Jak uzdravit naši zemi?

Většinu „vyspělých“ zemí prorůstá v posledních dvou dekádách totalitní rakovina, a to čím dál tím vyšší rychlostí. Její metastázy zasahují čím dál tím více míst a v současnosti je už těžké najít místo, které by nebylo omezeno a škrceno jejím nádorovým bujením. Nejnebezpečnější na ní je, že se rozrůstá pozvolně a za pomoci dokonale nastavené salámové metody. Většina obyvatel je tedy jako ty pověstné žáby, které se postupně vaří v hrnci.

Předem upozorňuji – nelekněte se depresivního začátku článku. Na jeho konci uvidíte, že uzdravení našeho státu je možné a dokonce už na mnoha místech začalo. 🙂

Jedním z hlavních milníků přerodu západní společnosti do nesnesitelné totalitní bažiny, ve které je čím dál tím nepříjemnější žít, bylo 11. září 2001. Den, kdy dvě letadla způsobila, že se doslova rozpadly na prach tři mrakodrapy (které byly postavené tak, aby bez problémů odolaly nárazu letadla). Magický čas, kdy do Pentagonu narazilo letadlo, které se okamžitě vypařilo nejen ze všech kamer, ale i z fyzické reality a nenechalo po sobě jedinou trosku (zato spálilo spoustu nepohodlných dokumentů). Na této události několik lidí vydělalo miliardy, USA získalo casus belli pro invazi do Afghánistánu, ale hlavně – americká vláda získala skvělou záminku k protlačení do té doby nevídané kontroly obyvatel. Vše samozřejmě v rámci boje „za naše bezpečí“, což je motiv, který se od té doby neustále opakuje s takovou agresivitou, že je chvílemi až s podivem, kolik lidí se díky téhle „ochraně“ ve zdraví dožilo dneška. Od roku 2001 se díky boji za „naše bezpečí“ daří dál a dál utahovat smyčku kolem našich krků. Děje se to pod taktovkou americké CIA, US vlády i Big Tech a Big Pharma korporátů, ale i za nesmírně ochotné kolaborace patých kolon v jednotlivých státech EU a v zemích Commonwealthu (Británie, Austrálie, Nový Zéland, Kanada…).

V rámci boje proti „nenávistné mluvě“ se zavádí další a další sledovací a cenzurní nástroje. Díky boji za naše bezpečí před „nenávistným Ruskem“ jsou nám postupně odstřihávány další a další možnosti, jak svobodně spolupracovat s kýmkoli na východ od nás. Samozřejmě za podpory podobně důvěryhodných útoků, jako bylo 11. září – Novičok, Vrbětice, chemické útoky v Sýrii atd. Říká se tomu Operace pod falešnou vlajkou, které za poslední dvě dekády zažily doslova renesanci. Naše „bezpečí“ je samozřejmě zvyšováno i dalšími postupy – třeba před „vražedným globálním oteplováním“ nás zachraňují nesmyslné zákazy spousty zboží, komplikování stavby vlastních obydlí a omezování dostupnosti automobilismu (tedy té nejsvobodnější možnosti rychlého a svobodného pohybu). Pomáhá i nesmyslné zdražování energií pomocí emisních povolenek, protože s tím související chudoba je úzce spojená s nesvobodou…tedy pardon, s naším „bezpečím“.

Vrcholem snahy „ochránit nás“ je nyní covidový fašismus, který zavádí apartheid pro stovky miliónů lidí, znemožňuje nám svobodně cestovat, svobodně podnikat, svobodně se pohybovat, svobodně se vyjadřovat a dokonce i svobodně dýchat. I to je samozřejmě v rámci boje „za naše bezpečí“. Stejně jako násilně protlačovaná a tedy naprosto dobrovolná masová aplikace experimentálních látek.

