Každý si volí svůj idol podle sebe a svojí nátury.
Někdo si vybere antické filosofy.
Další si za svůj vzor zvolí morální ikonu z knih, která je „lepší než život“.
Někdo vzhlíží k ikonám v podobě krásné, ale vyprázdněné filmové nebo hudební hvězdy.
Mnoho lidí si považuje za největší idol svaté náboženské figury.
A někdo pokleká před ikonou agresivního, násilnického narkomana.
Je to na každém z nás.
Musím se ale přiznat, že mě trochu děsí ti, kteří se slepě klaní násilnickým modlám jen kvůli tomu, že je k tomu tlačí okolí. Kteří pak navíc ještě zuřivě útočí na všechny, kdo se neklaní s nimi – protože ti, kdo hrdě stojí, odhalují slabost podvolených.
Na jakou stranu se stavíte vy? Zavřete raději oči před realitou a pokleknete před falešnými modlami, nebo budete hrdě stát a riskovat hněv pokrytců?