Zaměstnanecký masakr v Twitteru znovu ukázal nesmyslnost korporátních financí

Známý miliardář Elon Musk nedávno dokončil koupi kontroverzní společnosti Twitter. Politická show, která běžela během nákupních tanečků a která ještě zintenzivněla po dokončení akvizice, docela hezky ukazuje, jak nemocný je svět těchto nadnárodních společností.

Nejprve si shrneme, co to vlastně Twitter je.

Je to takzvaná mikroblogovací platforma, tedy sociální síť, kde můžete psát kratičké příspěvky a v podstatě nejde použít k ničemu jinému. V praxi se jedná o službu, kterou by v základní podobě dokázali udělat čtyři šikovní kluci v garáži za dva měsíce. Kdyby se mimořádně soustředili na zabezpečení, tak řekněme za půl roku. Technologicky je to bezvýznamná služba, společensky ale rozhodně nikoli. Síť má prý 238 miliónů aktivních uživatelů, což už je velmi pěkné číslo (i když v reálu to číslo může být úplně jiné, viz dále) a používají ji politici, městské úřady, novináři, herci atd. Je totiž tak jednoduchá, že ji zvládne i člověk, který má problém zapnout „ten můj nojbůk“.

Díky mnoha kauzám i díky odposlechům provedených investigativci z Project Veritas víme, že Twitter patří mezi mimořádně politicky aktivní platformy, podobně jako třeba Facebook nebo cokoli od společnosti Google (YouTube, Google Search…).

Shrňme si některá fakta o téhle společnosti a platformě:

• Twitter už naprosto rutinně cenzuruje „nevhodný“ obsah. Nevhodným obsahem je cokoli, co přesně nekopíruje politické přesvědčení kalifornského vedení – nesmíte zpochybňovat šmakulády od Pfizeru, covidové restrikce, výsledky prezidentských voleb v USA, genderismus, manželství homosexuálů, vztah pansexuála s vycpanou veverkou, oficiální fašistickou pohádku o válce na Ukrajině, jakékoli z aktuálních 666 pohlaví atd.

• Pokud zpochybňujete propagandu libtardů neboli „liberálních retardů“ příliš, byl váš účet navždy zablokován. Aktivisté v Twitteru šli tak daleko, že zablokovali účet třeba i americkému prezidentovi, a to dokonce v době jeho aktivní služby.

• Z tajně natočených rozhovorů se zaměstnanci vyplývá, že si prohlížejí soukromé zprávy uživatelů (včetně nahatých fotek ze soukromých zpráv).

• Zaměstnanci také manipulují s viditelností příspěvků (provádí tzv.shadowbany, tj.pokoutně snižují viditelnost příspěvků, které se jim nelíbí).

• Přímo Bílý dům za vlády Joe Bidena také potvrdil, že hlavní sociální sítě úkoluje, co za obsah mají podporovat a co naopak cenzurovat.

• Příspěvky a hlavně reakce na příspěvky, které jsou „politicky správné“, naopak dostávají viditelnost vyšší.

• Firma je od začátku existence v roce 2006 permanentně ve ztrátě, aktuálně v naprosto obrovské. Twitter nikdy nevydělával.

• V roce 2009 zavedli známou „modrou fajfku“ pro ověřené účty – původně byla určená k označení, že nějaký účet opravdu patří vybrané známé osobnosti a nejde o falešný účet. „Blue tick“ byl ale později aktivisticky změněn a nyní ho dostávají jen lidé se „správnými politickými názory“. Osobnostem, které byly politicky nekorektní, byl status „ověřeného účtu“ naopak zpětně odebrán (a mnoha byl účet zablokován úplně).

• Existuje vysoká pravděpodobnost, že podstatná část účtů na Twitteru jsou boti, tedy falešné účty ovládané algoritmem. Další část jsou účty, kdy má vybraný aktivista desítky účtů a pomocí nich šikanuje nevhodné uživatele (a Twitter to neřeší, pokud je politicky na jejich straně). Falešných účtů jsou zřejmě až desítky procent a právě tenhle problém stál z velké části za protahováním odkoupení Twitteru Elonem Muskem (vedení Twitteru se po obvinění urazilo, soudilo se, ale přesvědčivá data o tom že to tak není neukázalo).

• Twitter banuje jak na běžícím pásu účty lidí se „špatnými názory“, ale bez problémů tam nechává pedofily, teroristické organizace apod.

