Manželství homosexuálů – názor lesby

Ve všech západních zemích aktivisté silně tlačí na to, aby homosexuálové mohli uzavírat plnohodnotná manželství. Ve většině z nich se to už povedlo prosadit. Ve 29 zemích světa tedy pojem „manželství“ ztratil význam „svazek muže a ženy“ a je to nyní i svazek dvou homokluků nebo homoholek. Svazky slovenských bačů s jejich oblíbenou ovcí zatím homologovány nebyly a za manželství považovány nejsou.

Jsem lesba. Nevybrala jsem si to, prostě se mi tak nastavil mozek ještě během vývoje v děloze. Ať chceme nebo ne, přibližně 2-5% lidí (podle toho, kdo a jak to měří) se s takovým nastavením vždy rodilo a rodit bude. Snaha nějak přeprogramovat tohle nastavení nikdy nebyla úspěšná, bez ohledu na energii, která se tomu věnovala. Ani mučení nebo hrozba bolestivé smrti v ohni nepomohlo tuhle sexuální preferenci změnit, je to zažrané příliš hluboko v mozku. S tím je potřeba se smířit, tohle se ovlivnit nedá.

Vědomě ale ovlivnit můžeme to, jak se budeme k lidem s přihřátým mozkem chovat. Buď k tomu můžeme přistoupit jako islámské země a v rámci lásky a tolerance házet homosexuály ze střech na beton dole. Nebo to můžeme v klidu ignorovat, tak jak to víceméně dělají třeba v Rusku či Polsku. Nebo můžeme umožnit nějakou formu oficiálního svazku, která sice homopárům usnadní život, ale nemění to prastarou definici manželství – jako je to teď třeba u nás. A nebo můžeme dělat, jako že je homo-vztah úplně to samé, jako svazek muže a ženy, a nazvat to manželstvím.

Následující část je jen a čistě můj názor. A názor mojí partnerky, se kterou spokojeně a počestně žijeme už 15 let. A vlastně i názor většiny teplometů, které znám blíže. Ale zde vyjadřuji jen svůj názor a rozhodně nemluvím za kohokoli jiného – na rozdíl od různých aktivistů si nedovolím pasovat se do role neomylné reprezentantky všech leseb a homosexuálů v České republice. Mám svůj názor, který se od názorů ostatních může lišit.

Názor na homo-manželství

Stručně – přetvářet pojem manželství tak, aby udělal radost LGBT aktivistům, mi přijde jako úplná zbytečnost a vlastně i pitomost. Proč?

Dokonce i čím dál tím víc zmanipulovaná Wikipedia má ještě pořád v článku o manželství tohle:

Etymologicky se slova manžel, manželka, manželství, vyvinuly přesmykem ze staročeského malžen, malženka, které mají svůj původ v praslovanském *malъžena, což byl duálový tvar znamenající „muž a žena“.

Manželství je v naší kultuře poměrně jasně definovaný svazek s poměrně jasně definovaným účelem. Jde o svazek muže a ženy, cílem je hlavně zjednodušit založení rodiny, tj. plodit a vychovávat děti. Homokluci se spolu v ložnici můžou snažit jak chtějí, ale děti si spolu prostě neudělají. Opět z Wikipedie:

Hlavním účelem manželství je vzájemná pomoc a podpora partnerů, založení rodiny či výchova dětí.

Naše civilizace i kultura je aktuálně pod čím dál tím větším tlakem a balancuje na kraji propasti. Staré zvyky se ničí šíleným tempem, aniž bychom to vakuum, které po nich vzniká, zaplňovali něčím smysluplným. Nečeká se ani chvilku, jestli poslední změna společnosti byla k lepšímu nebo horšímu, a už se zase hledá, co zbourat dalšího. Nepřijde mi to úplně rozumné. Opravdu nejsem nějaký konzervativec, ale pokud se úplně rozpadá společenská soudržnost, země balancuje v mnoha směrech na pokraji propasti a prakticky cokoli se může proměnit v soudek střelného prachu, tak mi přijde hloupé v takové situaci do celého toho domečku z karet zbytečně strkat.

Další důležitou věcí je – nukleární rodina (táta + máma + děti) je základ každého zdravého státu. Aby země mohla dál existovat, je naprosto nezbytné, aby rodiny měly děti a vychovávaly z nich dobré, silné lidi. Na to, aby vyspělé země nezačaly vymírat, je potřeba mít míru reprodukce přinejmenším 2.1, ideálně spíš 2.3. To znamená, že Češky by měly mít v průměru alespoň 2.3 dítěte, abychom se jako národ zachovali. Ale Česko bylo v porodnosti v roce 2005 na 212. místě z 224 zemí. To je přece brutální číslo. Většina západních zemí je na tom podobně a jen to uměle záplatuje tím, že si přiváží migranty z celého světa. Ale z Nigerijce prostě Němce nebo Čecha neuděláte a naše civilizace tímhle způsobem stejně zmizí – jen se to opticky bude tvářit, jakože ne.

