Návrh, jak dál řešit koronakrizi

(aktualizováno 25. 10. 2020 16:48)

Úvod

Důležité upozornění na začátek – ve zdravotnictví už se nepohybuji dvě dekády a i když se o medicínu dál poměrně intenzivně zajímám, jsem už jen poučený laik. Mojí motivací k psaní článků o největší krizi za mnoho dekád a o nemoci COVID-19 je jen a jen snaha popsat problémy a nejasnosti a stejně jako ostatní hledat řešení, jak z toho neuvěřitelného problému ven. A to tak, aby se v dlouhodobém horizontu ublížilo co nejmenšímu počtu lidí. Zní to jen jako fráze politiků, ale já opravdu věřím, že jsme v tom společně a že musíme táhnout za jeden provaz, chovat se racionálně a pomoct ohroženým.

Následující soupis vychází z názorů mnoha odborníků, jejichž znalostí i racionálního přístupu si velmi cením (např. těchto 30 000 zdravotníků). Vím, že jsem jen jedním hlasem ze statisíců dalších, ale pokud jste se dostali až se, zkuste si návrh přečíst a alespoň o jednotlivých bodech zapřemýšlejte. Děkuji! 🙂

Několik bodů na úvod:

• Je to smutné, ale v ČR každý rok zemře přibližně 110 000 lidí (něco přes dva tisíce týdně). Některé roky je to o něco více, obvykle to souvisí s výskytem nějaké agresivnější infekce (1995, 2018…). Rok 2020 v tomto směru zatím zapadá do průměru – tedy až do 34. týdne, dál nejsou z neznámého důvodu  zveřejňována data.
• V podzimních a zimních měsících dochází prakticky vždy ke znatelnému nárůstu úmrtí – tento rok není a nebude nijak výjimečný.
• Z nemoci COVID-19 se stal nástroj politického boje, což způsobuje neuvěřitené množství komplikací, problémů a dezinformací – je neskutečně těžké se zorientovat v tom, co je pravda a co ne, a to dokonce i pro odborníky. A oficiální zdroje v tom rozhodně nepomáhají. Musíme se snažit, abychom to řešili jako normální zdravotnický problém, jako jakékoli epidemie/pandemie v minulosti.
• Drakonická opatření zvyšují v lidech pocit strachu, strach zvyšuje počet lidí co chtějí ještě drakoničtější opatření, která dál zvýší pocit strachu a touhu po ještě tvrdších opatřeních…tento děsivý kolotoč už přestává souviset se skutečnou hrozbou a živí sáme sebe. Tenhle smrtící cyklus musíme přeseknout – nečarovat s grafy a čísly, vše prezentovat jasně a poctivě.
• Kroky vlády v boji proti COVID-19 jsou neuvěřitelně zmatené, nekoncepční a často i kontraproduktivní. Je potřeba přijít s jasnou koncepcí a dlouhodobým plánem, nikoli měnit rozhodnutí někdy i dvakrát denně.
• Nemůžeme postavit celostátní strategii jen na tom, že jednou snad přijde vakcína – budeme v lockdownu do ledna 2021? Co když do té doby bezpečná vakcína nebude, budeme čekat do března? Do září 2021? Budeme do té doby zavření doma, propadat depresi a strachu, upadat do exekucí a necháme celou zemi definitivně zkolabovat? Vláda/krizový štáb musí připravit několik jasných a pochopitelných scénářů.
  

Nyní přejděme k jednotlivým tématům.

Testování

Používání PCR metody k plošnému testování virové nákazy je z mnoha důvodů kontroverzní záležitostí. PCR je metoda vyvinutá k zmnožování úseků DNA pro vědecké účely, nikoli k testování toho, jestli je někdo nemocný nebo ne. „Koronavirový“ PCR test jen zjistí, jestli máme na sliznici několik fragmentů RNA specifické pro SARS-CoV-2, nic víc a nic míň. Neřekne nic o množství viru, nemoci, nakažlivosti nebo dokonce ani o tom, jestli živý virus v organismu vůbec je (může jít např. o zbytky zničeného viru).

Zásadní u PCR testu je, jak je nastavena „citlivost testu“ – běžně se doporučuje nastavení na 32 cyklů, v ČR je ale nasazena na nesrovnatelně vyšší číslo než při testování v jiných zemích a ukazuje nesmyslně malé koncentrace kousků virové RNA na sliznici.