Následky boje za naše „bezpečí“

Aktuálně jsme už tak hrozně moc v bezpečí, že se například v USA potýká 20-30% lidí s psychickými problémy, a to hlavně mladí lidé, kteří byli dřív plní energie a radosti ze života (v té odporné době, než jsme všichni byli v „bezpečí“). Sebevražda se tam proto stal pro věkovou kategorii 15-24 let hlavní příčinou smrti. Skoro 80 miliónů Američanů bere nějaká psychofarmaka, aby v tom radostném a bezpečném světě dokázali žít (zahrnuje i děti 0-5 let!!). Evropa na tom není o moc lépe. Vše jako kdyby bylo nastavováno podle slavných knih od Aldouse Huxleyho, George Orwella nebo Raye Bradburyho.

Všude v rámci našeho civilizačního okruhu tedy roste nemilosrdná kontrola lidí a totalitní praktiky…ale to nevadí, máme přece spoustu POJISTEK, které totalitu zastaví, ne? Moudří lidé v minulosti přece vytvořili spousty orgánů, organizací i zákonů, aby nás nemohla totalita uškrtit! Podívejme se na nějaké příklady (omlouvám se předem za vulgaritu, ale zde je myslím na místě).

Raubíři č. 1 – Organizace

OSN – sere na lidská práva jak na placatý kámen. Jen čerpá peníze a produkuje prázdné fráze.

WHO – po ovládnutí Billem Gatesem se tato zdravotnická organizace stala jedním z hlavních nástrojů totalitních režimů a Nového Světového Řádu.

Lidskoprávní neziskovky – ty, které mají peníze ze státních rozpočtů nebo od lidumilů jako George Soros se zajímají hlavně o čerpání peněz, rozvracení zemí dosud neovládnutých Západem, cenzuru, podporu destruktivní masové migrace a Zeleného údělu. Většinou utratí přes 90% svých přijmů na vlastní platy a odměny.

EU – je natolik zaneprázdněná čerpáním peněz a generováním tisíců nesmyslných nařízení, zákazů a vyjádření, že na nějaká lidská práva nemají čas. Když už se k lidským právům náhodou vyjádří, tak naopak podpoří utahování šroubů, cenzuru, destruktivní masovou migraci a agendu vedoucí ke zchudnutí běžné populace.

Církev (katolická) – místo rozvoje duchovna a morálky podporuje masovou migraci, hromadnou aplikaci experimentálních pseudovakcín a nevadí jim ani masivní používání potracených miminek na výrobu léčiv (např. vakcín). O frekventovaných pedofilních kauzách jejích členů ani nemluvě.

Raubíři č. 2 – Média

Veřejnoprávní média – jako dobře sehraný pěvecký sbor podporují nenávist mezi skupinami obyvatel, vakcinační Apartheid, rasismus (tzv. „pozitivní“), šíří dezinformace, používají psychologickou manipulaci, snaží se rozbít nukleární rodinu, zlikvidovat národního ducha, pořádají štvavé kampaně proti „popíračům, odmítačům, rasistům, antivaxerům“ atd. (samozřejmě vše v uvozovkách, protože ti které prezentují jako antivaxery žádní odpůrci normálního očkování nejsou, stejně jako rasisti nejsou žádní rasisti atd.).

Hlavní média – na celém Západě jsou prakticky kompletně koupená několika oligarchy a velkými společnostmi (jako třeba Disney). Ze zdroje zpráv se proměnily v nástroj propagandy, zastrašování, dezinformací, dehonestačních kampaní a naprosto neprofesionální žurnalistiky.

Fact-checkeři – platí je „filantropové“ jako Soros, farmaceutické megaspolečnosti atd. A tak tito bohabojní „ověřovači faktů“ ověřují informace přesně podle očekávání. Výsledné PRAVDA/LEŽ jim shodou okolností vždy vyjde přesně tak, jak jejich páníčci potřebují. Jsou nástrojem pro pomlouvání, dezinformace, překrucování pravdy a často jsou i osobní psychoterapeutickou pomůckou několika zakomplexovaných frustrátů.

Raubíři č. 3 – Státní sektor

Ústava – koncept ústavy má být naším nejsilnějším štítem proti totalitě. Je to nejvyšší právní norma, základní zákon, který se nesmí porušovat. Má mít vyšší platnost než jakákoli vyhláška. Naši poslanci si ale ústavou skupinově vytírají zadek a pak na ni ještě hromadně močí. Je to pro ně jen přežitý cár papíru, který se podle potřeby ignoruje. „Pro naše bezpečí“, samozřejmě!

