Případ „vzteklý tramvaják“ aneb zlé čecháčkovské prase vs alabastrově čistá oběť rasismu?

Na českém internetu se objevil nový virální megahit. Jde o video z pražské tramvaje, ve kterém do běla rozzuřený řidič tramvaje vyhodil z vozu ukrajinskou rodinu, protože dítě stálo špinavýma botama na plastové sedačce.

Spousta lidí se k videu hlasitě a velmi emotivně vyjadřuje. Většinou jde o lidi, kteří si absolutně znechuceně odplivnou nad odporným čecháčkem, určitě voličem Pitomia a ruSSáckym rasistickým trollem, který bezdůvodně napadá malé děti.

Když ale zklidníme emoce a podíváme se na video analyticky, tak by nás okamžitě mělo udeřit do očí několik zásadních věcí.

1. Proč na videu vidíme jen úplný konec sporu?

2. Proč bylo video zveřejněno a začalo se okamžitě virálně šířit, a to hlavně díky mainstreamu?

3. Proč se k videu začal okamžitě vyjadřovat i Vít Cenzuršan…pardon, preVít Rakušan, náš nejvyšší ministr Pravdy?

4. Řidič opouští kabinu jen ve velmi výjimečných případech – co se muselo vzadu dít, že to šel řešit osobně? (plnění jízdního řádu je kontrolováno skoro na vteřiny, takže cesta mezi pasažéry je zdržení a tím i automatická nepříjemnost!)

Nejlepší metody manipulace davů fungují tak, že se vezme nějaký pravdivý základ, ale ten se překroutí tak, aby nasměroval pozornost a emoce davu připraveným směrem. Realita může být klidně překroucena tak, že prezentovaný příběh může vyznít jako úplný opak toho, co se skutečně stalo. Podstatné je, že má ta pohádka nějaký pravdivý základ, takže je mnohem snazší ji obhajovat.

Lidé, kteří ohýbají realitu podle přání zadavatele, mají i vlastní jméno – říká se jim „spin doctors“. Česky bychom to mohli nazvat třeba „překrucovači pravdy“ nebo „manipulátoři reality“.

Události, které se používají k ovládnutí mediálního prostoru, se obvykle týkají nějakého akutního problému, kde je potřeba zmanipulovat pochybující část populace tak, aby se styděla za to být spojována s mafiánům nepohodlným názorem (protože ten podle mediálních pohádek zastávají jen „idioti / dezoláti / rasisti apod., se kterými přece nechcete mít nic společného“).

Druhou možností je, že někdo vysoce postavený má nějaký akutní problém (třeba s nějakou kampeličkou apod.) a je potřeba strhnout pozornost tupé masy k něčemu jinému. Spin doctor musí pro svého pána přebít nepříjemnost nějakou emocionálně vyhrocenou hádkou ve veřejném prostoru. O tom druhém využití manipulace davů byl třeba americký film Vrtěti psem.

Jak poznat „spin doctoring“

Že je nějaká událost upravená spin doctoringem se dá poměrně snadno odhadnout podle některých znaků. Například:

• Vybrané události se začnou koordinovaně a masivně věnovat i mainstreamová média, vybraní „influenceři“ apod.
• Od začátku je prezentován jediný možný „narativ“, kde je jedna strana jasný a odporný padouch a druhá strana je bezbranná, nevinná oběť. Žádné nuance, jen černá a bílá.
• Často se opakují ty samé věty a slova, pořád dokola a dokola („bezpečná a účinná“, „nevyprovokovaná agrese“, „auto najelo do davu“ atd.). Vše je navržené pro maximální účinnost na lidskou psychiku.
• Pokud je k dispozici videozáznam nějaké konkrétní události, vidíme z něj takřka zásadně jen malý kousek, obvykle závěrečnou hádku nebo bitku. Případně dostaneme jen pečlivě připravený sestřih (viz zpolitizovaný případ s učitelkou Bednářová).
• Kontext na začátku dodávají jen spin doctoři a dělají se rozhovory jen s jednou stranou („obětí“). Pro zdání objektivity se později mohou objevit i nějaké informace od druhé strany („padouch“) – ale až ve chvíli, kdy je dav zmanipulován a „padouchovi“ nikdo nevěří.
• Diskuze k tématu bývají masivně moderovány, a to samozřejmě požadovaným směrem (předem určený zlý bubák vs nevinná oběť; pokud o čemkoli zapochybujete, tak „podléháte manipulaci“ nebo vás magicky „ovládla propaganda“)

Hádka v tramvaji č. 7

S těmito znalostmi se nyní znovu podívejme na virální video, kde hnusácký tramvaják bezdůvodně napadá starého a hodného dědečka a snaží se utlouct pěstmi jeho dítě (tedy tak to prezentují velká média jako Seznam, s trošičku menší hyperbolou).

