měl skoro 47 tisíc smajlíků. Aktuální screenshot z dneška už má smajlíků dokonce 64,5 tisíc.

Tady bych tedy mohla s fact-checkingem skončit a článek na iDnesu označit za stoprocentně pravdivý. Mě ale zajímá i KONTEXT! Co je to za kanál, kdo tam je, kdo ho provozuje, proč tam jsou ty smajlíky a podobné prkotiny, které moderní pseudonovináře nezajímají. Dala jsem si tedy čas a prošla jsem spoustu dalších příspěvků na tomto kanále i reakce odběratelů, abych pochopila, co vlastně čtu.

Kontext

Osobní poznámka – po návštěvě toho telegramového kanálu má asi většina normálních lidí pocit, že se musí po té žumpě osprchovat. Já mám ráda černý humor, ale jsou určité hranice, přes které by se nemělo chodit. Nikdy. Jednou z těch hranic je smrt reálných dětí. Kdysi jsem na to narazila třeba při případu ztracené Aničky Janatové – dokonce i po nalezení jejího těla se v mnoha českých fórech objevovaly záplavy černo-humorných vtipů, ze kterých se mi dělalo nevolno. Když jsem se proti tomu ohradila, že v takovou chvíli se o takových věcech nemá dělat ani černý humor, byla jsem vykázána pryč jako trapka, co nerozumí černému humoru. Budiž, ale ten, kdo se smál vtipům o Aničce, by teď měl držet hubu, když se dělají odporné vtipy o mrtvé holčičce v Černihivu, jasné? Žádný dvojí metr!

Telegramový kanál „Alex Parker Returns“ s adresou t.me/apwagner provozuje uživatel s přezdívkou „Alex Parker“. To jméno „wagner“ v adrese není náhoda, protože autor kanálu byl dříve velkým podporovatelem žoldácké skupiny PMC Wagner (už není).

Autor kanálu „Alex Parker“ – je to přibližně čtyřicetiletý Ukrajinec z Luhanské Lidové Republiky, který bojoval na straně východo-ukrajinských separatistů v brigádě Ghost. Skupinu Wagner obdivoval až do podivné Prigožinovy „vzpoury“, při které doufal, že Wagnerovci pobijí i zrádné ruské vedení. Po těžkém zranění „Alex Parker“ žije v Kanadě a kanál provozuje odtamtud. Neustále dává najevo, jak hodně nenávidí nacisty a fašisty, očividně nemá rád ani cikány a ostatní Ukrajince ze západu země nenazve jinak než „chochlové“. Tady je jeden ukázkový příklad jeho vyšinutosti (opět – má to být černý humor! Za mě osobně už to ale hranice humoru přeskočilo k nevtipnému jedu).

Telegramový kanál „Alex Parker Returns“ – jde o extrémně černohumorný a sarkastický kanál, který si dělá legraci naprosto ze všeho. Z mrtvých vojáků, ze znásilnění, z dětí zabitých raketami, z vražd, z homosexuálů, z politiků… V podstatě se dá říct, že je to taková militantnější verze slovenského webu Zomri, který je sice na opačném pólu propagandy, ale umí být podobně odporný.

Odběratelé kanálu – prošla jsem stovky komentářů od odběratelů kanálu a z jejich reakcí vyplývá, že jde z velké části o východo-ukrajince z oblasti Donbasu, doplněné ruskými obyvateli, kteří si libují v přepáleném černém humoru a k tomu většinou podporují co nejtvrdší verzi boje proti západní části Ukrajiny. Mezi odběrateli jsou ale i západo-ukrajinci, kteří východo-ukrajincům a Rusům chodí nadávat, takže většina komentářů pod příspěvky jsou solidně nenávistné přestřelky mezi dvěma skupinami, které se navzájem nenávidí doslova k smrti. Zde je ukázka běžné reakce na příspěvky „Alexe Parkera“ – odběratelé si v tom přepáleném černém humoru opravdu libují, včetně žen.

Příspěvek o zabité holčičce – počet smajlíků u příspěvku je opravdu abnormální, a to i na poměry tohoto kanálu (běžně mají příspěvky se stejným počtem shlédnutí tak tisíc až dva tisíce smajlíků, ne 65 tisíc!). Podle komentářů to vypadá, že tenhle inkriminovaný příspěvek se povedlo různými cestami zpopularizovat a tak tam začali chodit všemožní lidé, kteří píší odběratelům, jaké jsou zrůdy, že tomu dali tolik smajlíků. Na což odběratelé reagují tím, že smajlíky naopak přidávají, v jakési dětinském odporu „Tááák, a máte to, jen nám nadávejte dál!“. V komentářích se také často zmiňuje to, že západo-ukrajinci od roku 2014 zabili na východě Ukrajiny na Donbase asi tisíc dětí (připomíná je tzv. „Alej andělů“) a další tisíce připravili o končetiny, takže teď si prý !agresivní chochlové“ ze západu Ukrajiny zkouší vlastní medicínu. Je to celé dost odporné, plné nenávisti z obou stran. Viz ukázka jedné z reakcí.

Závěr

Kdybych dělala fact-checkingový web, vypadal by příspěvek samozřejmě jinak než tenhle blogpost. Bylo by to stručnější, našla bych k tomu více zdrojů (když už by to byla moje práce) a bylo by to lépe strukturované. V nástřelu by to ale mohlo vypadat nějak takhle:

1. Příspěvek je skutečný (link na originál)
2. Příspěvek byl zveřejněn na extrémně černo-humorném kanále Alex Parker Returns (link na Telegramový kanál)
3. Kanál provozuje Ukrajinec s přezdívkou „Alex Parker“, který bojoval na straně východo-ukrajinských separatistů v jednotce „Ghost“ a po zranění žije převážně v Kanadě, odkud kanál provozuje
4. Počet „smajlíků“ u tohoto příspěvku je abnormální a je součástí reakce na všeobecnou kritiku prezentovaného „černého humoru“
5. Příspěvek v žádném případě nevyjadřuje názor všech obyvatel Ruské Federace ani všech obyvatel jakékoli jiné země

A proč jsem to celé vlastně psala? Protože jsem jen chtěla ukázat, jak by měl vypadat SKUTEČNÝ FACT-CHECKING! Ten v žádném případě nemá vypadat tak, že se rozhodnete, jaký výsledek chcete a pak tomu přizpůsobíte svoje hledání i to, co pak o věci napíšete (i kdybyste kvůli tomu měli ohnout pravdu). Skutečné ověření faktů má vypadat tak, že hledáte informace k danému problému a zveřejníte výsledek hledání ať už se vám líbí nebo ne, bez ohledu na jakýkoli „narativ“. K výsledku se navíc pokusíte dodat kontext, ideálně v oddělené části článku.

Jaký názor na to máte vy?