„Když to děláme my, není to fašismus“

Tak to bychom měli nějaké zajímavé střípky informací o téhle super platformě. Já sama jsem si podivné chování Twitteru ověřila na vlastní kůži. Protože jsem techno-hračička, založila jsem si tam účet poměrně brzy, už v roce 2009. Počet sledujících mi rychle rostl a brzy jsem se blížila ke 4 000. Pak se ale náhle něco stalo – prakticky ze dne na den se můj účet nějak změnil a najednou počet „sleďů“ růst přestal a pak začali dokonce naprosto lineárním tempem ubývat (cca 10 denně). Moje tvíty také očividně začalo vidět méně lidí (shadowban). Já přitom nic na svém psaní nezměnila, prostě jen někde někdo luskl prsty a můj účet se proměnil v digitální zombii. I proto už Twitter nepoužívám (hlavně ale kvůli nemorálnímu chování Twitteru).

Elon Musk ale i při znalosti všech těchto problémů a po všech peripetiích a soudních sporech Twitter nakonec přeci jen koupil. A hned se začaly dít věci…

Za kolik nakonec koupil tuhle mikroblogovací sociální síť, která má na straně technologií minimální hodnotu, ale má obrovskou podporu západních politiků, tajných služeb a libtardů a k tomu má podle všeho přes sto miliónů uživatelů (oficiálně 238 miliónů) a pořád ještě velký politický vliv?

Elon Musk koupil tuhle skrznaskrz prohnilou a prodělávající platformu za…44 miliard dolarů!

Opakuji, cena akvizice byla přibližně 44 000 000 000 dolarů. To je při dnešním kurzu skoro 1,1 biliónu českých korun, přesněji 1 077 230 000 000 českých korun. A to za firmu, která je KAŽDÝ DEN VE ZTRÁTĚ 4 MILIONY DOLARŮ! Ano, takhle podivně funguje moderní korporátní byznys.

Musk okamžitě začal s čištěním Augiášových chlévů. Twitter měl ještě před pár dny po celém světě přibližně 7 500 zaměstnanců. To také není překlep. Podle mého odhadu je potřeba na skutečný provoz služby jen pár desítek lidí, ale ať nežeru tak napíšu, že na kompletní podporu a (už takřka neexistující) vývoj by určitě mělo bohatě stačit tak 100 techniků. A to by měli ještě nádhernou rezervu. Co tam tedy dělalo těch zbylých 7 400 zaměstnanců? Myslíte, že všichni zařizovali nákupy reklamy, když jim tenhle systém prakticky nefunguje a jsou každý den 4 000 000 dolarů ve ztrátě? To asi těžko, že? Většina z nich jsou prostě a jasně správci obsahu a „fact-checkeři“, což je u podobných služeb eufemistické pojmenování cenzorů a manipulátorů, kteří aktivně vyhledávají a upravují zobrazený obsah podle vybraného politického klíče. S tím jim samozřejmě ještě pomáhají další tisíce lidí z politických neziskovek, kteří hledají pachatele ideozločinů a nahlašují je skupině cenzorů přímo v Twitteru.

Elon Musk všechny problémy Twitteru moc dobře chápe. A tak bouchl do stolu a hned po nástupu propustil na hodinu asi 3 800 zaměstnanců. Včetně kompletního aktivistického managementu. Všem z nich dal Musk tříměsíční odstupné, což je o 50% více, než vyžaduje zákon. Vyhazov proběhl tak, že byly všem 3 800 propuštěným lidem zamčeny kanceláře a zablokovány účty – tohle je v amerických IT firmách relativně běžný postup, dělají to tak prakticky všichni. Je to primárně kvůli tomu, aby se propuštění zaměstnanci nemohli přes aktivní účty mstít, aby nemohli na poslední chvíli ukrást data apod. Zní to tvrdě, ale tak to prostě je – dělá to tak většina velkých firem. Ale když to udělal Musk modrovlasým aktivistům z Twitteru, tak je to samozřejmě najednou čisté zlo, fašismus, rasismus a kdo ví co ještě. V reakci se samozřejmě rozjela další vlna nenávisti (což jen dokázalo, že Musk udělal dobře, jinak by už asi Twitter neexistoval).

Musk dal navíc jasně najevo, že Twitter přestane cenzurovat informace a manipulovat obsah. Také se už pomalu začaly obnovovat účty, které byly z politických důvodů zablokovány. Je jasné, že bude obnoven i účet bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale ten prý řekl, že se na Twitter už nevrátí, že mu stačí jeho nová, vlastní platforma Truth Social (která má ale jen 1.7 miliónu uživatelů, je dostupná jen v USA, jsou na ni podávány žaloby a nikde se o ní záměrně nemluví).

