Proč vlastně tolik Čechů až hystericky nenávidí Rusko a Rusy?

Když si člověk prochází komentáře naší „intelektuální elity“ z posledních několika let, tak by skoro získal pocit, že Rusové jsou už od pravěku naším úhlavním nepřítelem a že jejich jediným životním cílem je nás tyranizovat a zabránit nám v tom, abychom se nechali úplně pohltit Německem – po čemž samozřejmě každý pravý Čech touží!

Jestli tenhle trend rostoucí nenávisti proti Rusku (a proti slovanství obecně) bude pokračovat ještě chvilku, začne nám brzy Česká Televize tvrdit, že v roce 1945 odsud zlí Rusové vyhnali hodné Němce, kteří se tu o nás během šesti let „protektorátu“ skvěle starali. Například nám odprezentovali bělostně čisté sprchy plné voňavého plyníčku (ty nejlepší postavili v Polsku), přinesli naprostou svobodu vyjadřování (odměnou za vlastní názor byl zájezd na tábor v zahraničí), podporovali radostné tančení v ulicích (do rytmu samopalů) atd.

Prostě – Němci nás odjakživa chránili před vším tím ohavným slovanským nebezpečím. Například těch 365 000 mrtvých Čechoslováků, které Němci tak láskyplně povraždili ve čtyřicátých letech minulého století, byly samozřejmě jen takové nepodstatné třísky, co létaly při progresivním kácení lesa. Nepočítá se ani těch předchozích několik set let, kdy se nás Německo snažilo střídavě buď asimilovat (s „milovat“ to opravdu nemá nic společného) nebo vyvraždit a zabrat naše území, o kterém si myslí, že patří jim už od…no od té doby, kam až sahají známé dějiny. Asi to tu Němci vlastnili někdy před dějinami nebo co. To vše samozřejmě znamená, že Rusko je čisté Zlo.

USA Rusko je čisté Zlo, Sovětský Svaz USA a EU je čisté Dobro+Pravda+Láska

Názor, který je teď naprosto unisono prezentovaný v hlavních médiích a opakovaný podivuhodně velkým počtem lidí, je jasný: Německo a Západ obecně je dnes Čisté Dobro a Rusko je Čisté Zlé Brekeke, které tyranizuje celý svět pomocí dvou zlých superagentů Čuka a Geka, kteří bez problémů jeden den zavraždí hodného agenta pomocí supernebezpečné látky (takže zavražděná mrtvola pak musí na týden do lázní, aby se z toho vzpamatovala) a druhý den odcestují strojem času do minulosti a tam odpálí rozpadající se, přeplněné sklady munice. Další den pak pomocí super-kompjútru ZX Spectrum Lajka ve sklepě pod Putinovým palácem hacknou americké volby a už vyráží na Ukrajinu, aby zfalšovali referendum a ukradli Američanům…pardon, Ukrajincům Krym atd.

Dovolte mi tu ale prezentovat názor osoby, která si nemůže pomoci a stále provádí ukázkový wrong-think, neschválený aktuálním politbyrem. Pohled někoho, kdo vyrůstal v Karlových Varech, kam se v devadesátých letech sjížděl ten nejhorší ruský odpad a za podivných praktik tam skupoval domy (no…spíš „ruský“ odpad, protože Slovani to většinou moc nebyli…). Pohled maloměšťácké holky z v podstatě disidentské rodiny, jejíhož tatínka např. vyslýchala sovětským svazem podporovaná STB kvůli tomu, že půlka rodiny utekla na Západ a do Emeriky. Náhled někoho, kdo dokonce měl v rodině jednu chartistku.

Takže skromný názor této komunismus nenávidějící osůbky zní – na rozdíl od mnoha jiných evropských zemí se do nás Rusko v historii (až na jednu výjimku) nikdy příliš nesralo a pro Česko nikdy nepředstavovalo podstatné nebezpečí. Omluvte ten vulgární výraz, ale když vidím, jak se k nám v historii chovaly některé jiné země a co tu po sobě vždy zanechaly za spoušť, tak „sraní se“ a „hovna“ je terminus technicus, který se na naše vztahy s některými sousedy hodí docela přesně.