Testy jsou velmi drahé (už teď stály miliardy), při čekání ve frontách zbytečně zvyšujeme riziko nakažení zdravých lidí, plošné testování přetěžuje laboratoře (které samozřejmě musí testovat i jiné nemoci a vzorky) aniž by to poskytlo opravdu smysluplná data, čísla jsou zneužívána v médiích k vyvolávání paniky (a tím zvýšení sledovanosti) atd.

Shrnutí:

• Upravte citlivost testů na úroveň jiných zemí, např. USA. Jinak nemá smysl srovnávat naše a jejich čísla.
• Přestaňme s neskutečně drahým plošným testováním zdravé populace a ušetřené miliardy korun investujme do jiných odvětví boje s COVID-19.
• PCR testy by se měly používat u skutečně nemocných jako pomocný nástroj pro dignostiku respiračního onemocnění.

Roušky

Plošné a takřka konstatní nošení roušek je další kontroverzní otázkou. Virové částice běžnými rouškami snadno projdou, ale kapénky s patogeny ne (ale zachycené kapénky na roušce samozřejmě dále zůstávají, což je jeden z mnoha faktů, které se zapomínají zmiňovat). Roušky mohou zmírnit množství viru, který se dostane od člověka ven a mírně snížit dávku viru, který projde na sliznici nosohltanu z vnějšího okolí.

Jejich trvalé nošení ale vede k dýchacím obtížím, což u astmatiků může vést k závažným problémům, u kardiaků i ke smrti. U mnoha lidí způsobuje migrény (včetně dětí), kožní problémy (i čisté roušky), zhoršení orientace (obzvlášť s brýlemi), mohou se stát rezervoárem bakterií. Jejich konstatní nošení zvyšuje v lidech pocit strachu, deprese a trvalého stresu. A dlouhodobý stres (i související nespavost) je doslova zabijákem pro imunitní systém.

Shrnutí:

• Trvalé nošení nedává velký smysl, obzvláště v otevřených prostorách – jejich přínos na většině míst podle mnohých odborníků zdaleka nevyvažuje zápory.
• Než přijde vakcína, skupinová imunita nebo SARS-CoV-2 samovolně zeslábne, nosme je prozatím jen v místech, kde mají větší význam:
  • Prodejny potravin
  • Zdravotnická zařízení
  • Úřady
  • MHD
• Všude jinde nechť je jejich nošení dobrovolné – pokud se někdo cítí jako ohrožená skupina, mělo by mu být umožněno nosit roušku kdekoli.

K tomu navrhuji, aby v každém větším zdravotnickém zařízení s větším pohybem osob (nemocnice, polikliniky…) byly u vchodu výdejní automaty, kde si každý návštěvník může ZDARMA vyzvednou jednorázovou roušku. Případně také vydávat sterilně zabalené roušky na vrátnici apod. Náklady na něco takového budou naprosto směšné oproti tomu, co způsobují lockdowny nebo plošné PCR testování.

Shromažďování

Nejnovější data zatím ukazují, že hlavní ohniska nákazy nejsou hromadné venkovní akce nebo třeba návštěva restaurace. Než přijde vakcína, skupinová imunita nebo SARS-CoV-2 samovolně zeslábne, měli bychom prozatím být opatrnější. Omezme prozatím akce, kde se shromažďuje velké množství lidí doslova tělo na tělo za současné výrazné respirace – diskotéky, koncerty v uzavřených prostorách při kterých se stojí, možná i velká skupinová cvičení v nedostateně větraných tělocvičnách. To je asi vše.

V divadlech, kinech apod. lidé v klidu sedí a jsou ve velkých prostorách. Kdo se cítí být ohrožen, může si nasadit roušku nebo se divadlu/kinu/koncertu úplně vyhnout. V restauracích sedí lidé v klidu, u oddělených stolů – nechme to tak. Kdo se cítí být ohrožen, do restaurace chodit nemusí.

