Výzva Českému Statistickému Úřadu (aktualizováno – odpověď ČSU)

(odpověď ČSÚ na konci článku)

V aktuální vyšinuté době jsou statistiky celkových úmrtí (po týdnech) naprosto zásadní informací – celková čísla nejdou tak snadno manipulovat a měla by jasně ukázat, jestli aktuálně procházíme pandemickou apokalypsou a novodobou Černou smrtí a nebo jestli se neděje nic mimořádného. Tedy alespoň z epidemiologického hlediska, protože z pohledu politického a ekonomického právě teď stojíme pod slonem, který trpí krutým průjmem.

Čísla zvěřejňovaná ČSÚ pro tenhle rok zatím neukazovala nic zvláštního – v roce 2020 jsme na tom např. poměrně výrazně lépe než v letech 2015 (konec zimy), 2016-2017 (kolem vánoc) a 2018 (jaro). S daty pro 2020 je tu ale velký problém – ve 36. týdnu najednou přestala být čísla zveřejňována. Což je poměrně divné, protože právě v té době začala být nejvíc potřeba. Podle tohoto dokumentu přitom ČSÚ slíbilo, že bude čísla zvěřejňovat každý týden právě kvůli COVID-19.

Z toho důvodu jsem ČSÚ napsala email, který najdete na řádcích níže a poslala ho na martin.cerny@czso.cz a infoservis@czso.cz. Pokud můžete, pošlete podobný dotaz i vy – ať nejsme tak pasivní a vytvoříme nějaký tlak. Klidně použijte i tenhle text nebo si ho přeformulujte podle potřeby 🙂 Dík!

Dobrý den,

Česká republika se nachází v krizové situaci, která za posledních 80 let prakticky nemá obdoby. Situace kolem „epidemie“ nemoci COVID-19 je natolik zmatená a tendenčně překrucovaná, že jsou z čísel prezentovaných ve velkých médiích často zmateni i samotní lékaři a odborníci. Nemluvě o běžné veřejnosti, která kvůli každodenní „kampani strachu“ v médiích propadá panice a depresím. A to přesto, že vlastně ani není jisté, jestli se v tuto chvíli stále potýkáme s reálnou epidemií nebezpečné nemoci (1 600-1 800 reálně nemocných lidí na 100 000 obyvatel) nebo jestli se spíš potýkáme s „epidemií“ masového použití PCR testů.

Právě v tuto chvíli je váš úřad důležitejší než kdykoli předtím – jedna z mála statistik, která se nedá překrucovat, je celkový počet zemřelých po jednotlivých týdnech. Tedy přehled, který už mnoho let pravidelně zveřejňujete na stránce Zemřelí podle týdnů a věkových skupin.

Tahle statistika poměrně jasně ukazuje dopady epidemií chřipky každý rok, např. velký výkyv na jaře 2018 nebo přes vánoce 2016-2017. Čísla z roku 2020 zatím neukazují žádnou výraznou deviaci a prezentují poměrně standardní rok – i tohle mate všechny, kteří na jedné straně vidí katastrofické scénáře v médiích a na druhé tato data.

Co je ale podstatné a proč vám posílám tuto zprávu – bohužel aktualizace vašich čísel pro tento rok náhle končí ve 36. týdnu (nyní nám už pomalu začíná 45. týden, takže jde o poměrně velký skluz). Jaký je k tomu důvod? Proč nejsou údaje dál aktualizovány každý týden, podle nového plánu uvedeného ve vašem katalogu? Všichni ví, že čísla pro rok 2020 jsou uváděna jako předběžná a později může dojít k jejich drobné úpravě (v řádu jednotek), ale celkový trend by měly jasně ukazovat už nyní. Je to zcela zásadní údaj pro (normální) novináře, zdravotníky i veřejnost.

Připomínám, že třeba EuroMOMO čísla pro většinu zemí západní Evropy dál aktualizuje každý týden.

Předem děkuji za odpověď a děkuji i za vaši skvělou práci s daty

Nikola Bornová

Aktualizace – odpověď z ČSÚ

ČSÚ dotaz neignoroval a poslal odpověď. Očividně už se na to několik jiných lidí ptalo, protože šlo o standardizovanou odpověď někomu jinému, ale reagovali a za to jim určitě patří dík.

