Hloupí „chřipečkáři“

V mnoha diskuzích a článcích se objevuje zajímavý trend – když někdo srovná COVID-19 s chřipkou, okamžitě se na něj sesype určitá skupina obyvatel a začne ho pejorativně označovat jako „chřipečkáře“, posmívat se mu jak je nevzdělaný a „měl by si o tom něco přečíst“ a že srovnávat tyto dvě nemoci je úplný nesmysl. Podle nich je to jako srovnávat dýmějový mor s rýmou.

Mají posměváčci pravdu? Je srovnávání chřipky a COVID-19 úplně mimo mísu?

Co je to chřipka

Chřipka je virové onemocnění, které každý rok vyvolává epidemie po celém světě. Protože je původcem virus, neúčinkují proti ní antibiotika a léčba v podstatě spočívá v tom, že se nakaženému ulevuje od nepříjemných symptomů (bolest, horečka, kašel…) a doufáme, že si s ní jeho imunitní systém poradí.

Přínos očkování proti chřipce je poměrně tristní, protože jednou z nepříjemných vlastností chřipky je poměrně snadné mutování (hlavně u typu A) a tak očkování proti vybranému kmenu chřipky má jen omezenou účinnost a nepomůže v prevenci nákazy jiným kmenem. Účinek tohoto očkování navíc rychle klesá.

V léčbě chřipky mohou pomáhat některá antivirotika, které několika mechanismy pomáhají organismu bránit se šíření viru, ale ta jsou většinou poměrně drahá léčiva a zdaleka nejsou tak účinná jako jsou antibiotika proti bakteriím. I proto chřipka zabije KAŽDÝ ROK více než půl milionu lidí. Při vážných epidemiích/pandemiích nových mutací viru ale může jí až o miliony či desítky milionů mrtvých.

Příznaky

Chřipka i COVID-19 mají natolik podobné příznaky, že je ve většině případů obtížné rozlišit jedno onemocnění od druhého. Podívejme se na nejčastější příznaky.

Zdravotníci tedy při rozpoznání COVID-19 od chřipky spoléhají na tzv. PCR testy, které dokáží speciálním mechanismem z odebraného vzorku namnožit kousek DNA specifický pro nový koronavirus a ten pak odhalit. Použití PCR testu pro plošné testování nemoci je ale nesmírně kontroverzní (některé zdroje uvádějí, že dávají až 90% „falešně pozitivních“ výsledků) a sám vynálezce PCR metody Kary Mullins podobné použití zpochybňoval. Jeho slovy „pomocí PCR testu můžete najít takřka cokoli v komkoli“ – o tom si ale povíme více v jiném článku.

Co je podstatné – příznaky chřipky a COVID-19 jsou si natolik podobné, že zdravotníci spoléhají na kontroverzní PCR testy, jen aby obě nemoci lépe rozlišili. Je tedy dokonce možné, že řada případů braných jako COVID-19 může být chřipka. V léčbě pak stejně není až tak podstatný rozdíl.

Nebezpečnost chřipky

Na chřipku zemře KAŽDÝ ROK asi půl milionu lidí. V ČR je to ročně cca 1 500-2 500 lidí. Chřipka každý rok zasáhne asi 10-20% populace, asi 1% z nich bývá hospitalizováno. V ČR je to tedy každý rok cca 1 600 000 nemocných (nikoli „pozitivních“, ale skutečně nemocných, což je zásadní rozdíl!) a 1% z nich je cca 16 000 hospitalizovaných.

Při závažnější epidemiích či pandemiích chřipky ale celosvětově umíraly i miliony lidí ročně.

Např. při epidemii chřipky (H3N2) v roce 1995 zemřelo v České republice na její následky 6 000 – 10 000! Velmi známou chřipkovou pandemií je samozřejmě tzv. „španělská chřipka“ z roku 1918-1920 (která ve skutečnosti nebyla španělská, ale spíš čínsko-americká, ale tehdejší cenzura z ní udělala chřipku „španělskou“). Tahle mutace chřipky byla obzvlášť brutální, protože silný imunitní systém mohl být paradoxně na škodu a reagovat příliš silně – umírali tedy i zdraví mladí muži. Celkový počet obětí této „chřipečky“ se odhaduje na 17 až 100 miliónů mrtvých! A to mluvíme o době, kdy byla lidská populace na Zemi přibližně čtvrtinová oproti dnešku (ale ano, zdravotní péče zase nebyla ani zdaleka na takové úrovni jako dnes).