Shrnutí:

• Ponechejme dočasné omezení některých typů akcí (s „intenzivní pohybem mnoha lidí namačkaných na sebe v uzavřených prostorách“)
• Vše ostatní ponechme v mírně omezeném režimu.
• Otevřeme opět školy, není žádný zásadní důvod je držet zaplombované – tím se mimo jiné i uvolní část zdravotnického personálu, která kvůli lockdownu škol musí zůstávat doma a tím se zoufale přetěžují zdravotníky v nemocnicích. Starší a nemocní učitelé ať mohou dál zůstávat doma, dokud pro ně nebude vakcína.

Reportování a statistiky

Způsob reportování „nakažených“, „hospitalizovaných“ a „zemřelých“ je naprosto tristní a nevědecký. Podobný způsob reportování se neprováděl nikdy v historii medicíny (opravte mě, pokud znáte v historii podobný případ) – nikdy nebylo potřeba nemocnicím dávat instrukce, aby reportovaly jednu příčinu úmrtí a hospitalizace tak neskutečně benevolentním způsobem. To se musí změnit.

V první řadě – není možné zadávat do statistik čísla systémem „jeden pozitivní PCR test = jeden nakažený člověk“. Za prvné to není fakticky správně – pozitivní PCR test jen znamená přítomnost (několika kousků) molekuly SARS-CoV-2 na sliznici, od irelevantních množství nebo už zlikvidovaných virů až po skutečně nemocné. Také tímto způsobem při dostatečně dlouhém testování přesáhne počet tzvn. „nakažených“ počet obyvatel naší republiky a následně planety (např. jeden člověk s pěti následnými pozitivními testy je zanesen do statistiky jako 5 „nakažených“). To nedává smysl.

Také není možné, aby se uváděla jako příčina smrti COVID-19, pokud není jasnou příčinou smrti nebo zásadním faktorem úmrtí. Není možné, aby člověk v terminální fázi rakoviny s pozitivním PCR testem byl zapsán jako oběť COVID-19! Takové statistiky jsou naprosto k ničemu a není ani nebude možné je použít k žádnému důvěryhodnému výzkumu. Příčinu smrti má určovat lékař podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, případně patolog po pitvě/histologickém vyšetření, ne úřední příkaz!

Stručně:

• Vraťme se ke standardnímu systému reportování příčiny úmrtí.
• Pokud není COVID-19 podle lékaře jasnou příčinou smrti, ať uvede příčinu smrti podle standardního postupu, který se používal až do března roku 2020. V případě nejistoty provádějme normální prošetření na patologii (pitva, histologie).
• Neuvádějme jako „COVID-19 hospitalizované“ lidi, kteří jsou v nemocnici z jiných důvodů (i když mají pozitivní PCR test).
• Všechna čísla by se měla samozřejmě přezkoumat i ZPĚTNĚ – obzvlášť čísla o počtu úmrtí. Nové číslo by mělo být používáno.
• Český statistický úřad by měl opět začít zvěřejňovat statistiky celkového počtu úmrtí za týden pro rok 2020 – je to zcela zásadní ukazatel toho, jestli opravdu nastal mimořádný počet úmrtí nebo ne! (až do 35. týdne byl rok 2020 v počtu úmrtí zcela standardní – i to vzbuzuje mimořádnou nedůvěru)
• Velká zpravodajská média, obzvlášť ČT, Novinky a Seznam, by měly přehodnit svůj způsob propagace zpráv o COVID-19 – způsobují v lidech přehnaný strach, stres a někdy až paniku. Měly se chovat morálněji a zodpovědněji. Návštěvnost webu nesmí mít větší hodnotu než lidské zdraví!

Hospitalizace lehkých případů a vyléčených

Jako „hospitalizovaní s COVID-19“ jsou uváděni i panikařící lidé s velmi lehkým průběhem nějaké respirační nemoci (a pozitivním PCR testem) a i lidé, kteří už jsou z COVID-19 vyléčení, ale bohužel si je zatím v atmosféře obecné paniky „nikdo nechce vzít k sobě“. V některých nemocnicích zbytečně obsazují i 50% lůžek.