Vidíme krátké video, kde už končí hádka řidiče tramvaje s pasažérem. Nevíme, co sporu předcházelo. Nevíme, co proběhlo těsně předtím. Nevidíme pořádně, co se dějě. Neslyšíme pořádně, co říká pasažér.Máme jen video přesně od toho okamžiku, kdy řidič tramvaje (Daniel Bejvl) exploduje a říká pasažérovi, že nepatří do jeho země a strká do něj tak, že se rozbrečí dítě, které před sebou pasažér drží.

Máme tu dva narativy.

První nám poskytla velká média, je silně emocionálně podbarvený a jasně dává najevo, co se dělo a kdo je padouch. Používají se slova jako „sprosté napadení“, „teror v tramvaji“ nebo „řidič se choval v rozporu se zákonem“ – rozdělení úloh ve sporu je tedy jasně prezentované už z titulku nebo z perexu článku. Jako první (či jediná) se vyjadřuje „oběť teroru“ – slušný dědeček, který jel tramvají s dvouletým vnoučkem, kterého s manželkou hlídali. Vnouček se sterilně čistýma botičkama chvilinku stál na sedačce, aby se mohl koukat z okna, nic víc. Najednou přiletěl rasistický a zuřivý řidič tramvaje, začal jim vztekle nadávat, měl bezdůvodně rasistické narážky, fyzicky je napadl a snažil se vyhodit rodinu z tramvaje, protože je to volič „Pitomia“ nebo protože je v extrémně pravicové Národní demokracii a je ze zapadákova jménem Chomutov.

Pak je tu druhý narativ, silně upozaděný. Ten přichází od samotného řidiče tramvaje. Podle jeho varianty byl v tramvaji takový hluk, že se šel podívat, co se tam děje. Dítě prý stálo ve špinavých botách na sedačce. Snažil se slušně upozornit na porušení přepravního řádu, ale sedící muž mu začal nadávat – tramvaják většině nerozuměl, protože muž nadával převážně ukrajinsky. Porozuměl mu ale slova „česká mrdka“ a to byla ta chvíle, kdy se rozčílil a začal rodinu vyhazovat z tramvaje a kontrovat výrokem o tom, že muž nepatří do téhle země. Od té chvíle také vidíme záznam videa.

Která z verzí je blíže pravdě? Udělejte si názor sami.

Já to nevím, protože jsem u té situace nebyla a dostali jsme k dispozici jen účelově vystřiženou část videa. K tomu už pak máme jen tvrzení proti tvrzení a nějakou vlastní intuici a zkušenosti. Podezřelé na tom všem ale je, že mainstream začal tuhle v podstatě jen „nepříjemnou blbost“ rozmazávat jako hov… na první stránce, jako hlavní zprávu dne. K věci se rychle vyjádřil i ministr vnitra. Hmmmm…

Můj pohled na věc

Dovolím si přidat i svůj pohled na věc. Podotýkám, že moje partnerka byla několik let tramvajačka (teď dělá v metru). Mnohokrát musela řešit situace, kdy jí v tramvaji někdo všechno poblil, byl agresivní či hlučný nebo dělal nepořádek. Častokrát také musela řešit v časovém pressu na konečné stanici to, že v tramvaji byl na sedadle nebo dokonce na podlaze někdo tak opilý nebo dokonce zfetovaný, že ho nešlo probudit.

Tramvajáci jsou neustále jednou nohou v base – například se může stát, že se někdo při rozjezdu nedrží, upadne, zraní se a když má tramvaják smůlu, tak z toho může být pěkně nepříjemná žaloba a tresty. Stejně jako při nehodě, kdy tramvaják prostě nestihne zabrzdit 40 tun těžký vůz a napere to do auta v křižovatce nebo dokonce do přebíhajícího dítěte.

K tomu dodám, že představa některých lidí, že tramvaják jen mačká tlačítko dveří a „pohyb dopředu“ je opravdu z říše parodie. Minimálně u pražských tramvají řidič řeší tolik činností, až je to v době současné modernizace skoro zarážející. Například si sám staví trať atd. Ale to je na jiné povídání.

