Plandemie-19 – Jsme v pasti

Česká republika, ale i Slovensko a několik dalších států (Británie, Kalifornie, Izrael…) se dostaly do nechutné argumentační pasti typu „Hlava-22„, ze které je dokáže vyvést jen odvaha a racionalita vlády a nebo tvrdá, odvážná reakce obyvatel.

Problém ale je, že my se do problémů dostali PRÁVĚ kvůli tomu, že naše vláda postrádá jakýkoli náznak racionality, odvahy a poctivosti a jde spíš o spolek tupých plničů příkazů od oligarchů a Německa kombinovaný s psychopatickými covidovými podnikateli. To je recept na katastrofu a naděje, že by naši politici najednou vzali rozum do hrsti a začali efektivně řešit nemocné důchodce, aniž by přitom úplně zdevastovali celou zemi i zdraví zbytku obyvatel, je dost naivní.

Na druhé straně ale zdá se nemáme dostatek odvážných, dobře informovaných občanů, abychom se dokázali tvrdě vzepřít nesmyslným a kontraproduktivním opatřením, podobně jako to udělalo třeba Srbsko, Chorvatsko, Polsko atd. Většina doufá, že to nějak „vyšvejkujeme“, ale to tentokrát asi nepůjde. Takže jsme pěkně v… no, vhodné slovo si doplňte sami.

Tři reálné příběhy

Než budu pokračovat dál, řeknu vám tři kratičké příběhy pro ilustraci toho, o čem mluvím. Všechny mám od lidí, kteří se jich přímo účastnili, není to žádné „někde jsem zaslechla“.

1. Do tramvaje dobíhá postarší pán s pejskem. Přes roušku sotva dýchá, vypadá na pokraji kolapsu. A obava se v tramvaji bohužel vyplní – pán se chytne za hrudník, zhroutí se na podlahu a nejeví známky života. Pes zoufale kňučí, protože nechápe, co se děje. Naštěstí je kolem několik mladých mužů, kteří se vykašlou na nesmyslný social distancing a začnou pána normálně oživovat. Pomocí nepřímé masáže srdce mu udrží oběh dokud nepřijedou záchranáři, kteří pána „nahodí“ defibrilátorem a injekcí. Záchranářům pak oživený pán z nosítek říká, že čeká na bypass, ale že „kvůli covidu“ mu už několikrát odložili operaci. Jestli se bypassu dožil nebo jestli ho znova odložili jakožto neperspektivního necovidového pacienta a nechali ho pokrokově chcípnout, už nevíme.

2. Jedenáctiletá holka přijde domů s horečkami, bolí ji hlava a v krku. Po absurdním vyšetření přes telefon je poslána na PCR test a vyjde jí pozitivní. Nastává samozřejmě klasická dnešní reakce – zalágrujte ji doma, všichni pryč! Ať bere Paralen a uvidíme, jestli zkolabuje nebo ne. Její maminka má také pozitivní PCR test a také dostala horečku, takže je vše jasné – namalovat kříž na dveře a zavřít všech 8 lidí z domu do karantény. Je jedno, že nikomu dalšímu nic není. Maminka se za pár dní vyležela, holčička ale má pořád dál horečky. Maminka je naštěstí bývalá zdravotní sestra a tak pozná, že něco není v pořádku a jaká by mohla být reálná diagnóza. Po dlouhém a velmi komplikovaném shánění ochotného lékaře a po spoustě dní se konečně povede provést normální vyšetření. Výsledek? Ve skutečnosti za problémy mohl hlavně spálový bacil, který se dá poměrně snadno vyléčit penicilinem. Jediné nebezpečí pro děti je, když se léčba příliš dlouho odkládá…no, tak to se jim samozřejmě povedlo. Naštěstí holčička nakonec antibiotika dostala (po dalším vyjednávacím výkonu maminky) a za tři dny byla zdravá. Slabá jak moucha, ale zdravá.

3. Muž po padesátce neprožívá zrovna ideální období – oba jeho velmi staří rodiče mu nedávno zemřeli (nikoli na covid – věřte tomu nebo ne, ale zemřeli normální sešlostí věkem…i když kdo ví, jak to bylo zapsáno do statistik), nemá stálou partnerku (v době covidové ji ani nesežene) a jako bílý heterosexuální muž po padesátce před sebou vidí jen temnotu. Pak v jeho firmě nařídí povinné testování na kovídek a jemu vyjde pozitivní výsledek (přestože není nemocný a skoro najisto ani nakažlivý). Následuje hádka se šéfem, který ho označí za svini co ve firmě šíří mor. Nevím bohužel přesně, jestli „nakaženého“ muže šéf vyhodil rovnou nebo mu jen vyhazov slíbil, ale výsledek byl stejný. Muž jel domů, vlezl si do vany, strčil si pistoli do pusy a ustřelil si hlavu. Jestli šel do statistik jako oběť covidu nevím, ale protože měl pozitivní test, je to docela pravděpodobné.