K tomu ale máme v ČR aktuálně obrovské množství prázdných hotelů. Jsem si jistá, že mnoho majitelů vhodných zařízení nadšeně přivítá možnost stát se „lázněmi“ pro podobné případy (po nezbytných úpravách zařízení, samozřejmě). V „dočasných lazaretech“ bude stačit minimální množtví zdravotnického personálu (ošetřovatelky, krátkodobé kontrolní návštěvy lékaře) s tím, že kdyby se náhodou některému z pacientů/klientů přitížilo, bude samozřejmě rychle převezen zpět do nemocnice. Tento postup nebude stát víc než držet uměle obsazená lůžka a pacienti budou v jiném prostředí, ve větším klidu (většinou se jedná o seniory – nechme je si odpočinout). Mohl by také pomoci sundat trochu zátěže z ramen naprosto přetížených zdravotníků (přetížených spíše kvůli vládním opatřením, nikoli kvůli počtu těžkých případů COVID-19).

Mezitím se může připravit slibovaná „covidová polní nemocnice“, kam by se přesouvala část případů – ještě ale čekáme na plány, jestli by to bylo spíš jako „lázně“ pro vyléčené ale stále PCR pozitivní pacienty a pro lehké případy s menšími nároky na zdravotnický personál (což by asi dávalo větší smysl) nebo jestli se budou pokoušet o vytvoření špičkového proti-covidového pracoviště pro těžké případy (což by vyžadovalo dražší stavbu, přesunout z normálních nemocnic velké množství zdravotnického personálu, včetně nejlepších odborníků, a přesunout velkou část přístrojového vybavení – to moc smysl nedává).

Stručně:

• Vybrat nejlépe uzpůsobené hotely/lázně a tam přesunout už vyléčené „covid“ pacienty, co stále ještě mají pozitivní PCR test a případně i pacienty s lehkým průběhem, kteří jsou v nemocnicích spíš kvůli všeobecné panice.
• Pokud se vybuduje „polní covid nemocnice“, přesouvat do ní po její dostavbě pacienty uvedené v bodu výše.

Vakcína

Na vakcínách proti SARS-CoV-2 pracuje asi bezprecedentní množství farmaceutických firem po celém světě. Je to závod za/o biliony dolarů. Jelikož očkování pomůže vyřešit největší krizi za mnoho posledních dekád, bude vyžadovat i velmi otevřený ale zároveň obezřetný přístup.

Vývoj vakcín je nesmírně drahá a zdlouhavá záležitost a má to svůj smysl – jde o potenciálně nebezpečný druh preventivní léčby. V případě vývoje vakcíny proti novému koronaviru se ale kontroverzně zrychlují nezbytné testy jejich bezpečnosti. Jako problém se také může ukázat to, že se úspěšně vyvíjejí v zemích, které jsou u nás aktuálně…nepopulární u vlády a části veřejnosti (Čína, Rusko…).

Pokud nám ale jde opravdu o zdraví veřejnosti, zahoďme na chvíli nevraživost a snažme se o objektivní přístup a získání těch nejslibnějších z nich – ty co potenciálně přinesou nejméně nežádoucích účinků. A dejme lidem možnost zvolit si mezi několika možnostmi z těch nejlepších.

• Očkování musí být dobrovolné
• Pacientům z ohrožených skupin musí očkování platit pojišťovna nebo stát, aby to pro ně byla opravdu volba „risknu vakcínu nebo risknu COVID“ a ne otázka financí.
• Pokud to bude možné, vyberme a povolme u nás použití 2-3 nejlepších možných vakcín (bez ohledu na zemi původu) a dejme lidem možnost vybrat si mezi nimi.
• Udělejme nejprve malou první vlnu očkování – ta určí, o které vakcíny bude největší zájem (pro další objednávku ve stonásobných množstvích), jaký je zájem o samotné očkování a v nejhorším scénáři to i umožní zmírnit následky použití nové vakcíny, která by se po několika týdnech ukázala jako příliš riskantní.

To je vše. Děkuji, pokud budete o bodech výše aspoň krátce přemýšlet 🙂 Nezapomeňte – s „koronavirem“ si dříve nebo později určitě poradíme a tenhle problém víceméně zmizí. Ale kdo určitě nezmizí jsou lidé, na které budete zbytečně a nefér útočit jen kvůli jinému názoru na to, jak se k problému postavit. Snažme se vše řešit co nejvíc v klidu a přátelsky – všem by nám mělo jít o nalezení co nejlepšího řešení, ne o politický boj nebo něco podobného.

V zdravém těle zdravý duch! V mysli vlast, v paži sílu! Tužme se!