Začít znovu běhat ale samozřejmě není jen tak – musí se na to takticky! Nejprve tedy musím najít řešení na několik podstatných problémů. A pak hned začnu!
Problém 1 – co když mě někdo uvidí, se na mně při běhu všechno třese, jak kdybych byla uplácaná z amarounů?
Problém 2 – boty! Ty původní běžecké už jsou ošoupané skoro na ponožku a hlavně – už nevypadají pěkně. A to je při běhání mezi poli a hromadami hnoje velmi důležité!
Problém 3 – můj aktuální účes, nazvaný pracovně „rozevlátý mop“, mi ve větru strašně leze do očí. A já samozřejmě běhám tak rychle, že mé indiánské jméno by dozajista bylo Vítr Ve Vlasech. S tím se musí něco udělat!
Problém 4 – kudy se budu připojovat na své staré trasy? Zrovna pršelo a tak bude cesta A a cesta B rozbahněná. Cesta C je ale mezi domy, které tam dříve nestály…hmm, co cesta D využívající fragment cesty E a B…
Problém 5 – hudba! Potřebuju samozřejmě kvalitní mix hudby, která mě bude patřičně motivovat v obtížných úsecích cesty (tedy přibližně od začátku do konce).
Problém 6 – a co teprve čelovka, která…
…a sakra…
Já se ale, krucipísek, umím vymlouvat!
Tak takhle to nepůjde.
Po mnoha dnech odkladů, kdy se mnou moje líné podvědomí hrálo podivnou psychohru „Tak čím ji obalamutíme dneska, abych se mohlo válet jako prase na gauči a baštit tu dobrou bábovku?“ jsem se konečně kvalitně nasrala. A to je pro mě doslova letecké palivo.
Nasadila jsem prošoupané boty, oblečení (které se od předminulého roku podivně srazilo), do uší dala polorozpadlá sluchátka a vyběhla jsem. Konečně!