Ve zkratce – v podstatě říkají, že údaje jim chodí minimálně třemi různými cestami, různým způsobem (dávkově / jednotlivě…), matriční úřady mají prakticky měsíční lhůtu na poslání údajů, rychlost záleží i na rychlosti pošty (jauvajs!). Data tedy aktualizují každý týden, ale se zpožděním dva měsíce. Doufám, že sběr těchto dat bude v budoucnu zrychlen a lépe standardizován – je zvláštní, že v roce 2020 záleží reportování tak důležitých informací na rychlosti České Pošty… Připomínám, že EuroMOMO pro mnoho západních zemí má zpoždění jen 1 týden (samozřejmě později také dělají menší úpravy podle zpožděných dat).

Odpověď (mírně pokrácena):

Dobrý den,

data o počtech zemřelých v jednotlivých kalendářních týdnech zveřejňujeme týdně, jde vždy o počty od začátku roku, resp. od 1. kalendářního týdne 2020, a každý týden tuto časovou řadu prodlužujeme o jeden nový týden. Mezi datem zveřejnění a obdobím posledního zveřejněného týdne je rozdíl cca 8 týdnů. Kromě prodloužení časové řady zde jsou aktualizovány i údaje za předešlé týdny, pokud k nějaké změně došlo (nejčastěji jde přidání opožděně došlých hlášení o úmrtí, zpravidla se to týká pár týdnů předcházejících tomu poslednímu zveřejněnému, případně jde o upřesnění data úmrtí), jde tedy skutečně o aktualizaci a ne, že bychom neustále opakovali staré výsledky. Nicméně až do cca 20. března následujícího roku údaje zveřejňujeme jako předběžné, protože čekáme na opožděně zaslaná hlášení (např. úmrtí českého občana v zahraničí) a provádíme kontroly na údaje z Listů o prohlídce zemřelého, z kterého k hlášením o úmrtí připojujeme příčiny smrti.

Zveřejněné údaje pokrývají ty kalendářní týdny, pro které je počet zpracovaných statistických hlášení o úmrtí vyhodnocen jako dostatečně úplný pro zveřejnění předběžných počtů zemřelých.

Pro lepší pochopení Vám stručně popíšeme, jak ČSÚ data o zemřelých vlastně sbírá. Data o zemřelých osobách ČSÚ sbírá formou zpracovávání zaslaných statistických hlášení o úmrtí za každé jednotlivé úmrtí z matričních úřadů. Hlášení mohou mít jak elektronickou formu, tak formu papírovou (včetně formy skenu zaslaného datovou schránkou). Matriční úřady pak mají ve vyhlášce o Programu statistických zjišťování pro rok YYYY stanovenou lhůtu pro vytvoření hlášení pro statistiku a jejich zaslání na ČSÚ v měsíční periodicitě do 5. kalendářního dne po skončení měsíce (v praxi některé matriční úřady zasílají hlášení dávkově, některé průběžně). Tímto se vysvětluje to zhruba 2-měsíční zpoždění při zveřejňování údajů o nastalých úmrtí (v rámci ČSÚ jsme samozřejmě procesy upravili tak, aby data o zemřelých byla zpracovávána přednostně před ostatními hlášeními demografických událostí, jsme však také závislí na jednotlivých matrikách, v případě poskytování hlášení v papírové formě také na poště).

Výraz „vybalancování potřeby dostatečné úplnosti údajů a snahy o co nejvčasnější zveřejnění předběžných výsledků“ vyjadřuje to, že ČSÚ v průběhu roku, resp. do března roku následujícího, neví, jaký bude definitivní počet zemřelých v jednotlivých kalendářních týdnech (z důvodů uvedených výše). Nicméně, protože chceme reagovat na současnou situaci výskytu koronaviru (pro vyhodnocování možného vlivu na celkovou úmrtnost populace) a tudíž nečekat až na definitivní údaje, kterou budou dostupné až březen-duben následujícího roku, snažíme se publikovat co nejdříve takové údaje, které se od těch definitivních nebudou výrazně lišit, či budou se lišit jen minimálně – tak, že nebude ovlivněna úroveň úmrtnosti. Toto jsme vyhodnocovali prostřednictvím sledování průběžného příjmu docházejících hlášení a také srovnáním s „náběhy“ v předchozích letech. Tímto bylo vlastně ustáleno dané zpoždění cca 8 týdnů.