Co je to argument?

Trochu jsem v poslední době bilancovala, jak se zdokonalily naše argumentační schopnosti na internetu za těch cca dvacet let, co je tu tenhle úžasný nástroj s námi. Co jsme zlepšili?

Ani prd :-).

Naopak – v aktuální napjaté politické situaci to příliš často vypadá, že se naše schopnost normálně argumentovat spíš zhoršila. Samé emoce, osobní útoky, výkřiky s nulovou informační hodnotou, obviňování z toho nebo tamtoho, nálepkování.

Co je to argument? Hm, možná bude jednodušší si spíš říct, co to NENÍ argument.

Argument není:

• „To si děláš srandu?“
• Obvinění z hnědnutí, náckovství, fašounství, xenofobie, prokremelské propagandy a další nálepky.
• Zablokování účtu.
• Nahlášení příspěvku.
• Srovnání s Hitlerem.
• Unfollow.
• „Jasně, ty konspirátore. A na Měsíci jsme taky nepřistáli, co?“ a další argumentační fauly.
• Lol.
• Vyvracování argumentu kvůli překlepu nebo gramatické chybě.
• „Vůbec tomu nerozumíš. Narozdíl ode mě.“
• „Tady máš číslo na psychiatrii.“
• „Ty věříš XY? Ha ha ha, lol.“

Diskuze není vzájemné překřikování se nebo snaha druhého pokořit či umlčet. Je to střet faktických argumentů. Ten střet klidně může být emotivní (pro většinu lidí je to tak prostě zábavnější), ale pořád to má být souboj argumentů, údajů, názorů. Dokonce i Wikipedie to formuluje poměrně jasně:

Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat) je věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí.

Nebojme se faktů. Nebojme se říct, odkud informace čerpáme. Ten, kdo se bojí napsat proč si něco myslí a odkud fakta čerpá, je srab.

A hlavně – nebojme se přiznat, že ten druhý může mít pravdu. Pokud jde člověku v diskuzi jen o „vítězství“, je to důkaz toho, že ho nezajímá pravda, ale jde mu jen o pocit sebeuspokojení. Neboli o egomasturbaci.

Takže – nebuďme egomasturbátoři. Masturbaci si člověk může užít jinak a lépe :-).