Tou výjimkou, kdy se do nás Sovětský Svaz (tedy nikoli současná Ruská Federace) přeci jen trochu sral, bylo období přibližně od konce druhé světové války do roku 1989. Ale dovolte mi ještě troufalejší pohled na věc – tak 95% procent svinstva, které se u nás za komunistické totality dělo, neměli na svědomí Rusové ale Češi.

Ano, Češi, ty holubičí povahy. Nebo kdo myslíte, že byli ti estébáci, kteří sledovali neposlušné obyvatele a při výslechu jim pálili dlaně cigaretami? Kdo byly ty komunistické kádrovačky, které rozhodovaly, co se smí hrát v divadle a jaké filmy a knihy smí ke čtenářům? Kdo byli ti politici co vydali příkaz, že pokud z toho našeho ráje někdo bude chtít utéct, mají do něj napumpovat plnou dávku ze samopalu? A kdo z toho samopalu na českých hranicích střílel? Byli to Rusové? Ne, byli to Češi…

Srandovní je, že spousta tehdejších prosovětských poklonkovačů z doby komunistické totality je teď v naší vrcholné politice a od rána do večera se naopak zaklínají „západní demokracií“, nehynoucí láskou k USA a absolutní nenávistí k Rusku. Legrace, že?

Na jaký Západ teď vlastně patříme?

V listopadu 1989 mi bylo jen deset let, ale jelikož jsem už tehdy nosila obří mozek v gigantické hlavě (haha), už jsem leccos chápala a hrdě jsem do školy nosila připnutou trikolóru a o něco později placku Občanského Fóra. Naštěstí už režim padal, takže jsem z toho dvojku z chování neměla.

Stejně jako většina ostatních jsem tehdy prostě jen prahla po tom, co měly mít a v té době ještě z velké části skutečně měly západní země za železnou oponou – svobodu, uvolněnost, mnohem více možností jak se realizovat a z toho všeho také vycházející ekonomickou prosperitu. I když tehdy jsem to samozřejmě neuměla sofistikovaně popsat a vnímala jsem to poměrně hmotně – jako možnost koukat na kačera Donalda a Toma a Jerryho, mít videokazety se zakázanými horory a Rambem, mít možnost číst zakázané sci-fi knihy a jet k moři jen tak, bez speciálních povolenek a covidových pasů výjezdních doložek.

Ale ani tehdy za tím obdivem k Západu a jeho svobodě nestála nějaká nenávist k Sovětskému Svazu. Ten mi tehdy byl v podstatě u zadele – až na občasné návštěvy hlavounů z Ruska nebo Ukrajiny se nás to ve skutečnosti až tak moc netýkalo. Jsem opravdu přesvědčená, že takřka všechno zlo, které jsme tehdy prožívali, jsme si působili sami. Sovětský Svaz sloužil jen jako určitá tichá síla na pozadí, na kterou se mohli tehdejší despotičtí zmrdi odvolávat. Stejně jako se dnešní despotičtí zmrdi odvolávají na EU (tedy v reálu na Německo) nebo USA a pak páchají vlastní despotická zmrdství.

Už když jsme se ale tehdy slavnostně připojovali k Západu (který námi sice standardně pohrdal, ale nebránil se získání další kolonie ke drancování), tak už tehdy zaznívaly první falešné tóny. Někteří lidé tu najednou získali záhadné peníze od svých soukmenovců v cizině, v naprosto podivných transakcích nakoupili za pár šupů majetky v hodnotě miliard, vše vytunelovali a pak se buď vypařili jak pára nad hrncem nebo šli do politiky nebo se stali podnikatelskými oligarchy. Nebo tak nějak vše najednou.

Do naší země zatnuly pařáty zahraniční korporáty, které potřebují ke svému přežití konstantní expanzi, a naši už tehdy úplatní politici jim šli na ruku. Co šlo, to pohltili, co pohltit nešlo, to zničili. A ten proces pokračuje až do dnešních dní (s alibi, že my sami bychom to neuměli a potřebujeme chytřejší a lepší lidi než jsme my – tedy lidi ze Západu).

