Jak se správně otužovat

Tož abych nepsala jen o fašistech, kteří už zase myslí na naše Dobro a chtějí nám ho láskyplně nacpat do chřtánů (tentokrát skrz injekční stříkačky), i kdyby nás přitom měli všechny zabít, napíšu vám aj něco čupr užitečného, co vám spolehlivě napumpuje imunitní systém superhrdinskou energií. Popíšu vám, jak se začít otužovat. A to naprosto vědecky!

Odbočka hned na začátek – nelekněte se mé nové, podivné slovní zásoby. To ze mě mluví genetická paměť! Su sice od Kadlikovo Varů a žiju u poblbané Prahe, ale dělala jsem si ze zvědavosti tyhlecty genetické testy a zjistila jsem, že su původně z opačného konce naší překrásné vlasti – od Moravy. Moje úžasná roba mi navíc sestavila rodokmen až do 18. století, který genetickou kvalitu mého pozadí potvrzuje. Plus v sobě mám nějakou tu třetinku severských genů, takže mám automaticky právo sofistikovaně mudrovat vo saunování a votužování!

Takže, jak na to otužování? Začátek je jednoduchý – je potřeba se svlíknout. Pokud to nezvládnete, řekněte svému ogarovi nebo robě a ty to udělají za vás. Pak případně nasaďte plavky a je to – prvních 30% procesu máte hotových! Pak vlezte do ledové vody, chvilku si říkejte třeba: „Ježiš, co mi zas hrabe? Proč radši nesedim u teliny a necpu se brambůrkama?!“ Pak z vody vylezte, hoďte na sebe suchý ohoz, trošku si zacvičte a jděte se šťastným úsměvem domů. Protože na Zemi snad neexistuje nikdo, kdo by měl po opuštění ledové vody blbou náladu. Jen se někdy na ty otužilce kókněte – každý, kdo vylézá ze studené lázně, se usmívá šťastně jak blbeček a říká něco jako: „Já su tak šťastné!“. Je to paráda.

Hm, to bylo asi trochu moc krátké, že? Tak znova.

Otužování je extra účinný postup, jak si posílit imunitní systém, zvýšit si odolnost proti chladu i nemocem, posílit vůli, odpinknout od sebe deprese a dokonce si i zlepšit fungování mozku. Funguje díky řadě mechanismů – rychlé změny teploty například trénují vaše cévy, které se v chladu učí rychle stahovat a pak zase roztahovat, organismus se lépe prokrvuje, učí se lépe reagovat na teplotní změny, mozek se učí účinněji odolávat stresu atd. Řízená stresová reakce také do krve napumpuje spoustu adrenalinu, noradrenalinu a dopaminu, což je hormon, jehož nedostatek stojí z velké části za depresemi.

S otužováním se musí začínat postupně – není chytré si u prvního zamrzlého rybníka rovnou stáhnout kaťata a skočit po hlavě do díry pro kapříky. Lepší je začít pomalu – na noc si pootvírejte okno, aby vám šel do ložnice chladnější vzduch (teda pokud nejste v Ostravě). Vědci totiž zjistili, že v ložnici s asi 18 stupni Celsia mnohem lépe a hlouběji spíte a ráno se cítíte odpočatější. A navíc tak děláte první krok k otužení svého krásného tělíčka.

K tomu choďte na procházky, na které se oblékejte jako cibule. To neznamená oblékat se do smradlavého svetru, ale dávat na sebe víc tenkých vrstev oblečení. Na čerstvém vzduchu pak ty vrstvy odkládejte tak, aby vám byla „trošičku zima“. Když to začne být nepříjemné, zas si nějakou vrstvu nandejte zpátky. A pokud vám nevoní přirovnání k cibuli, tak si sami sebe představte jako tiramisu – to má taky vrstvy.

Další úvodní krok je sprchování, které využijete i při otužování v létě nebo když nemáte v zimě po ruce řeku nebo bazének. Ve sprše začínejte vlažnou vodou a postupně to stahujte na nižší teplotu. Vždycky začněte od nohou a teprve potom si stříkejte studenou vodu na svůj chvějící se pysk (pánové na fasádu). Ne, vážně, tak prý Moraváci říkají obličeji! Studená sprcha stačí v zimě tak na 1 a 3 minutky a v létě na 3 až 5 minut. Nikdy nekončete teplou vodou, cílem je abyste vylezli z vany nebo sprchového kouta patřičně zostuzení. Tohle je dokonalá metoda, jak se začít otužovat a zároveň se i udržovat otužilými. Ze začátku to jde rychle a už po měsíci dvou budete cítit, jak vám roste odolnost a klesá blbá nálada.

Když se po pár měsících dostanete do fáze, kdy už můžete v zimě skočit do vody, dělejte to opět s rozumem. Nejprve je fajn se trochu rozdýchat a trochu se rozskákat, ať se tělo předem trochu rozpumpuje. Pak si namočte nohy a ruce a teprve potom hupsněte do ledovky celí. Ve studené vodě si užívejte, jak se vám zimou stahují prdelní půlky, čímž se i skvěle procvičí – další skvělý benefit. Pokud jste tlustý mrož jako já, můžete i dělat různé veselé mroží zvuky a prokládat je radostným hodnocením vlastní inteligence a debilních nápadů. Ve vodě buďte tak dlouho, jak uznáte za vhodné, ale nepřesahujte dvacet minut. Cílem otužování jsou krátké a řízené stresy, které organismus posilují. Pokud se to zbytečně přežene, můžete prostydnout a to je na guvno.

Až vylezete ze studené vody, tak vám garantuju, že se budete cítit super. Budete se smát od ucha k uchu jako idiot a tím si pocvičíte i Musculus levator anguli oris a Musculus risorius neboli pěkně karlovarsky: „ty vysmátý xichtový svaly, voe!“.

Po otužování mějte vždycky připravené suché oblečení. Chvilku si zaskákejte nebo zadřepujte, aby se vám zase hezky zahřálo tělo. Po chvilce budete cítit, jak se vám celým organismem šíří krásné teplíčko a budete se cítit jako zachumlaný, spokojený velikonoční králíček.

No a to byl můj…ehm…vědecký popis otužování.

Tož, otužování zdar!

I tučňáček jako já se vydrží takhle cachtat jen asi minutu, protože pod ledem má voda asi jen cca 4°C a to je DPČ studený!