Řízení tramvaje v šíleném pražském provozu prostě není žádný med a někteří pasažéři to rozhodně nevylepšují – opilci; feťáci; agresoři, co hledají kde si vylít zlost; sprejeři a škrabači skel; teenageři s mobilem a sluchátky, co skákající na koleje jak lumíci; šoféři dodávek a Boltu, co pravidelně přehlížejí souběžně jedoucí tramvaj; SUVéčkáři, co parkují jak idioti na kolejích (tohle je bohužel častý zlozvyk právě ukrajinských řidičů) atd. To vše znamená jediné – po některých jízdách může být řidič tramvaje opravdu extrémně unavený, a to nejen fyzicky ale především i psychicky. To píšu jen pro vysvětlení, proč občas některým po náročném dni „bouchnou saze“. Neomlouvám, vysvětluji.

Druhá věc – přepravní řád platí pro všechny. Nejen pro Čechy, ale i pro Maďary, Němce, Číňany a dokonce i pro Ukrajince. Mafiáni v naší vládě ale schválně vydali instrukce, aby byli Ukrajinci privilegovaní a platila pro ně jiná pravidla, než pro ostatní (špatné parkování, nadržující soudy, ignorování STK, praní špinavých peněz v českých bankách…). Normální Ukrajinci s tím nemají nic společného, tohle je prostě součást hnusné politické hry „elit“, jejímž cílem je ještě víc rozesírat společnost, aby byla slabá a nejednotná. Někteří Ukrajinci situace samozřejmě zneužívají, stejně jako by ji určitě zneužívali i někteří Češi (menšina), kdyby byli podobně privilegovaní třeba v USA nebo Kanadě.

Tohle všechno beru v potaz. Celý případ je podle mě bouře ve sklenici vody, účelová „vrtěti psem“ událost, součást nechutné manipulace davů.

Přesto napíšu tohle – ať už platí varianta „hodný a nevinný dědeček vs odporný rasistický čecháčkovský agresor“ nebo varianta „namachrovaný rasistický ukrajinský provokatér vs uražený Čech“, tak říkám: tramvaják nereagoval správně.

Neměl se nechat vytočit, neměl mít takové kecy, neměl na UA pasažéra sahat. Když Ukrajinec nechtěl opustit na řidičovu výzvu tramvaj (což by měl), tak měl řidič prostě rovnou zavolat měšťáky. Není to nic nic neobvyklého, děje se to běžně a měšťáci už jsou s tramvajáky vcelku sehraní. Přijede auto, měšťáci nasadí gumové rukavice a vynesou ožralu v bezvědomí nebo vyvedou agresivního pasažéra.

Tramvaják se ale nechal vytočit do běla a je vcelku jedno, jestli šlo o „spravedlivý hněv na namachrovaného rasistu z Ukrajiny“ nebo jestli naopak on sám byl přehnaně agresivní za relativně malý prohřešek. Výsledek jeho reakce je jen to, že asi přijde o práci a půlka populace ho považuje za vzteklého k*kota. Bohužel.

Jako vždy to vypadá, že tuhle partii zas vyhráli nechutní „spin doktoři“ v našich velkých médiích. Šíleně a nesmyslně rozmáznutá událost překryla tisíckrát důležitější kauzy, vrazila další klín mezi některé části české společnosti i mezi normální vztahy mezi slušnou částí Ukrajinců (většina) a slušnou částí Čechů (většina). Radost z toho všeho mají zas jen paraziti z naší odporné vládnoucí chunty, která z takových konfliktů žije.

Zkusme těm manipulátorům vyrazit tuhle zbraň z ruky – nenechme je, aby nás podobnými operacemi tak rozčilovali a rozdělovali. Ano, třeba na Seznamu jsou v diskuzích vytaženy nahoru šíleně nenávistné reakce nepoučitelných libtardů. Ale tohle je chtěná a podporovaná nenávist a cítí ji jen arogantní pitomci a mlamojové, kterých je ve společnosti menšina – extra hlučná, ale menšina! Nenechme se pořád dokola manipulovat stejnými trapnými triky. Češi jsou ve skutečnosti jedním z nejslušnějších a nejtolerantnější národů na světě. Jen mají díky předlouhé historii útlaku často určité sebemrskačské tendence a určitý (nesmyslný!) komplex méněcennosti, který jde dobře využít k jejich manipulaci. Tohle jsou ty skutečné problémy, které musíme konečně překonat.

Malý dodatek – starší tramvaje vnitřní kamery nemají. Ty nejnovější je sice mají, ale pokud se nic nezměnilo, tak by neměly nahrávat zvuk (soukromí?). Takže jsou stejně nepoužitelné k tomu, kdo co říká v hádce.