Vím, jsou to jen tři bezvýznamné příběhy. Koho to zajímá, teď přece řešíme nejsmrtelnější nákazu od černé smrti ve středověku. Když se kácí les, létají třísky, no ne? Vždyť nám doslova přetékají nemocnice a ulice se plní mrazáky na mrtvoly?

K tomu má ještě jeden příklad – když jsem v devadesátých letech dělala v jedné nejmenované nemocnici v západních Čechách, museli jsme v zimním období občas dočasně nechávat mrtvoly (na pojízdném lůžku) ve skladu, protože už se jinam nevešly. Bylo to nedůstojné, ale tak to prostě v některých špatných zimních obdobích bývá – lidé umírají víc a nevejdou se. A to tehdy byly kapacity nemocnic větší. Ale představte si ty titulky v novinách v dnešní atmosféře strachu, kdyby to mohly využít Hovninky nebo ČT.

Kolik lidí zemře na následky lockdownu?

Jedním z hlavních problémů současné situace je, že tvrdá omezení normálního fungování celé společnosti mají na zdraví všech naprosto brutálně negativní vliv. Likvidují život většině z nás způsobem, jaký jsme tu neměli od druhé světové války. To není hyperbola, to je prokazatelný fakt. Dokonce i ministerstvo zdravotnictví „covidové velmoci“ Velká Británie už připouští, že na následky lockdownu zemře stejné množství lidí, jako na covid samotný. A to za stranu kovídku dávají do rovnice ta naprosto přepálená…tedy pardon, oficiální čísla. Podle spousty analýz ale víme, že na COVID-19 jako skutečnou příčinu smrti zemřelo jen cca 6% – 30% z lidí, kteří jsou vykazováni jako oběti COVID-19 (procenta záleží na zemi a na tom, kdo analýzu prováděl). Takže si ten poměr patřičně upravme a máme z toho děsivá čísla.

Jak je ale možné, že UŽ NYNÍ zřejmě umírá víc lidí na následky lockdownů než na nemoc samotnou?

Pár příkladů:

• Konstantní stres vede k dlouhodobému vylučování stresových hormonů (kortizol…) a nespavosti. To vede k chronické únavě, trvalému zánětu a to zas vede k vyčerpání imunitního systému. Ten mechanismus je všem lékařům dobře známý a jasně prokázaný.

• Dlouhodobé nošení roušek a nyní dokonce i ještě hůř prodyšných respirátorů vede k dalšímu zvyšování stresu (obtížné dýchání, hypoxie, zvýšené vdechování CO2) a tím i k dalšímu vyčerpávání organismu. A to obzvlášť u starých lidí a u astmatiků, kteří jsou nejvíc ohrožení. A to nemluvíme o tom, že respirátor/rouška, který se nemění každý den za nový, se stává petriho miskou na všemožné bakterie a plísně. Nebo o tom, co všechno se z umělých roušek a respirátorů vylučuje.

• Prakticky všichni lékaři se shodují (tedy alespoň ti, kteří opravdu léčí pacienty), že pro léčbu VŠECH nemocí je důležité včasné podchycení, správně zvolená léčba, nasazení správných léků ve správnou chvíli atd. Problém je, že i ta nejzákladnější zdravotní péče je aktuálně uměle udržována v trvalém kolapsu – diagnostika přes telefon, fanatické spoléhání na PCR testy pro neomylné určení nemoci („všechny respirační nemoci jsou COVID-19, nic jiného teď neexistuje„). Současný přístup je bohužel „když máte pozitivní PCR test, musíte se s celou rodinou zalágrovat na 14 dní doma a budeme čekat, jestli přejdete do těžkého stavu nebo se z toho vylížete„. To je něco naprosto neskutečného a vlastně je zázrak, že není víc mrtvých.

• Už máme dostatek informací o poměrně efektivní léčbě COVID-19. Je prakticky jisté, že těžký průběh zásadně souvisí s hypovitaminózou vitamínu D a že správně zvolená aplikační forma tohoto vitamínu (v těžkém stavu už nestačí standardní vitamín D, musí se dávat upravená forma) zvyšuje šance na přežití i na vyhnutí se těžkému průběhu možná i stonásobně oproti plošnému nošení roušek. Také je skoro jisté, že zásadně zmírnit negativní projevy mohou levná generika Isoprinosine a Ivermektin. Při těžkém průběhu se zápalem plic víme, že také zásadně pomohou relativně levné léky na ředění krve (Warfarin apod.), protože srážející se krev v plicích se „odšpuntuje“. Bohužel vláda a její pečlivě vybraní „experti“ v podstatně aktivně brání rychlému a efektivnímu nasazení těchto léčiv a hledání dalších. Lékaři, kteří chtějí svoje pacienty opravdu léčit, tak fungují skoro jak partyzáni a shání u nás některé záměrně nedostupné / hůře dostupné léky kde to jen jde.