Elon Musk si také podle všeho chce do Twitteru přivést několik technologů z Tesly a začít dávat platformu do lepšího stavu. Povede se mu to a bude Twitter zase svobodnou a cool platformou, jako tomu bylo několik prvních let existence? Trochu o tom pochybuji. Proč?

V první řadě – důvěru normálně myslících lidí už si Twitter asi zpět nezíská. Během posledních několika let zuřivé cenzury a blokování účtů vznikly jiné služby, které pomalu sílí. Takže s nějakým velkým návratem zdravě myslících jedinců asi počítat nemůže. Naopak spousta neofašistů (kteří se dnes označují jako „liberálové“) platformu opustí, protože to přece přebral ten hnusáckej fašoun, kterej nechce v zájmu pravdy a lásky blokovat dezinformátory, antivaxery, ruSSácký šváby a podobné dezoláty!

Také je nepravděpodobné, že by dokázal proměnit Twitter v ziskový podnik. Propuštění několika tisíc budižkničemů sice alespoň pomůže snížit ztráty, ale aby vydělával, potřeboval by mnohem lepší model na prodej reklamy. To, že chce Musk zpoplatnit „modrou fajfku“ za 8 dolarů firmu opravdu nezachrání. Navíc – rozzuření aktivisté rozjeli proti novému Twitteru obrovskou nenávistnou kampaň a aktivně přesvědčují inzerenty, aby se začali vyhýbat téhle „odporně fašounské“ platformě, která nechce fašisticky cenzurovat informace a šířit jejich jedinou povolenou propagandu (nádherná ukázka doublethinku, že?).

Aktivistům už se mimo jiné podařilo přesvědčit některé mega-podniky ke stáhnutí reklam z Twitteru – Volkswagen Group (ale asi jen Audi?), Pfizer, Mondelez nebo General Mills Inc. Hmmm…Mondelez, který terorizuje farmáře po celé planetě a všude cpe svoje podivné GMO plodiny? Pfizer, který po planetě zmrzačil svými ne-vakcínami miliony lidí a už předtím prohrával jeden spor za druhým kvůli mrzačení a zabíjení lidí jinými super farmaceutickými bonbónky? To je tedy elitní společnost, že? Ale peníze Twitteru nesli, o tom žádná.

A na závěr jen malá ukázka toho, jak šílené peníze se ve virtuální bublině amerických korporátů točí. Musk utratil za Twitter přes bilión korun (přesněji  1 077 230 000 000,- Kč) – zkuste si to srovnat s tím, kolik by se z toho dalo zaplatit skutečně užitečných projektů.

• Charitativní projekt Pomozte dětem (to s tím kuřátkem) – roční rozpočet cca 9-12 miliónů korun.

• Centrum Paraple – obecně prospěšná společnost pro pomoc lidem s poraněním míchy – roční rozpočet cca 44 miliónů korun.

• Světluška – nadační fond pro pomoc těžce zrakově postiženým – roční rozpočet cca 10-20 miliónů Kč.

• Pitná voda pro většinu Libye – Kaddáfího velmi úspěšný projekt na přivedení pitné vody lidem v Libyi pomocí 3 000 km dlouhého mega-potrubí stál jen 24 miliard dolarů (bohužel do Libye pak USA přineslo demokracii, Kaddáfí byl brutálně zavražděn jakožto „diktátor“ a Libyjci o pitnou vodu přišli).

• Vysokorychlostní trať Praha-Brno – rychlovlak mezi Prahou a Brnem by podle odhadů stál asi 140 miliard Kč.

Ale tak holt funguje dnešní svět. Místo aby se peníze lily třeba do zavodnění severní Afriky a její proměnu v obří les nebo do hypermoderních továren na zpracování odpadů nebo na stavbu super-ekologických elektráren používajících k pohonu jaderný odpad (zaostalí RuSSáci už je staví) atd., tak se to naleje do ztrátové a shnilé společnosti, kde si o těchle věcech budou lidi jen povídat a budou postovat obrázky úúúúžasného Leonarda diCapria, jak si lítá soukromým tryskáčem pro ceny za boj proti kysličníku uhličitému (tedy plynu, bez kterého by nám tu pochcípaly všechny rostliny kromě hub).

A to je skvělé a progresivní.