Jak se zvedla železná opona a my získali lepší přístup k informacím, tak se pomalinku začaly ukazovat i další negativní věci – např. obrovská agresivita NATO a CIA, pro které je celá planeta jen jakousi bonboniérou, kterou pomocí lokálních válek neustále vybrakovávají. Vraždění civilistů v Jugoslávii, vraždění civilistů na Blízkém Východě, rozvracení funkčních (i když částečně totalitních) států v Africe, ze kterých pak vznikají rozvrácené země plné násilí, bídy a korupce (z takových se pak samozřejmě snáze těží) atd.

K tomu se celá západní civilizace začala v posledních 20 letech hroutit sama do sebe. Osobně si na začátek akcelerovaného pádu dávám 11. září 2001, kdy (autocenzurováno).

USA prožívá epidemii depresí, které jsou místo změny životního stylu přebíjeny psychofarmaky. Neuvěřitelně tam bují obchod s drogami, zločinnost, vraždy, bezdomovectví a čím dál tím větší moc nad státem i životy obyčejných lidí získávají raketově rostoucí, totalitářské korporáty. A to tak, že jsou schopny i udělat největší volební podvod v historii země a (autocenzurováno).

V EU se zase země divokým tempem zadlužují u nadnárodních bank, byrokratické aparáty bobtnají neskutečnou rychlostí, chrlí jeden nesmyslný zákon za druhým a vůbec nehledí na to, jakou spoušť za sebou nechávají. Elitáři ze svých oplocených luxusních sídel hystericky podporují masovou migraci ze zemí třetího světa, které s námi mají naprosto nekompatibilní mentalitu. Svoboda projevu se dusí pod tlustou dekou politické hyperkorektnosti a kdyby nebylo internetu (který se byrokratům stále nepodařilo dostatečně ovládnout), tak už je svoboda projevu možná na horší úrovni, než za komunistické totality.

Zuřivá propaganda všude jede na plné koule a tak když třeba zkusí udělat referendum o nezávislosti Katalánci, tak je reakcí „svobodného“ Západu nejen všechny, kdo se ho účastnili, brutálně zmlátit jak psy (včetně starců a ženských) a ty co referendum umožnili poslat do kriminálu, ale hlavně pak podobné události buď tiše přejít nebo aspoň prezentovat jako ochranu „demokracie“. Zatímco když něco podobného udělá nezávislá republika Krym, jejich referendum proběhne relativně v klidu a civilizovaně a obyvatelé Krymu se podle normální platné legislativy civilizovaně připojí zpět k zemi, ke které chtěli, je to propagandou prezentováno jako nenávistná agrese Ruska proti Ukrajině – názor lidí na Krymu pak nikoho nezajímá, Rusko je prostě zlo, o tom se nediskutuje, tečka.

Všemu teď nasadila korunu ta naše slavná korona. Právě podivná epidemie nového koronaviru ukázala, do jak špatného stavu se celý Západ dostal a ukazuje v plné nahotě všechny vředy, které na něm v posledních dekádách rostou. Stejně jako ukazuje, jak hodně se oproti tomu posunulo Rusko a několik dalších „totalitních“ zemí – bez lockdownů, ale s lepšími čísly (podle mého názoru i podle mnoha odborníků je to PRÁVĚ PROTO, že lockdowny neměli). S vakcínou, která nezabijí lidi (na rozdíl od těch ze Západu). Bez zavádění covidových pasů, které z nás na „svobodném Západě“ udělají digitální nevolníky. Bez dušení dětí pod rouškami a nesmyslného vytírání sliznice každý týden.

Středoevropská mentalita

Nejsem rusofób ani rusofil, stejně jako nejsem amerikanofil ani amerikanofób (i když stále ještě jakž takž svobodný Texas a Florida se mi docela zamlouvají). Snažím se na věci dívat střízlivě, s nadhledem, nenechat se programovat hyenami z médií (tohle pojmenovaná bylo od naší hradní zombie trefné).