• Jasně nejefektivnějším prostředkem proti těžšímu průběhu onemocnění COVID-19 je ale jednoznačně dobrá kondice imunitního systému. Obrovsky pozitivní vliv tedy má zdravý pohyb na čerstvém vzduchu (zvýšení kondice, snížení stresu), sport (snížení váhy, zlepšení kondice), rekreace (snížení stresu), kvalitní stravování (snížení hmotnosti, boj proti cukrovce) atd. Vláda ale dělá pomocí opatření vše možné i nemožné pro to, abychom se nemohli jednoduše hýbat, abychom byli v konstantním, obrovském stresu a měli omezené možnosti, jak si kupovat kvalitní potraviny (třeba přímo od farmářů).

• Zásadní pro boj proti všem nemocem (nejen COVID-19) je dobrý stav zdravotnictví. Naše zdravotnictví zásadně závisí na ekonomickém sytému – všichni povinně platíme zdravotní pojištění podle toho, kolik vyděláme. Tyhle peníze pak jdou do zdravotnictví a za ně se kupují přístroje, platí zdravotnický personál, nemocnice a polikliniky se udržují v dobrém stavu. Co se asi stane, když vládní opatření rozbombardují ekonomiku a do zdravotnictví přestanou téct peníze? Už teď vláda podle všeho udělala pomocí opatření dluhy ve výši 1 000 000 000 000,- Kč (ano, je to tisíc miliard).

• Naprostá většina těžkých průběhů COVID-19 a chřipky jsou lidé ve věku 65+ let, a to hlavně v domovech důchodců a v hospicích. Doplňují je morbidně obézní cukrovkáři s vysokým tlakem (tj. skupina, která je bohužel stále mladší a mladší). Opravdu efektivním bojem proti nemoci by tedy byl velký tlak na zlepšení zdravotního stavu tlustoprdů a na ochranu institucionalizovaných lidí ve věku 65+. V obou případech ale vláda nedělá buď skoro nic (domovy důchodců) nebo naopak podporuje nezdravý životní styl (lockdowny). Docela by mě zajímalo, o kolik tun český národ za poslední rok zvýšil svoji hmotnost…

• Potenciální vakcinace proti COVID-19 je jedno obří fiasko. Zdá se, že nejúčinnější vakcínou s nejmenším množstvím negativních vedlejších účinků je ruský Sputnik V. Zkuste si někdy poslechnout, jak funguje – je to pořád klasická vektorová vakcína, ale je velmi dobře promyšlená. Bohužel naše vláda tuto vakcínu považuje za „ideologicky nečistou“ – lepší nechat umírat české důchodce než vzít zlou ruskou vakcínu, že? Místo toho se snažíme získat přes naprosto neschopnou EU dryáky od Pfizeru a Moderny v podobě mRNA vakcín. Tedy experimentální vakcíny, jejichž samotný obecný mechanismus, využívající manipulaci dědičné informace v buňkách, je stále ještě neozkoušený – natož samotné vakcíny, které neprozkoušenou metodu používají a musely dostat speciální legální výjimky, aby vůbec mohly být nasazeny (aneb „všichni očkovaní jsou nyní laboratorní potkani a my za to neneseme žádnou zodpovědnost„). Dává to smysl? Ne.

V seznamu toho, čím vším nesmyslné lockdowny situaci ZHORŠUJÍ, by šlo pokračovat ještě dál, ale to nejhlavnější bylo snad řečeno. Aktuálně jsme v pasti typu „Hlava-22“ – lockdowny a vládní opatření podle všeho nijak podstatně nesnižují šíření virů, ale přitom zvyšují počet mrtvých i těžkých případů. Zvýšení počtu mrtvých a těžkých případů v důsledku tvrdých opatření se ale zároveň používá jako argument pro zavedení ještě tvrdších opatření. Ty pak ještě víc zhorší situaci a povedou k většímu počtu mrtvých, takže se budou zavádět ještě tvrdší a nesmyslnější opatření…atd., princip je jasný. Nekonečný kruh zkázy. Hlava-22.

Ve skutečnosti potřebujeme snížit stres, zachránit ekonomiku, zlepšovat si kondici, zdravěji jíst, hodně a volně se hýbat, nebát se rychle reagovat a používat existující léky, když se ukáže jejich pozitivní účinek, ideálně spolknout debilní pýchu a vyprosit vakcíny z Ruska a (dobrovolně) očkovat seniory jak jen to půjde.

Jenže…jak toho s aktuální vládou docílit?