Ústavní soudy – rozhodují čím dál tím víc zmateně, pro-režimně a často jako kdyby jejich členové ústavu svých států ani neznali nebo je nezajímala. Tady je kdyžtak link pro naše soudce, aby si ji konečně přečetli, miláčci jedni nezkorumpovaní.

Nejvyšší správní soud – nějakým zázrakem snad jediný orgán v ČR, který stále ještě prosazuje reálné právo a snaží se bojovat za spravedlnost (převeliká poklona!). Výjimka potvrzující pravidlo.

Sněmovna – většinou úplně ovládnutá korporátně-mediálním komplexem. Místo pro stát a jeho občany (tedy pro své skutečné zaměstnavatele) pracují hlavně na plnění svých peněženek a v zájmu cizích entit.

Senát – měl hlídat sněmovnu, ale podle očekávání je to jen odkládací prostor pro aktuálně méně potřebné papaláše. Šíření totality vlastními návrhy spíš podporuje.

Ombudsman – zmatený orgán, který měl pomáhat v právních otázkách běžným lidem a chránit je. Díky několika nasazeným netvorům (ala Šabatová) ale spíš bojoval proti většinové populaci a dělal možné i nemožné pro prosazení „pozitivní“ diskriminace obyvatel.

Hygienické stanice – díky správně dosazeným lidem a různým všimným jsou spíše nástrojem na to, jak si vybraní velcí podnikatelé mohou vyřizovat účty s těmi menšími. Aktuálně slouží i k nesmyslným přepadovkám provozoven „kvůli ochraně před covidem“ a tím i k likvidaci jakéhokoli rozumu, racionality a normálního společenského života.

Školy – čím dál rychleji se vrací do stavu před Sametovou revolucí a dokonce se chvílemi noří do ještě větších ideologických hoven. Tzv. inkluze devastuje vzdělávání normálních i mimořádně nadaných dětí. Infiltrace politickými neziskovkami napomáhá nechutnému brainwashingu našich potomků. Výuka exaktních a mozek trénujících oborů je omezována na úkor pavědeckých a zpolitizovaných pseudonauk o genderu, rasových teoriích apod. Kvůli „ochraně“ před covidem (který děti a mladé lidi prakticky nijak neohrožuje) jsou bez diskuze děti týrány přidušováním v rouškách, potupným testováním, segregací na děti prorežimních a normálních rodičů, jsou jim tlačeny experimentální pseudovakcíny atd.

Akademický sektor – moderní vědci a výzkumníci v akademickém sektoru jsou tak zoufale závislí na grantech a státním aparátu, že takřka nemají šanci vygenerovat žádnou užitečnou nebo nedejbože kontroverzní myšlenku (tj. myšlenku nesouhlasící s oficiálními dezinformacemi).

Tak jak z toho ven?

V tomhle depresivním výčtu by se dalo pokračovat dál. Až na drobné výjimky jsou všechny ty skvělé pojistky, které jsme si vytvořili jako ochranu proti další totalitě, takřka úplně k ničemu. Ovládli je odporní lidé, kteří je využívají jen pro osobní obohacení a pro podivné egomasturbační praktiky, které různí psychopaté a frustráti tak zbožňují. Ale to je právě jádro pudla.

LIDÉ.

Ty organizace ovládli špatní lidé bez morálky, kteří se navzájem udržují u moci a navzájem si drbou svoje prasečí záda. Společně žerou z koryt, které jim MY plníme. Není to o tom, že by ty pojistky byly špatné v principu, je to o lidech, kteří je postupně ovládli.

A stejně tak LIDÉ mohou proti tomu marasmu bojovat. Mnoha způsoby. Mnozí dobří lidé už to dokonce dělají! Pozitivní příklady boje za svobodu, přirozenost, lidskou důstojnost a normální život u nás rostou jak houby po dešti!

