Nádherná ukázka druhé strany barikády

Frantovi Kubáskovi se povedl husarský kousek, který krásně odhalil morálku a pravou náturu dezolátů. Teď mluvím o těch skutečných dezolátech – o lidech, kteří se sice často chlubí spoustou titulů a všemožných novinářských a lidumilských cen (které si sami navzájem rozdávají jak rohlíky), ale kteří ve skutečnosti postrádají zdravý rozum, logické myšlení, čest, etické chování, nadhled, smysl pro humor a většinou i tu inteligenci. O to víc ale označují ty obdařenější jedince nálepkami jako „dezolát“, „nevzdělaný balík“, „dezinformátor“, „šváb“, „agresor“, „fašoun“ a podobně. Vůbec si přitom neuvědomují, že to vše sedí mnohem přesněji na ně samotné.

Velké plus krátké reportáže z „protidemonstrace“ před budovou ČT, kde se sešli lidé, kteří podporují válku, dezinformační Českou televizi, fašistický ukrajinský režim i naši vlastizrádnou vládu je to, že jde o nesestříhané video. Celé je to bez jakékoli podbarvující hudby, dodatečného komentáře nebo podobných obezliček. Prostě jen čistý záznam situace. Ti lidé se totiž naprosto odkopali sami a Franta Kubásek jim ani nemusel nijak pomáhat.

Kryptofašistická mediální opozice se pak zmohla jen na jediné – na absurdní útoky na nějakou paní, která měla na hlavě čepici v barvě české trikolory. Prý prezentovala „proruské teroristické symboly“ nebo něco takového. Panebože, ty lidi snad už ani neví, jaké barvy má česká vlajka… Začínám mít podezření, že naše velká média kompletně obsadil jakýsi podivný kmen mentálních Pygmejů…

K videu Franty Kubáska musím zdůraznit jeden velmi pozitivní fakt. Naše alternativní scéna totiž většinou šíří jen pochmurné zprávy, je čím dál tím více skeptická a občas zapomene vnímat, že v tom všeobecnému hnusu současného systému roste nenápadně i něco velmi pozitivního!

Zamyslete se nad tím, co v posledních týdnech vidíte. Třeba před dvěma týdny – měli jsme v Praze opět jednu vlasteneckou demonstraci a pak druhou na podporu války a etnické nenávisti. Na tu první přišly i přes naprostou informační tmu, hrozby z oficiálních míst a i přes určitou únavu z demonstrování desetitisíce lidí. Ta druhá demonstrace měla masivní reklamní kampaň, podporu velkých médií, podporu vlády, podporu většiny institucí, podporu jedné taxislužby atd…a stejně se na ni podařilo dostat lidi jen tak, že se tam spoustě z nich muselo zaplatit a další část byli nejmenovaní cizinci (proto tak nehybně stáli – nebyla to spořádanost, oni prostě jen nerozumněli tomu, co se na pódiu říká). Zbytek pro-válečných a pro-cenzorních protestujícíh byla zblbla z anti-humanitních univerzit a podobných líhní sebedestruktorů.

A včera, 17. listopadu, byla ta pomalá změna sil ještě markantnější. Podívejte se, jaká „elita národa“ se sešla na podporu ulhané veřejnoprávní televize. A hlavně – kolik jich bylo. Takový malý hlouček nešťastných, agresivních individuí, co si jak vzteklí kohouti hlídali svůj rajón a nekoherentně melou nějaké nesmysly. A to mohli čekat hezky pod stříškou, aby na ně nepršálo a možná je i zahřívaly nějaké teplomety z budovy České televize (i když Aleš Cibulka tam není nikde vidět).

Na druhou stranu se podívejte, kolik lidí přišlo i přes déšť a vele-hnusné počasí na tu naši demonstraci vlasteneckou, která byla pro svobodu, proti falešným zprávám ve veřejnoprávní televizi, proti válce a proti skrznaskrz zkorumpované vládě. Koukněte se, jaká byla v jejich davu atmosféra. Podívejte se, jaké měli vtipné transparenty. A kolik jich šlo v obrovském průvodu z Opletalovy ulice až před (proti)Českou televizi.

No není to nádhera?

A pak vidíte i takovouhle věc. Z toho jdou skoro slzy do očí, ne?

Na jednu stranu je pochopitelné, že se většina z nás cítí smutek a extrémní rozčarování z brutální korupce v nějvyšších patrech mnoha našich institucí, včetně soudů. Je nám zle z vlastizrádného chování naší vlády, z našeho záměrně devastovaného a rozkrádaného průmyslu, z přepisování historie, z exekuční mafie, z válečné propagandy a z neustálého lhaní ve velkých médiích i z nenávistného a sebevražedného chování mnoha našich spoluobčanů. Máme toho na talíři fakt hodně. Spousta věcí jde do háje a už to nejde zvrátit. Kdo z nás si tehdy při převratu v roce 1989 myslel, že jen přeskočíme z jedněch pout do druhých? Já rozhodně ne (je fakt, že mě tehdy nejvíc zajímalo to, že už budu moct bez problémů nosit tu mikinku s Mickey Mousem, co mi poslala teta z Ameriky).

Jenže jsme ve vší té skepsi a mediálním smradu přehlédli jednu věc – situace se pomalu a nenápadně mění i k lepšímu. Proti aktuální korupci a zhýralosti falešných elit už je většina Čechů.

Ano, je pravda, že většina z té naší většiny pořád ještě mlčí. Nechápavě kroutí hlavou, jsou zmatení a nemůžou / nechtějí uvěřit tomu, co se děje. Ale spousta věcí už jim začíná docházet. O covidové totalitě, o migračních plánech globalistů, o jedovatých „vakcínách“, o plánovaném digitálním otroctví nebo o tom, kdo a proč skutečně stojí za válkou na Ukrajině, kvůli které trpí nejen normální nefašističtí Ukrajinci (ti samozřejmě nejvíce), ale i Češi, Slováci, Rusové a dokonce už i Italové, Bulhaři, Maďaři a spousta dalších národů. V lidech to bohužel bude muset ještě nějakou dobu kvasit a zrát, než jim to docvakne trochu komplexněji a než vezmou do rukou vidle. A třetina lidí jsou čistí bioroboti, těm nikdy nedocvakne nic a čekají na instrukce od svých programátorů (proto je očištění ČT tak zásadní – lusknutím prstů pak převrátíme na rozumnější cestu miliony robotizovaných lidí).

Ale změna se blíží.

Je to cítit ve vzduchu.

Můžeme jen doufat, že budoucí převrat nebude tak falešný jako ten v roce 1989 a že globalističtí parazité si nedosadí do vedení nové maňáskové divadlo, ale že se povede naši krásnou zem skutečně očistit od toho neřádu.

Tedy aspoň natolik, nakolik je to možné zvládnout v malé, krásné zemičce, v útulné kotlince uprostřed Evropy, která mlékem i strdím oplývá, ale je sevřena zleva i zprava obrovskými soupeřícími dravci.

Držme si palce, neztrácejme naději a hlavně – vydržme to! Jednou se to zlomí.