A když na současný stav světa kouknu očima nestranné osoby, tak vidím, že NATO se hlavně poslední dvě dekády chová jako čistý agresor a temná síla. Že USA se propadá do chaosu a korporátního fašizmu. Že EU hnije zevnitř a snaží se to zamaskovat pomocí cenzury, šílené byrokracie a propagandy. Že Austrálie se v podstatě proměnila ve vězeňský ostrov. Že Londýn se stal pro původní Brity v podstatě cizím a velmi nepřátelským územím. Že v Paříži neustále něco hoří nebo někoho mlátí policie. Že části Švédska už rozhodně nepatří Švédům atd.

To vše se děje, zatímco Rusko v podstatě jen tak sedí bokem, kouká jak Západ hoří a nemusí dělat vůbec nic. Západ se spálí sám. Putinovi stačí sedět v křesílku, chroupat popcorn a sledovat novodobý pád Říma. Jen občas „rusáci“ někam přijedou vyřešit problém, když je legitimně zvolená vláda nějaké země pozve (na rozdíl od NATO/USA/CIA, které si s nějakým pozváním hlavu rozhodně nedělají).

Je třeba na to koukat s nadhledem, racionálně a ne se chovat jako zanícený fotbalový fanoušek. Právě my bychom to měli vcelku umět – jsem přesvědčená, že existuje něco, co bych nazvala „středoevropskou mentalitou“, kterou jsme ještě před pár lety vcelku měli. Je to nastavení myšlení tak nějak napůl mezi kolektivismem Východu a dekadentním, nenasytným ale volnomyšlenkářštějším Západem. Vždycky jsem to brala jako zdravý, o trochu racionálnější střed. Tahle mentalita se objevuje v Maďarsku, Rakousku, Polsku, Slovinsku a v podstatě i Česku a Slovensku. Podle mě bychom v sobě měli tu racionalitu, středové myšlení a neutralitu podporovat jak to jen jde. Země se středoevropskou mentalitou by se měly snažit držet při sobě jak to jen jde a měli bychom být něčím jako prostředníkem mezi Západem (Německo, Francie, USA, Británie…) a Východem (hlavně Rusko a Čína). Nebýt povolnou děvkou ani jedné strany, ale být svobodnou křižovatkou mezi oběma stranami a brát si to lepší z obou.

Proč tedy tolik Čechů nenávidí Rusy?

Omlouvám se za délku článku, ale potřebovala jsem nejprve trochu vyložit karty. Protože ta hysterická nenávist z racionálního hlediska prostě smysl nedává. Hlavně díky Rusku vlastně ještě existujeme a nemůžu si pomoci, jejich jediná agrese, kterou proti nám kdy vedli, byla absolutní čajíček oproti tomu, jakou agresi proti nám opakovaně vedou už stovky let země, které teď musíme povinně milovat.

Takže pokud v tom není rozum, musí v tom být emoce. A proč tak silné?

• V roce 1968 vnímala většina Čechoslováků příjezd vojsk Varšavské smlouvy jako zradu. Jako nůž vražený do zad. A zrada od někoho, koho považujete za přítele, bolí stokrát víc než od někoho, od koho nic dobrého nečekáte.

• Konstantní propaganda prostě má vliv. Většina lidí má informace jen z velkých médií, které jsou bohužel silně polarizované a o Rusku nikdy nenapíšou nic pozitivního. Naopak, využijí jakoukoli příležitost, aby zaútočili. Imho jsou i silně protičeské, ale to je na další diskuzi.

• Většinu zla během komunistické totality jsme si udělali sami. Je ale MNOHEM jednodušší dodatečně svalit vinu za vlastní prohřešky na někoho jiného. Sice pak nikdy nemůžeme dozrát a srovnat si hlavy, ale pro spoustu lidí je představa toho, že to zmrvili oni sami, prostě nepředstavitelná.

Souhlasíte? Nebo ne a považujete Česko za odvěkého nepřítele Ruska? Pokud nenávidíte Rusy, proč je u vás ta emoce tak silná? Dejte vědět v komentářích.