Roztomilé byly i pandemie hongkongské chřipky v roce 68-69 (1-4 miliony mrtých), „asijská chřipka“ v roce 57-58 (1-4 miliony mrtvých) a řada dalších, lokalizovanějších epidemií.

U COVID-19 se aktuálně uvádí „oficiální“ počet mrtvých jako něco přes milion. Problém je, že to co se uvádí jako oběti COVID-19 je velmi, velmi kontroverzní. V mnoha zemích (USA, Británie) např. někdo zemře na infarkt, ale pokud měl přitom pozitivní PCR test na SARS-CoV-2, uvede se „prozatím“ jako příčina smrti COVID-19! Nedokážu si vybavit, kdy se něco podobného v historii moderní medicíny dělo. I proto americká CDC uvádí, že reálný počet obětí COVID-19 je jen 6% z uváděného čísla! Tedy alespoň pro USA, čísla z českých nemocnic o počtu těžkých případů a úmrtí jsou mnohem důvěryhodnější (i když stále zůstává problém používání PCR testu jako „spolehlivého indikátoru“).

Každopádně i pokud bychom brali oficiální číslo (které víme, že je extrémně nadhodnocené), je COVID-19 přibližně na stejné úrovni jako chřipka…pokud nebereme v potaz mimořádně agresivní chřikové mutace, ale jen ty „běžné“. A připomínám – i při chřipkových epidemiích se dělají proti-epidemická opatření, takže to není srovnávání „s opatřeními vs bez opatření“.

Dlouhodobé následky

Jedním z hlavních nebezpečí chřipky je to, že extrémně oslabí organismus, který pak má menší schopnost bránit se bakteriálnímu onemocnění dolních cest dýchacích (tedy bakteriální zápal plic jako přímý důsledek chřipky). Zápal plic vyvolává řadu dlohodobých komplikací, jako dušnost, zajizvění plicní tkáně, snížená vitální kapacita plic, astma atd. S následky těžkého zánětu plic se člověk může potýkat měsíce ale i celý život. A je jedno, jestli za ním stojí chřipka nebo COVID-19.

Velmi častou komplikací chřipky je i zánět srdečního svalu nebo osrdečníku. To může (krom smrti) způsobit např. nedomykavost srdečních chlopní, což je celoživotní postižení, které někdy vyžaduje i následnou transplantaci srdce.

Ani dlouhodobé následky chřipky a COVID-19 tedy nejsou zásadně rozdílné (někteří lékaři dokonce považují v tomto směru chřipku za nebezpečnější, i když pořádná data budou až po několika letech).

Kdo by si tedy „o tom měl něco přečíst“?

Když dáme všechny informace dohromady, jsou chřipka a COVID-19 nemoci v mnoha ohledech srovnatelné. Chřipka má sice mnoho různých mutací a COVID-19 je jen jméno onemocnění na jednu specifickou (zřejmě umělou) verzi koronaviru, ale obezně můžeme říct, že jsou podobně nebezpečné, podobně nakažlivé, mají podobný průběh a platí pro ně prakticky stejná pravidla pro prevenci (o těch si také řekneme v nějakém dalším článku).

Posmívat se tedy někomu za to, že srovnává chřipku a COVID-19, je naopak ukázkou toho, že dotyčný buď nemá dostatek informací o chřipce nebo o COVID-19…a nebo o obojím.

Samozřejmě tím ale neříkám, že když někdo říká „je to jen chřipka“ ve smyslu „je to jen rýmička“, že taky není vedle jak ta jedle. Chřipka je relativně nebezpečná nemoc, obzvlášť pro lidi ve věku 65+ let, pokud jsou v horším zdravotním stavu (cukrovka, vysoký tlak, obezita). Stejně jako u COVID-19. Nepodceňujme ani jedno.

Otázkou ale zůstává – pokud jsou obě nemoci plus mínus srovnatelné, proč na jednu reagujeme relativně pružně lokálními opatřeními (v připadě závažné epidemie) a u druhé reagujeme extrémně a v mnoha ohledech kontraproduktivně?