Příklady léků na totalitní rakovinu

Skutečné právo začala hájit skupina hrdých právnických rytířů a rytířek z Pro Libertate. Proti zdravotním dezinformacím bojují například odborníci ze SMIS nebo Zdravého Fóra. Za naše děti ve školním věku bojují třeba VRAŤME DĚTI DO ŠKOLY nebo TeachPoint. Podnikatelské odbory se snaží chránit podnikatele před nenažraným státem. Zlatý špendlík spojuje lidi k obecnému odporu proti nastupující totalitně. SOSP (Společnost pro Obranu Svobody Projevu) bojuje proti bující cenzuře.

Vznikají i spousty nových novinářských projektů, které se vymanily z korporátní a establishmentové kontroly a provozují skutečnou žurnalistiku. Příkladem budiž třeba Svědomí národa, O čem se mlčí, Zem&Vek, Svobodné universum nebo opatrnější videokanály jako XTV / Xaver, Prostor X, U kulatého stolu nebo Aby bylo jasno. Vznikají i spousty alternativních zdrojů informací a zamyšlení jako Otevři svou mysl nebo Hovory ze země. Samostatně začala publikovat spousta zajímavých a vzdělaných lidí jako Pavol Ľupták, Juraj Stubniak a spousta dalších.

Vznikla i řada míst s výběrem nejzajímavějších článků od mnoha inteligentních a nezávislých lidí (vše je v mainstreamu samozřejmě naprosto zuřivě označováno jako „dezinformační“, případně „pro-kremelské“ stránky) – Nová republika, Necenzurujeme, Protiproud, Pravý Prostor nebo starý dobrý kousavý D-Fens.

Pokud se vám nelíbí týrání a brainwashing dětí ve školách, můžete zkusit svoje dítě dostat třeba do Waldorfské školy nebo různých svobodných Lesních škol a školek.

Dlouhodobé řešení musí přijít odspoda

Právě tohle je řešení problému z dlouhodobého hlediska – musíme postupně vytvořit co nejrozsáhlejší podhoubí pro růst svobody, lidskosti a racionality. To neznamená, že se nemusí udělat i nějaká zásadnější krátkodobá opatření. Ale pokud nebudeme mít kvalitní základnu v OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI, tak budeme mít ten samý problém za pět nebo deset let znovu. Potřebujeme vytvořit prostředí, které umožní dětem vyrůstat ve zdravé a silné jedince, schopné se samostatně rozhodovat. Musíme mít systémy osobní spolupráce a pomoci, které nejsou pod přímým státním dozorem. Informační kanály, které neovládá cenzura (nyní provozovaná skrz obří nadnárodní korporáty).

Takže:

• Pokud jste při penězích, podporujte skupiny, které se totalitním praktikám staví na odpor nebo vytváří alternativní systémy.

• Snažte se nakupovat od českých firem a lokálních dodavatelů, i kdyby to bylo o kousek méně pohodlné.

• Vypněte televizi, protože skutečné informace se z ní stejně nedozvíte a jen vám bude kazit náladu a vyvolávat chronický stres.

• Starejte se přiměřeně o svoje fyzické i duševní zdraví.

• Snažte se o trochu aktivněji hledat informace – použijte třeba některé z linků, které jsem uvedla výše (dobrý startovní balíček je třeba kombinace Svědomí národa, O čem se mlčí, Zem&Vek a Svobodné universum)

A hlavně – neztrácejte naději. Český národ (tedy Češi, Moravané a Slezané) je abnormálně šikovný, odolný a rozumný. Mnohokrát v historii jsme byli ostrůvkem zdravého rozumu v celé Evropě. I v dobách totalit jsme většinou patřili mezi ty „méně vypatlané“. Jsme malincí, ale jsme skutečné srdce Evropy. Geograficky, politicky i kulturně. Srdce často přehlížené, ale stále pulzující už nejméně 1 500 let. A i když se mnohokrát zdálo, že nás některé velké a agresivní mocnosti zlomily, nikdy to nebyla pravda – jen jsme se na chvilku ohnuli jako proutek, abychom pak šlehnuli zpět.

Prostě:

Češi se nevzdávají. Nikdy!