Pokud bychom přejmenovávali Ellen Ripley po indiánském způsobu, tj. podle její nejcharakterističtější vlastnosti nebo činnosti, bylo by její nové jméno nejspíš „Sputnik“.
Jakmile totiž opustíme dům, narve si okamžitě do huby první pantofli kterou najde a začne s ní neskutečnou rychlostí lítat dokolečka dokola kolem domu. Rychlost průletu je většinou tak velká, že ji kamera jen tak tak stíhá zachytit. Ušiska vlající ve větru, vytřeštěný výraz, pleskající tlamička – to jsou průvodní jevy jejího tryskového módu, při kterém během hodiny stihne i 50-100 průletů. Kdyby ještě o kousíček zrychlila, překonala by možná Mach 1 a její utrasonická rychlost by nad naším dome vytvořila malé tornádo.
Během některých průletů občas u vrátek odhodí jednu z bot jak vyhořelé raketové stupně, následně popadne do držtičky další a začne nová fáze obletů. Odpoledne pak často najdeme u vrátek veškeré boty, které byly někde venku, včetně těch zdánlivě ztracených. Všechny prošité stovkami malých dírek od jejích titanových zoubků.
Předpokládám, že je to nějaká její varianta rituálu „přivolávání deště“, kdy se snaží obětovat naše boty temným božstvům a přivolat nás…a tím i samozřejmě dobrůtky co dostane, když konečně dorazíme domů. Zatím se jí vyvolávací rituál to vždycky podařil, takže s tím asi jen tak nepřestane…
Je skvělá! Naše psice takhle šílí s plastovými lahvemi a krabicemi od mléka nebo šlehačky.