I z toho důvodu jsem přesvědčená, že klasické manželství (a tím i rodina s plodnými rodiči) potřebuje absolutní podporu. A to i od státu. A právě proto je potřeba právně odlišit standardní manželství od homosexuálního páru. I kdyby třeba časem registrované partnerství mělo stejná práva jako manželství, je dobré to mít právně rozdělené – je to pružnější, jde s tím v případě krize lépe pracovat.

Partnerství stačí, jen by chtělo doladit

Jsem opravdu ráda, že žiju ve společnosti, kde mě za to, že jsme se do sebe zamilovaly s jinou dospělou ženskou, neukamenují v ulici¹. Nikdo nás neřeší. Společnost mi dokonce umožňuje požádat o úřední štempl, který nám s partnerkou zjednoduší některé byrokratické činnosti, jako třeba návštěva partnerky v nemocnici, dědická řízení apod. Česká republika je v mnoha věcech super. I přes nenávist, kterou mezi námi šíří média a „za moje práva bojující“ aktivisté (haha), musím z mojí vlastní osobní zkušenosti říct, že Češi jsou tolerantní, pohodový národ. Jestli vám někdo bude tvrdit, jak tu lesby a gayové trpí jak zvířata, tak ten člověk lže.

Přesto – registrované partnerství by zasloužilo vylepšit. Jsou v něm mezery, které jsou nepříjemné a hloupé. Jde třeba o společné příjmení, o vdovské důchody nebo společné vlastnictví, které je pro homo-partnery zbytečně zesložitěné nebo dokonce nemožné. Je co spravovat. Ale je podle mě zbytečné kvůli tomu bourat pradávný pojem manželství.

Bouře ve sklenici vody

Po pravdě – to co píšu stejně ničemu nepomůže. Ať budu chtít já, moje partnerka nebo naši známí homokluci a homoholky cokoli, aktivistům to bude s prominutím úplně u pérdele. Oni si pojedou svoji agendu dál, stejně jako všichni ostatní aktivisté, kteří „páchají dobro“. Manželství pro homosexuály se u nás dřív nebo později skoro najisto schválí…a nic zásadního se nestane. Jen naše civilizace i kultura dostane další, tentokrát spíš jemný políček a aktivisté se okamžitě vrhnou na bourání dalších zvyklostí – bez ohledu na to, jestli to bude dávat smysl nebo ne.

Jen připomenu, že registrovaných párů je u nás jen asi dva a půl tisíce – od roku 2004 jich vzniklo cca 3 600, z toho se už cca 900 stihlo rozpadnout. Takže žádné velké terno – jestli správně počítám, jde jen o 0,04% populace. A kvůli tomu se dělají takové bouře? O adopcích dětí ani nemluvě – víte, že ročně se reálně adoptuje jen asi 500 dětí a někdy se na ně čeká i 10 let? A do toho řeší zapojení 0,04% lidí? Ale o tom raději někdy v samostatném článku.

Jsou důležitější problémy

Za sebe bych řekla tohle – co třeba nejdřív vyřešit gigantické problémy naší země a teprve pak se vrhat na bourání manželství? Aktuálně řešíme astronomické dluhy státu, šílené množství exekucí, vládu co se chová spíš jako mafie, rozpadající se Evropskou Unii, miliardové dotační podvody, problém mikroplastů v ekosystému, sebedestruktivní migraci ze zemí třetího světa, rozpínání Islámu, obrovský útok na svobodu slova, rostoucí počet depresí, šíleně přepálenou a absolutně kontraproduktivní reakci na nejmenovaný virus a k tomu i NATO, které šmejdi po celé planetě, chřestí zbraněmi a hrozí třetí světovou válkou. V takovéto situaci řešit „manželství“ naší teplé minoritky, když už navíc máme možnost partnerství…já vám nevím, ale mě to smysl moc nedává. Vám ano?

¹Spousta aktivistů, kteří jakože bojují za práva homosexuálů, zároveň zuřivě bojují za masovou imigraci lidiček, kteří otevřeně říkají, že homosexuály chtějí pozabíjet…to mi smysl moc nedává.